8. březen je v kalendáři zapsán jako svátek - Mezinárodní den žen. A sluší se tedy obdařit ženu kytičkou. Nutně to nemusí být kytka v květináči či řezaná. Některé ženě, třeba mně, docela postačí kytičková pastva pro oči. A mě ten den můj manžel na takovou pastvu vzal.

Procházkou z Roudnice nad Labem podél Labe, a to proti jeho toku, jsme zakrátko došli až k obci Dobříň. Taková procházka je příjemná v kterémkoli ročním období, ale začátkem března, kdy už toužebně vyhlížíme jaro, je asi nejzajímavější. Zasvěcení milovníci sněženek, kterých se tu prochází spousta, totiž vědí, že teď je ten pravý čas, kdy si přijdou na své.

Přímo u vsi se totiž na břehu řeky rozprostírá rozlehlý lužní háj, jeden z posledních dochovaných polabských lužních lesů na území Ústeckého kraje. Je známý výskytem sněženky předjarní nebo také, chcete-li, sněženky podsněžníku. Obojí je správně.

A skutečně, hned po příchodu na okraj háje se našim očím naskytl pohled, jaký neuvidíme často. Všechny moje představy vzaly za své a udiveně jsem se rozhlížela dokola. Pod holými stromy mezi spadaným listím a tu a tam už i zelenou trávou vystrkují na odiv své bílé květy sněženky. Kam se podíváte, vidíte bílé koberce. Tisíce a tisíce bílých květů, sem tam mezi nimi zasvítí i žluť křivatce žlutého. Při bližším pohledu zaznamenáte, že první sluníčko vylákalo na pastvu i včely a dokonce i motýla! Procházíme se po vyšlapané cestičce a nevíme, kam se dřív podívat. Vypadá to, jako kdyby tu bylo nasněženo. Zdá se, že kdybych si natrhala kytičku a odnesla si ji domů, ani by to nebylo v háji k poznání. Ale to by mě ani nenapadlo, ta křehká krása by stejně dlouho nevydržela a v přírodě je pohled na ni mnohem krásnější. Přestože je tu sněženek tolik, ochránci přírody raději všude rozvěsili upozornění na přísný zákaz trhání sněženek. Takže já jsem vytáhla foťák a o tu krásu se s Vámi rozdělím.

Koncem roku 2010 byl Dobříňský háj, rozkládající se na ploše 21,2 ha, dokonce vyhlášen Přírodní památkou na ochranu lesní vegetace. Součástí lužního háje je i zbytek starého stromořadí většinou dubu letního. Největší z památných stromů prý má obvod kmene 495 cm, jeho nalezení jsem si však musela nechat na příště. Ráda se tam podívám znovu.