Už je to hezkých pár měsíců, kdy jsem tu zveřejnila svůj příspěvek s názvem Sbohem, Invalidovno. Uplynul rok a náš vojenský archiv (celým názvem Vojenský ústřední archiv) se přestěhoval do poloopuštěného vojenského objektu ve staré Ruzyni, odkud se díváme z jedné strany na letohrádek Hvězda a z jiné strany na strážní věž blízké věznice. Nad hlavou nám občas přelétávají letadla, směřující na letiště, a z otevřených polí a luk těsně za objektem, na konci Prahy, se žene vítr nebo déšť a sníh.Není sem příliš dobré spojení, ale se zprovozněním nové stanice metra na Veleslavíně by se měla situace údajně zlepšit.
Od Nového roku je opět zpřístupněna studovna (zde nazývána trochu honosně a trochu archaicky badatelnou), takže kromě desítek, ba stovek písemných žádostí musí archiváři věnovat čas i přípravě materiálu k osobnímu studiu.
Vedle vědců, převážně historiků, zajímajících se o určité kapitoly našich dějin spjatých s armádou, převažují mezi návštěvníky i písemnými žadateli ti, kteří se zajímají o genealogii čili rodopis, tedy sestavují svůj rodokmen. Je třeba zdůraznit, že nejvíce údajů o předcích lze najít v matrikách nejrůznějších civilních archivů na internetu. Náš archiv je schopen poskytnout pouze informace spjaté s armádou.
V současné době, a to především díky nedávnému stoletému výročí vypuknutí 1. světové války, se lidé nejvíce zajímají o službu svých předků v rakousko-uherské armádě. Tato problematika byla dlouhou dobu opomíjena, a tak se s osobní dokumentací vojáků rakousko-uherské armády v minulosti zacházelo velmi barbarsky, tj. jako s již nepotřebným personálním materiálem, pro který nebylo v archivu místo. Jen tak mohlo dojít k situaci, že jsou v dokumentaci některé ročníky narození takřka kompletně vyskartovány.
Mluvím nyní o tzv. vojenských kmenových listech, osobních složkách, zakládaných při odvodu, do nichž se pak zapisovaly veškeré osobní změny v průběhu vojenské služby každého jednotlivce. Ty starší zápisy jsou v kurentu, zjednodušeném švabachu, který není příliš snadné číst. Novější zápisy z 1. republiky jsou pochopitelně již v češtině. K tomu, abyste zažádali o zapůjčení tohoto listu do studovny nebo o zaslání jeho kopie poštou, musíte pouze znát jméno předka a rok, případně pro lepší rozlišení i místo narození. Vedle řadových vojáků sloužili i důstojníci, kteří měli rozšířené osobní složky s pravidelným hodnocením, tzv. kvalifikační listiny. Ty jsou narozdíl od kmenových listů zachovány poměrně dobře. Pokud byl ve vašem příbuzenstvu někdo, kdo sloužil jako legionář (viz dědeček Aleny Vávrové), pak je u nás se vší pravděpodobností uložen jeho legionářský poslužný spis, a to z legie v Rusku, Itálie nebo Francie.
Co se týče druhé světové války, někteří měli možná v příbuzenstvu příslušníka protektorátního Vládního vojska. Jednotlivé prapory byly rozmístěny v různých městech Čech a Moravy a v létě 1944 pak byly všechny kromě prvního, který strážil prezidenta a Hrad, odeslány do Itálie, kde mnozí dezertovali k partyzánům a dostali se i na Západ. Jiní z vás třeba měli předka, který sloužil v naší zahraniční armádě, a to západní nebo východní. I k těmto lidem lze vyhledat osobní dokumentaci většího či menšího rozsahu. Řada lidí byla v odbojových a partyzánských skupinách, v Pražském povstání, ve vězení a v táborech. I v těchto případech je možno zkusit pátrat, zda se o nich něco nedochovalo. Zvláště bohatá je dokumentace tzv. Oddělení 255 MNO, které po válce udělovalo osvědčení o národním odboji.
Z poválečné dokumentace stojí za zmínku spisy "pétépáků", některé vojenské soudní procesy a mimořádné události, např. letecké nehody nebo útěky přes hranice. Zde je však třeba mít na zřeteli, že u osob mladších 100 let bude třeba dodržet ochranu osobních údajů, takže je v případě zájmu nutno doložit příbuzenský vztah.
Všem, kteří se budou zajímat o své předky ve vojenském kontextu, doporučuji podívat se na stránky Vojenského ústředního archivu (část Vojenský historický archiv) a v případě zájmu napsat nebo si dohodnout návštěvu. I když v řadě případů budete možná zklamáni, že jste hledané nenašli, věřím, že jiní z vás naopak objeví něco, co dosud nevěděli.
Přeji vám úspěšné genealogické pátrání.
Pošlete odkaz na tento článek
Když jsme kdysi stavěli dům, představovali jsme si, že se v něm…
Babičkovská role, to je požehnání. Je to štěstí. Řekla bych, že je…
S odchodem do důchodu mi začal nový život. Po rozchodu s manželem…
Leží pŕede mnou velká černobílá fotografie, která vznikla před…
Táta se do naší mámy bezhlavě zamiloval ve svých necelých 48…
Dívám se na fotografii prababičky a pradědečka z matčiny…
Co byste si přáli, aby po vás jednou na světě, až už tu nebudete,…
Neustále čtu o tom, že bychom se měli připravovat na život ve…
Hájíte kila navíc, celulitidu nebo špatnou paměť tím, že…
Když jsme se ženou odešli do penze, rozhodli jsme se, že vezmeme…
Ano, vzpomínám, je to pro mě velmi těžké, ale i mě to přivádí do…
Tak jsem se nedávno dožila velmi úctyhodného věku. Mám primát,…
Ministerstvo práce a sociáních věcí připravilo pod vedením Mariana…
Za okny motoráčku se míhá barevný pás lesů a hájů. Nedočkavě…
Péče o děti a domácnost mají rovným dílem zvládat oba partneři.…
U dědy Antonína a babičky Marie jsem trávila všechny letní…
V době před více než padesáti lety probíhaly moje letní prázdniny…
Nedávno mi sousedka řekla, že mi závidí rodinu. Připadáme jí prý…
Všechno zvládnou. Vždy jsou připravené pomoci druhým. Všichni na…
Nedokážu sedět sama doma, koukat na televizi. Vždy jsem byla ráda…
Může být náš svět dospělých, také plný kouzel a fantazie stejně,…
Svým tempem plynula sedmdesátá léta 20. století. V té době…
Pomoct příbuznému, který je ve finanční nouzi, je přirozená a…
„Tatínku, a jsou tady i žraloci?“ ptá se zvědavě holčička v jeho…
Na pátek 13. září připadá Mezinárodní den závětí, kdy si lidé po…
Když se dcery dozvěděly, že jsem poslal větší obnos do sbírky na…
Dám ti dobrou radu. Věděla jsem, že to takhle dopadne, měli jste…
Tak se mi zase zadařilo. Odpoledne jsem jen tak lehce poklízela,…
Vezmi si teplejší svetr. Co jdi dnes jedl? Nezhubla jsi? Nechci ti…
Jak se začínají v médiích pomaloučku polehoučku objevovat zprávy o…
Budeme mít klid, o nic se nemusíme starat, stejně by po nás jednou…
To nezvládnu. Nebudu tam nic platná. Nic mi nesluší. Jsem úplně…
Příprava na Vánoce v naší rodině začíná koncem října. Obě snachy…
Podívej, co všechno pro tebe dělám. Vděčnosti se od vás nedočkám.…
Maličká a miloučká vesnička na Drahanské vrchovině schovaná v…
Přemýšlím, jestli tato úvaha nevyznívá příliš bilančně. Doufám ale…
Když jsem se ve středu 20. listopadu podívala u nás v Boskovicích…
"Koukej sekat latinu, nebo uvidíš," vyprovázela mě maminka do…
Když se syn ženil, byla jsem ráda, že si bere podnikavou,…
Legrácky, piškuntálie, fórky, sranda, švanda, psina, žert…
Nepatřím mezi ty, kteří se často zabývají svou minulostí. Možná…
Chci poskytnout svým blízkým osobní péči, až to budou potřebovat.…
A je to tady zase. Opět přicházejí vánoční svátky. A s nimi hodně…
Je hrozně smutné, když už není nikdo, kdo by vám mohl vyprávět o…
Bylo mi 18 let a zamilovala jsem se. Byli jsme stejně staří,…
Na Vánoce roku 2002 k nám do Kravař dorazilo, tak jako do…
Odpustila jsem. Už necítím ublíženost, křivdu, zlost. Nemyslím na…
Píše se rok 1966, začíná advent, ale o jeho začátku adventu se v…
Koupit někomu k Vánocům jakékoli zvíře, aniž by o tom dotyčný…
Pár let si říkám, že už mě ty vánoce vlastně ani nebaví. Že se na…
Možná ho ještě překoná něco, třeba to, co najdu pod vánočním…
Jako první obrázek ukazuji naši třídu ve škole v Protivanově v…
Vánoce jsou u nás období neshod a nepohody. Můj…
Už v době, kdy jsem se jako malý houslista pokoušel o Paganiniho…
Určitě jste taky nějaké potkali, jsou mezi námi a není dílem…
Moje snacha všechno ví nejlépe a je mistryní v interpretaci toho,…
Můj tatínek strašně rád používal neotřelá slova. Jak jsem později…
Dělala jsem si legraci z lidí, kteří mluvili o tom, že chodí na…
Určitě souhlasně přikyvujete, když si u rádia s Karlem Gottem…
JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno portál i60 nabízí.
Chcete na portál i60 přispívat vlastními články, povídat si na chatu, najít nové přátele či partnera v Seznamce?
Aktuální anketa
-
Rozhodování mi nečiní problém, rozhoduji se rychle a většinou správně
1800
20 %
-
Většinou dám na svou intuici, a nějak to dopadne
1749
20 %
-
Nevím, nepřemýšlel(a) jsem o tom
1678
19 %
-
Rozhodování pro mě není snadné, trvá mi déle, než se rozhodnu
1818
20 %
-
Je to pro mě velký problém, rozhoduji se dlouho a ne vždy správně
1852
21 %