Každé ráno, ať je hezky a nebo zachmuřeno, se těším, až uslyším klapnout branku od dvorku, což je neklamný důkaz toho, že půjdeme na procházku. Nejraději chodím na louku nad starou pekárnu. Tam je vůní a těch myších děr, snažím se do každé z nich strčit čenich a jak něco ucítím hrabu a hrabu. Ale ty myši vždycky zdrhnou.
Někdy se vydáme s Paničkou kolem řeky. Jo, Pánička mám pěkně ochočeného. Ale Panička to je jiný oříšek. Poslouchá ne že ne, ale jak řekne "sedni, čekej" vím, že bych měl poslechnout naopak já. A když mi to trochu dýl trvá tak udělá "pssst" a to vím, že musím sednout a ani se nehnout. To je obyčejně před námi nějaký srnec a nebo volavka. A fotíme.
Dnes jsme šli známou cestou přes železný klouzavý most a po břehu kolem řeky Bělé, to je také naše častá procházka. Na řece se obyčejně vyskytuje hejno kachen, ale těch už si nevšímám. Jsou pro mne moc obyčejné. Často vyplašíme volavky, které loví ryby. Zvlášť jedna když nad námi letí, tak děsně řve, asi nám nadává.
Tentokrát to však bylo jiné. Utíkám na jednom konci vodítka, přičemž na druhém konci za sebou smýkám svoji Paničku. Nos mám až u země, co kdyby tam něco zavoněla, nějaká stopa. Najednou zvednu hlavu a před sebou vidím něco malého rezavého. Vykračuje si to pár metrů přede mnou jakoby se nechumelilo (mezi námi nechumelilo).
Chytnu stopu a přidávám do kroku. Před námi je totiž kočka. A to je na pořádnýho psa jak červený hadr na býka. Přidám do kroku. Každým krokem se kočka zvětšuje. Vetřelec o mně ještě nemá ani páru. Kupodivu mě moje Panička nebrzdí. Ještě pár metrů, ještě pár kroků a mám ji.
Neštěkám, to by utekla. Když už jsem docela blízko, kočka nás při ohlédnutí zpozoruje. Otočí se, naježí hřbet. Ale já se nebojím, no možná trochu, couvnu dva tři kroky, jen abych měl větší rozběh. Ale co to, ta kočka prská a ježí se. Ouvej, ona se snad chce prát? Už už se chystám k útoku a v tom zazní povel "FUJ JE KOČIČKA! Nechej kočičku."
Kočičku, kočičku, snad kočku, ne? Panička dupne nohou a ta rezavá koule vystřelí do křovin. Nebýt na vodítku já bych ji dal. Utekla, zbabělec.
Kdo je tady vítěz? No přece já, Rex.
Jak já se těšila na odchod do důchodu. Na ta klidná, meditační…
Nemyslím si, že zrovna vy se nudíte. Ale kdyby náhodou... Zvířata,…
Dnešek začal skutečně lahůdkově. V práci nás sedí šest - tři a tři…
Zatímco moje sestra žije aktivním životem pražského seniora,…
Včera odpoledne se mi rozeřval na stolku mobil – sousedka Věra:…
Spím sama. Nemůžu přece nikoho nutit, když se mnou nechce sdílet…
„Tak copak si dáte?“ zeptal se nás prošedivělý číšník, když jsme…
Do toho vlaku jsem se dostal vlastně náhodou. Původní záměr byl…
Ráda bych vás potěšila příběhem mého muže z jeho báječných…
Asi jako každé dítě, i já jsem…
„Pane Pražáku, nemůžu založit fakturu, nejde mi tam číslo účtu a…
Adventní (neboli v minulém režimu předvánoční) čas pro…
„Paní Maruško, měla bych k vám obrovskou prosbu. Myslíte, že byste…
Mně jo. Jen v nich kupodivu nikdy nehrál hlavní roli manžel.…
Spí v postelích, jezdí na dovolenou k moři, chodí do restaurací. A…
Hluboká noc… temné stíny, vítr láme větve, v dálce vyjí…
Léto je tu a my s Robinem i přes můj úraz a kontroly na…
První dny po odchodu pejska Ferdy jsem byla trochu ztracená.…
To se ráno probudíte jako světice a než nastane noc, je z vás…
Lidská jídla a příliš časté krmení. To jsou jedny z největších…
Říká se, že stáří je moudré. Člověk už se prý nedopouští…
Koupit někomu k Vánocům jakékoli zvíře, aniž by o tom dotyčný…
Ty mrcho jedna, jestli okamžitě neslezeš, tak za tebou na tu…
Z původních osmi zrzavých loňských slepiček mi po zimě zbyly jen…
Jaro se nám nezadržitelně blíží a s ním i krásné slunečné dny a…
Před necelým půlrokem, přesně 24. března v osm hodin ráno, se…
Trávili jsme dovolenou v domě po babičce na Nymbursku. Byl…
Už dávno nejsem aktivní kočkař, ale duší jím jsem asi pořád. Jinak…
Jaký byl vůbec můj nejlepší pes? Ten největší, nejostřejší,…
Pražský dopravní podnik bude na majitelce fenky uplatňovat náhradu…
Psi mě provázejí životem už téměř třicet let. Za ta léta jsem s…
Ještě dnes cítím ranní rosu, vlhkou trávu a psí kožich. Bylo to…
Jistě si říkáte, co je na téhle fotografii zajímavého a…
Když se ráno probudím, nejprve se snažím dopátrat ve své paměti,…
Každý se s ním někdy setkal. Nebo skoro každý, abych…
Babičkovská role, to je požehnání. Je to štěstí. Řekla bych, že je…
Nevím, kdo řídil můj život, jestli existují nějaké „vyšší síly“ či…
Když jsme byly se sestrou dětmi, vyrůstaly jsme s mamkou a…
Jsem již v důchodu patnáct let. Možná je to jen můj pocit,…
Mé tělo se pomalu řítilo vstříc podlaze. Ale ovládat rychlost v tu…
Nejdůležitější je mít vyřešené bydlení. A pokud jde o samostatnou…
Redakce
„Neboj, budeme tady jen jeden, maximálně dva dny, ani to nepoznáš…
Ukázkový úvodní text článku
Omlouvám se, ale máme za povinnost zvedat telefony. Nevadí, počkám…
Zemřel mi spolužák a kamarád. Jel jsem mu na pohřeb z Opavy…
„Opravdu s námi nepůjdeš?“ Naléhá kamarádka v…
Neustále čtu o tom, že bychom se měli připravovat na život ve…
Redakce
Jsou dny pěkné, méně vydařené i dny zvané blbec. S přibývajícím…
JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno portál i60 nabízí.
Chcete na portál i60 přispívat vlastními články, povídat si na chatu, najít nové přátele či partnera v Seznamce?
Aktuální anketa
-
Rozhodování mi nečiní problém, rozhoduji se rychle a většinou správně
1800
20 %
-
Většinou dám na svou intuici, a nějak to dopadne
1749
20 %
-
Nevím, nepřemýšlel(a) jsem o tom
1678
19 %
-
Rozhodování pro mě není snadné, trvá mi déle, než se rozhodnu
1818
20 %
-
Je to pro mě velký problém, rozhoduji se dlouho a ne vždy správně
1852
21 %
