Na Žítkovéj sa len něrobilo, a kedz aj, tak sa to všecko dalo scihnůc, kedz sa chcelo ňjegce ísc. Bývalo tam jeden čas kino, jako dzeciská sme hrávaly též dzivadlo. Bol tam pekný sál, ve škole, aj s pódiom a oponů. Ale hlavně tam bývaly muzigy a plesy.
Muzigy obyčajně na Katerinu, Ščepána, Silvestra, na Veliků noc, Stavjaňje a kácaňje mája bývalo venku, no a potom po Novém roku bývaly plese.To si porjadali obyčajně Myslivci, Červený kríž, Svaž žjen a myslím že ích mali každý aj dva. To sa před a po každéj muzice musela vydrhnůc dlážka. Na zemi boly desky, žjadné parkety. A tak si každá ženská doněsla pekně kýbel hadru a hlavně ryžový kartáč. Jednu hadru pod kolená, rozdzelilo sa to podla desék a už to odsýpalo.
Sál to ból veliký. Bola to predsa len tělocvična. Tam sa dokola vešlo stolóv. Ty sa též musely nanosic a aj stoličky. Kedz bol maškarní ples, to bývalo na fašjanky, tak sa ešče sál zdobil všelijakými fáborami z krepového papjéru. Tosme si krůcili sami. Ale dali sa už aj všelijaké ozdoby kůpic. Ludzí chodzilo na tyto muziky moc. Bývaly muzigy, že něstačilo stolóv a muselo sa stác.Já som něvyněchala myslímže žjadnů. Aj kedz mňa kolkorazí bolelo v krku, kartáčkom na zuby sa odrhly mandle, vykloktalo sa to slivoviců a pojmeho!
Jeden raz si na mňa políčil jeden starý mládzeněc a furt pre mňa chodzil tancovac. Lenže dycky som mu ušla speš, něž sa ke mně prez tolko ludzí dostal. Raz mi to něvyšlo a dala som mu košom. To sce mali čuc jako on sa do mňa puscil!Kedz sa mňa opýtal:“ A,a už ci d dal ňjékdo zahrac ko,ko, kopaný marš?“
To už som vedzela kerá bíje. Tak som teda išla. Ale ostatńje tance už si vartoval jeden muzigant a něž začali hrac, tak si šól pre mňa vón. A ten taněčník, čo mňa chcel vyvjézc ze sálu, išól račej do bufefu na štamprlu. Aspoň som od něho mala pokoj. Chodzili sme spolu stejnů cestů do koscela, ale nikdy to něspomenůl. Zato já som na to nikdy nezabola.
Pošlete odkaz na tento článek
Každý se s ním někdy setkal. Nebo skoro každý, abych…
Já nechápu, proč lidi odsuzují tu nádhernou dobu mého dětství a…
Celé dva měsíce, to zní jako věčnost. Koupání, výlety na kole,…
Psal se rok 1969, akorát jsem vyšla 5. třídu a čekala mě změna, na…
Ráno na chatě se probudilo do jasného a slunečného dne.…
Můj tatínek na záchod nechodil jinam než domů a pokud to ráno před…
Volné chvíle jsme s manželem trávili na Brněnské, tedy…
Moje povolání je zdravotní sestra. Dne 20. srpna 1968 jsem…
V těchto dnech nám masmédia připomínají události ze srpna…
Ony už to vlastně nebyly prázdniny, byla to naše první dovolená.…
Po maturitě jsem nastoupila do kanceláře. Byla to moje první…
Bylo to v létě, o prázdninách, na Moravě v Ketkovicích, někdy z…
Pro neznalé, tehdy za hluboké totality to byla Cestovní Kancelář…
Ukázkový úvodní text článku
Tak jsem se opět na chvíli vrátil ke známému dotazníku…
Na svoji první, a zároveň největší, životní křižovatku jsem…
Maličká a miloučká vesnička na Drahanské vrchovině schovaná v…
Vznášet se ve vzduchu byl odvěký sen pozemšťanů. Zkoušeli to mnozí…
Ve vyprávění píši druhou vzpomínku na návštěvu maličké vesničky…
Pátek, sedm hodin, dvacet šest minut: Modro, slunečno, nablito.…
Narodil jsem se po dvou sestrách rodičům, kteří měli na náměstí…
Uprostřed svaťáku se kamarádi setkali, potřebovali se ubezpečit,…
"Koukej sekat latinu, nebo uvidíš," vyprovázela mě maminka do…
Koho se lidé nejvíc bojí? No přece zubaře. I nejmužnější…
Bylo mi 18 let a zamilovala jsem se. Byli jsme stejně staří,…
V neděli v pět přivezl syn z Ústí vnuka Péťu, je prý nemocný a…
Jedna z výhod vyššího věku je to, že přestáváte být hlavním…
Jo, to byly časy… byli jsme oba mladí, já i Karel. On měl už svou…
Určitě jste taky nějaké potkali, jsou mezi námi a není dílem…
Můj tatínek strašně rád používal neotřelá slova. Jak jsem později…
Určitě souhlasně přikyvujete, když si u rádia s Karlem Gottem…
Když vzpomenu na své taneční v roce 1961 až 1962, vybaví se mi…
V době, ve které se odehrál tento příběh, byla v okolí mého…
Je dnes hodně nevlídně, a tak velmi ráda usedám k počítači, abych…
Jak začít na novém blogu, když jsem tady taky nová? Vzpomínky a…
Bydlení na venkově, byť za humny naší matičky Prahy, mělo svá…
„Na štíru s paragrafy“ byl za socialismu pravidelný sloupek v…
Mládí je úžasné období. Bylo mi právě 16 a půl roku a moc jsem se…
Ani nevím, jak tě nazvat. Vždyť jsem neměla pro tebe jméno. Bylo…
Život se se mnou vážně nemazlil. Bylo to dost hrozné od samého…
Už dávno všichni víme, že rosomák není pták. Olympik kdysi…
JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno portál i60 nabízí.
Chcete na portál i60 přispívat vlastními články, povídat si na chatu, najít nové přátele či partnera v Seznamce?
Aktuální anketa
-
Rozhodování mi nečiní problém, rozhoduji se rychle a většinou správně
1800
20 %
-
Většinou dám na svou intuici, a nějak to dopadne
1749
20 %
-
Nevím, nepřemýšlel(a) jsem o tom
1678
19 %
-
Rozhodování pro mě není snadné, trvá mi déle, než se rozhodnu
1818
20 %
-
Je to pro mě velký problém, rozhoduji se dlouho a ne vždy správně
1852
21 %