Jméno Jana Opletala spojuje v dějinách českých zemí 28. říjen se 17. listopadem a zůstává symbolem hrdého vzdoru nacistům. Smrt čtyřiadvacetiletého studenta medicíny v roce 1939 po brutálním zásahu německé okupační moci je považována symbolicky za první československou oběť druhé světové války. O půl století později se v listopadu 1989 stala připomínka Opletalovy památky jedním z impulzů ke svržení komunistického režimu v Československu.

Student čtvrtého ročníku lékařské fakulty Univerzity Karlovy Opletal byl postřelen na rohu Žitné a Mezibranské během demonstrace proti německé okupaci 28. října 1939, tedy v den výročí vzniku Československa. Opletal byl místopředsedou studijní samosprávy Hlávkových kolejí a den před demonstrací vyzval v emotivním projevem studenty, aby se demonstrace zúčastnili.

Podle spisovatele Zdeňka Vyhlídala, který napsal o Opletalovi knihu, nebyl Opletal náhodnou obětí. "Gestapo bylo v té době posedlé hledáním studentského vůdce, ale žádný takový neexistoval. Po Opletalově projevu nabyli dojmu, že by jím mohl být právě on," napsal.

Nacisté demonstraci tvrdě potlačili. Zraněno bylo na 400 lidí a přímo na místě zemřel mladý pekařský pomocník Václav Sedláček, zasažený střelou do srdce. Opletal utrpěl průstřel břicha a operován byl v nemocnici na Karlově náměstí.

Podle Vyhlídala ale nestříleli na demonstranty jen vojáci, "v davu byli i zfašizovaní studenti německé techniky, kteří měli u sebe civilní revolvery". Opletal během léčení odmítal jíst, bál se, že je jídlo otrávené. Podle Vyhlídala zemřel 11. listopadu v podstatě vyčerpáním. Jiné prameny ale připomínají, že se u něj kvůli průstřelu střev rozběhl zánět dutiny břišní.

Opletalův pohřeb 15. listopadu se stal velkou manifestací proti okupantům, na Albertově se sešlo na 10.000 lidí.

V noci z 16. na 17. listopadu 1939 se uskutečnil zásah, namířený hlavně proti českým vysokým školám a inteligenci vůbec. Gestapo s dalšími německými policejními jednotkami tehdy obsadilo vysokoškolské koleje v Praze, Brně a Příbrami a zatklo více než 2000 studentů.

Zatčené odváželi do věznice na Pankráci a do kasáren v Ruzyni, kde Němci zastřelili devět funkcionářů studentských spolků. Část studentů - méně než dvacetiletí a cizinci - byla nakonec propuštěna, ale přes 1260 jich skončilo v koncentračním táboře Sachsenhausen-Oranienburg u Berlína. Ti, co přežili, byli od prosince 1939 propouštěni, poslední se dostali domů až v březnu 1943.

Z Hitlerova rozkazu byly 17. listopadu navíc všechny české vysoké školy uzavřeny, což postihlo přes 15.000 studentů a také přes 1200 pedagogických pracovníků.

Uprchlí českoslovenští studenti za významné podpory studentského svazu v Anglii a československé exilové vlády pak iniciovali prohlášení, na jehož základě byl 17. listopad vyhlášen v roce 1941 v Londýně Mezinárodním dnem studentstva.

UK udělila v roce 1945 Opletalovi in memoriam titul MUDr., samotného Opletala v roce 1996 prezident Václav Havel vyznamenal in memoriam Řádem Tomáše Garrigua Masaryka.

Jan Opletal se narodil 1. ledna 1915 ve Lhotě nad Moravou u Nákla nedaleko Litovle na Olomoucku. Byl z devíti dětí, rodina patřila k těm nejchudším. Přesto začal nadaný Opletal studovat na gymnáziu v Litovli. Po maturitě chtěl původně studovat leteckou školu v Prostějově, kvůli vadě zraku však studoval školu pro záložní důstojníky v Hranicích. Později byl přeložen na vojenskou prezenční službu u jezdectva v ruzyňských kasárnách. Medicínu začal studovat až v zimním semestru 1936-1937.