Pokud jde o lidi vyššího věku, neplatí v souvislosti s internetem to, co u mladých. Nejnovější výzkumy tvrdí, že pro seniory je závislost na sociálních sítích zdraví prospěšná. Ukázaly se pozoruhodné souvislosti.

Zjednodušeně řečeno, kdo je on-line, je zdravější než ten, kdo není. Zapomeňme na nářky, že mladí lidé budou z neustálého kontrolování svých profilů na sociálních sítích a koukání do mobilů časem absolutně zblblí, že přicházejí o reálný život, že nemají skutečné přátele. Je na tom kus pravdy, ale dříve narozených se to netýká.

Obyvatelé části Velké Británie a Itálie dostali před dvěma lety od jedné nadace tablety a notebooky. Týkalo se to lidí ve věku pětašedesát až devadesát let. Stali se součástí projektu, ve kterém se vědci snažili zjistit, jak život na sociálních sítích ovlivňuje zdraví starších lidí. Dva roky je sledovali, zpovídali, srovnávali s kontrolní skupinou lidí stejného věku, kteří s počítači nepracují a sociální sítě odmítají.

Výsledek překvapil autory projektu i samotné pokusné objekty. Závěrečné hodnocení ukázalo, že těm, kteří byli dva roky on-line, se nejenže zlepšila psychika, ale i paměť, bystrost, ukázali lepší výsledky při rozhodování se v různých modelových situacích. „Překvapilo nás, že sociální spojení je důležité i pro udržení fyzického zdraví, nejen toho psychického,“ uvedl Thomas Morton, který vedl část výzkumu. Zkrátka, lidé, kteří se cítí osamělí, jsou náchylnější k nemocem, rychleji stárnou. To je už dávno potvrzený fakt. Teď se však ukázalo, že sociální sítě mohou nahradit přátele a nemusí to být vždy jen špatně.

Podobnou zkušenost má i řada českých seniorů. „Dříve jsem vnučce nadávala, že pořád jen kouká do tabletu a říkala jsem jí, že správné kamarádky najde jedině tak, že s nimi bude trávit skutečný život ne ten virtuální,“ vypráví jednasedmdesátiletá Šárka, bývalá účetní z Prahy. „Připadalo mi, že Facebook, Twitter a všechny tyto věci jsou absolutně nepotřebný nesmysl. Pak mi syn koupil tablet a já zjistila, že na Facebooku a dalších sociálních sítích najdu lidi, které zajímají podobné věci jako mě. Přihlásila jsem se ke skupině filmových fanoušků, našla jsem dokonce kamarádku, kterou jsem neviděla od dětství a teď si spolu píšeme jako divé,“ vysvětluje. A dodává: „Ale co je hlavní, jsem ve spojení s vnučkou. Klidně jí „olajkuju“ něco na jejím profilu, ona mi odpoví, je to legrace a cítím, že se teď ke mně chová lépe, že mě zkrátka takzvaně bere.“

Emma Greenová z jednoho domova pro seniory ve Velké Británii, kde pokus dva roky probíhal, vysvětluje: „Jako ideální se ukázaly být tablety, lidé si rychle zvykli nosit je stále sebou. Velmi si oblíbili také Skype. Myslím, že je čas opustit představu, že senior si zaslouží akorát tak vyřazený velký stolní počítač.“

Největší zdravotní zlepšení ukazovali lidé, kteří sociálním sítím doslova propadli. V domovech pro seniory jim už sociální pracovnice dokonce říkaly, že do tabletů koukají příliš dlouho, že si mohou poškodit zrak. Ve výsledku právě tito „závisláci“ vykazovali nejvýraznější zlepšení různých funkcí jako je paměť a podobně.

Závěr výzkumu je jednoznačný: Je nesmysl hledat v užívání sociálních sítí jen to špatné. Tak až nám budou doma říkat: Babi, dědo, nekoukej pořád na i60, odpovězme: Dělám to pro své zdraví.