Na Vyšehrad po stopách osobností české historie
Na ledničce mám magnetkem připoutaný seznam míst - tipů na výlety, který postupně doplňuji a zaškrtávám, když mám "splněno". Už drahnou dobu na mě ze seznamu vyčítavě hledí Vyšehrad. Takový kousek od domova a nejsem s to splnit si svoje dlouholeté přání.
Na Vyšehradě je Jedličkův ústav. Tam moje sestra strávila pět školních let a já jsem za ní pilně jezdila každou volnou chvíli. Tlačila jsem její vozík po rozlehlém objektu a s celou kumpanií z "jedličkárny" jsme měli Vyšehrad prošlápnutý ve všech koutech. Ale to už je víc než 40 let a od té doby jsem na Vyšehradě nebyla. A najednou se v hlavě rozdrnčel zvonek, už to nemohu odkládat, a tak vyrážíme zrovna v listopadu, když se honí první sněhové vločky a park k procházkám moc neláká.
Když se řekne Vyšehrad, určitě si každý vybaví Staré české báje a pověsti, kněžnu Libuši a její proroctví, Přemysla, Horymíra a jeho věrného Šemíka. Pravdou je, že skála nad řekou je magickým místem, spjatým s českými dějinami a mohutné opevnění a chrám sv. Petra a Pavla se štíhlými věžemi poutá pozornost z dálky. Vyšehrad jako takový si však nechám na jindy a můj dnešní příspěvek bude patřit výhradně hřbitovu, který přiléhá ke zmíněnému chrámu.
Hřbitov byl na Vyšehradě odpradávna, avšak v době národního obrození v 19. století přišel návrh na pohřbívání významných osobností na jednom místě. Zvítězil právě vyšehradský hřbitov. Byl obestavěn krásnými novorenesančními arkádami, pod nimiž se skrývají nádherně vyzdobené náhrobky. Zdaleka nejmohutnějším a nejnápadnějším je však Slavín z roku 1889, což je vlastně monumentální hrobka, ve které spí svůj věčný sen významné české osobnosti.
Sochařské výzdobě Slavína vévodí okřídlená postava Génia vlasti. Jako první zde v roce 1901 spočinul básník Julius Zeyer. Jakmile vkročíte za hřbitovní bránu, ocitnete se v docela jiném světě. To místo má neuvěřitelného genia loci. Nemůžete spěchat. Procházíte se úzkými uličkami, neboť místa je málo a využit je každičký kousek země. Z chrámové věže zní zvonkohra hrající Ach synku, synku...
Čtete si jména na náhrobcích a před očima vám defilují jména postav známých ze všech možných odvětví, z vědy, kultury, sportu, politiky. Knížky, obrazy, filmy veselé i smutné, hudba, krasobruslení, fotbal. Lidi, kteří za svého života rozdávali radost a smích, chvíle sportovního napětí, tu nyní odpočívají v klidu nad Prahou.
Někteří tu spočívají již dlouhá léta, některé pamatujeme živě z ještě nedávné doby. Některé hroby vypadají dost opuštěně, některé jsou zahrnuty květy. S překvapením jsem zaznamenala i hrob sochaře Václava Levého, o jehož Čertových hlavách jsem psala nedávno. Není možné vyjmenovat všechny, protože na hřbitově je kolem 600 hrobů. Tak jen namátkou pár z těch nejznámějších - Božena Němcová, Jan Neruda, Karel Hynek Mácha, cestovatel J. V. Frič, Bedřich Smetana, Karel Čapek, Hana Mašková, Vlasta Burian, Helena Zmatlíková, Waldemar Matuška, JUDr. Otakar Motejl, Radek Brzobohatý a mnoho dalších, nejnověji také Stanislav Gross.
Hrob, který však je jen symbolický, tu má i Milada Horáková. Mačkám spoušť a fotím, rozsvěcuji svíčičky, blíží se soumrak a mně je jasné, že jedna návštěva nestačí. Nedá se chvíli postát, protože bych tam strávila celý den. Dovoluji si připojit aspoň pár fotografií a doufám, že se vám u jmen vybaví osudy a příběhy a připomenete si chvíle, které jste s nimi strávili u knížek, počínaje Slabikářem, na koncertě, v kině, u televize...
A příště se vydáme na další magická místa Vyšehradu.
JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno portál i60 nabízí.
Chcete na portál i60 přispívat vlastními články, povídat si na chatu, najít nové přátele či partnera v Seznamce?
Aktuální anketa
-
Rozhodování mi nečiní problém, rozhoduji se rychle a většinou správně
1800
20 %
-
Většinou dám na svou intuici, a nějak to dopadne
1749
20 %
-
Nevím, nepřemýšlel(a) jsem o tom
1678
19 %
-
Rozhodování pro mě není snadné, trvá mi déle, než se rozhodnu
1818
20 %
-
Je to pro mě velký problém, rozhoduji se dlouho a ne vždy správně
1852
21 %