Kolem Lipenské vodní nádrže je nepřeberná řada možností pro cyklovýlety. Jsou zde trasy mírné, náročnější a také s obtížnými úseky. Projeli jsme pro vás čtyři trasy. Jako základnu jsme si zvolili Jenišov nedaleko Horní Plané. Vy si můžete upravit jednotlivé trasy podle vašich představ, vaší výkonnosti a podle místa, odkud budete vyjíždět. Tento návrh popisuje cestu podél Vltavy až do Českého Krumlova s návratem zpátky vlakem.

Frymburk

Nejdříve míříme stejně jako při trase za rakouskými vyhlídkami do Černé v Pošumaví. Odtud pokračujeme do Frymburku. Protože dnešní trasa bude delší, volíme cestu po silnici, která je podstatně kratší, než značená cyklotrasa. Ve Vřesné, asi dva kilometry před Frymburkem, už sjedeme na cyklotrasu podél jedné ze zátok lipenské přehrady. Ještě než dojedeme do centra Frymburku, narazíme na cyklopoint. Zde jsou cyklistům k dispozici záchody a sprchy, vedle je hospůdka a také pláž.

Čertova stěna

Dále je cesta k přehradní hrázi stejná jako při popisu nejpohodovější cyklotrasy, jen v opačném pořadí. Přes Lipno dojedeme k hrázi. Po cykloznačce sjedeme dolů pod hráz a po levém břehu Vltavy zamíříme do Loučovic. Na konci obce před papírnami přejedeme Vltavu a pokračujeme po hlavní silnici. Po krátké jízdě se po pravé straně objeví parkoviště. Naproti parkoviště se po červené značce dostaneme i s koly k Čertově stěně, vzdálené jen zhruba tři sta metrů. Kamenné moře vzniklo mrazovým zvětráváním žulového masivu. Nad ním zůstala skála s názvem Čertova kazatelna a právě z ní se rozhlížíme nad údolím Vltavy.

Vyšší Brod

Od Čertovy kazatelny sjíždíme po silnici nad vodní nádrží Lipno II. Při vjezdu do Vyššího Brodu si pohlídáme odbočku ke klášteru, jinak bychom k němu museli znovu stoupat. Dnes opět funkční klášter založil Vok z Rožmberka v roce 1259. Po roce 1989 je zdevastovaný klášter postupně opravován, což je v areálu vidět. Kromě církevních památek je v areálu cisterciáckého kláštera také poštovní muzeum.  Ještě jednu zajímavost má Vyšší Brod. Je to minipivovar Jakub, který doporučuji zájemcům navštívit před prohlídkou kláštera, aby pak mohli s čistým svědomím na kole pokračovat v cestě.

Ve Vyšším Brodě bylo nejslavnější místo, kde se navazovaly vory. Dnes je to nejoblíbenější východisko pro sjíždění Vltavy. My budeme také sjíždět, ale jen kolem řeky. U vodáckého kempu U tří veverek odbočíme vlevo z dosti frekventované silnice.

Rožmberk nad Vltavou

V jedné ze zatáček na nás vykoukne majestátní hrad. Dojeli jsme do Rožmberku. Dnešní romantizující podoba je z 19. století. Původní hrad byl postaven na důležité obchodní stezce vedoucí z Čech vyšebrodským průsmykem do horního Podunají. Původní název byl Rosenberg a první zmínka o něm je z roku 1250, kdy vládl král Václav I. Město je plné vodáků, takže můžeme chvíli posedět a sledovat ruch na vodě. Při další cestě obkroužíme celý ostroh a můžeme si prohlédnout hrad ze všech stran.

Větřní

Cesta je stále mírně z kopce a dobře odsypává. Po patnácti kilometrech z Rožmberku se zastavujeme v jednom z vodáckých kempů, ve Vikingu. Je zde rušno, přesto občerstvení v samoobslužné jídelně je rychlé a skvělé. S novou chutí vyrážíme. Projíždíme neutěšenou oblast částečně opuštěných papíren ve Větřní. Historie zdejších papíren sahá do roku 1870, v roce 1911 zde byl instalován největší stroj na světě na výrobu papíru pro rotační tisk.

Český Krumlov

Větřním jen projíždíme a za necelou půlhodinu od odjezdu z kempu už stojíme v Českém Krumlově na mostě směřujícím do Vnitřního města. V historickém centru města se prodíráme davy zahraničních turistů. Za řidítky kol procházíme městem jen zběžně. Určitě by stálo za to zůstat tady celý den bez starosti o jízdní kola.  Přesto doporučuji městem projít, zajít na Ostrov a odtud se pokochat pohledem na českokrumlovské hrady. Pak po ulici Latrán vyjet k zámku a kochat se zase opačným pohledem na město pod námi z Plášťového mostu. K vlakovému nádraží, odkud se vrátíme na Lipno, to je ještě jeden a půl kilometru a trochu do kopce, takže je dobré mít nějakou časovou rezervu. Podrobnosti o historii Českého Krumlova si můžete přečíst v níže uvedených odkazech.

Trasa měří celkem 81 km. Převýšení na celé trase je minimální, většinou klesáme mírně kolem Vltavy. Výjimkou je úsek z Černé do Frymburku a pak až stoupání v Českém Krumlově k zámku a k nádraží. Čistý čas jízdy je pět hodin, celková doba výletu včetně přestávek, ale bez vnitřních prohlídek kláštera a hradů nám zabrala osm hodin.