Muž na lavičce. Příběh k fotu dne "Bez domova"

Můj svět Próza/poezie

Muž na lavičce. Příběh k fotu dne "Bez domova"

Datum: 28. 1. 2016

Diskuze: 58

Muž na lavičce. Příběh k fotu dne "Bez domova"

FOTO: archiv autorky

Příběh k Fotu dne je smutný a plný kontrastů, který se nedal stěstnat do padesáti slov.

Zkřehlý bezdomovec sedící v parku na dřevěné lavici.

Je parádní, mrazivá, slunečná neděle.

Pro nás, kteří jsme si vyšli zachumlaní do hřejivého oblečení, to byl krásný, radostný den. Brali jsme totiž jako samozřejmost, že se vrátíme do tepla domova.

Máme se kam vracet. Proč by to mělo být jinak?!

Ale pro někoho tento mrazivý den postrádal jakoukoli poezii.

Byl utrpením. Mohl být totiž dnem posledním.

Tento zlomený muž z fotografie měl ještě nedávno také domov. Pamatuje si to moc dobře.

Proč zrovna já? Proč já musím chodit parkem celou noc, abych nezmrznul? Jak jsem mohl dopustit tuto situaci?

Jak my ostatní, můžeme v době blahobytu toto "dopustit"?

Kontroverzní otázka, že? Kde se stala chyba?

Jak je možné, že někdo v mrazech, bezohledně vypouští vzácné teplo jen tak pánu Bohu do oken?

Příběh bezdomovce z fotografie je celkem banální. Kdysi ho kamarádka požádala, když ještě normálně žil, zdali by za ni neručil u banky. Bude poctivě splácet. Ale pak na to jaksi zapomněla a ztratila se v cizině.

Přišel o práci, onemocněl, neměl na jídlo, natož na bydlení. Bez peněz se všichni od něj odvrátili. Nemá na zdravotní pojištění. Nemá rodinu. Nemá děti. Nemá přátele. Zůstal sám, opuštěný jako pes, jen s batohem a vozíkem na vrzavých kolečkách.

Přicestoval do Prahy. V ní viděl naději.

Právě v okamžiku, kdy unavený dosedl na lavičku jsem si dovolila zezadu cvaknout spoušť.

Neviděl mne.

Nepřála jsem si to. Nějak jsem se cítila nesvá.

Ale pak mne napadlo, že vidím pod lavičkou ležet bankovku. Musel ji zřejmě vytratit. Nebo to byl jen stín?

Shýbám se. Co kdyby ji odvál vítr?

„A není vaše?“ řekl udiveně.

„Není.“

Pak se naše ruce dotkly. Ucukla jsem, jako bych se spálila.

Na okamžik sevřel mojí teplou, zhýčkanou ruku do svých ledových. Objalo mne ledové království.

„Děkuji vám.“

Ten člověk v tom okamžiku nebyl zlomený, to jsem byla spíše já.

Bezradná. Ale co dál?

Je chvilková, jednorázová pomoc a tím způsobená radost řešením? Určitě pomůže z nejhoršího.

Ale jak pomáhat? Hodit neštěstí druhých za hlavu? Člověk má přece dost svých starostí.

Vím, řeknete, ať jde pracovat, ať nepije, ať nekrade, ať se vykoupe, ať nezapáchá, ať nepřekáží slušným lidem v chůzi...

Nám, lidem z "tepla" se to říká snadno. Snadno se odsoudí člověk z okraje společnosti..

Zmrznout v miliónovém městě je tragédie.

Cítila jsem beznaděj, a to mám domov!

Než jsem zmizela za roh, ještě jsem se ohlédla.

On tam seděl dál shrbený a díval se do dáli na zmrzlou sněhovou pláň.

Slunce přeci jenom začalo trochu hřát.

Tu noc v Praze nikdo nezmrznul.

| fotografie | fotografování | Moje próza | Můj příběh

Autor: VANDA Blaškovič

Hodnocení článku:

Moje hodnocení:

Pro hodnocení se musíte zaregistrovat nebo přihlásit .

SDÍLET NA FACEBOOK

Zpět do rubriky Zpět na homepage

Váš příspěvek do diskuze:

58 komentářů

VANDA Blaškovič 1.4.2016 17:38

1.dubna 2016. Byla jsem dnes upozorněna, že článek Muž na lavičce je stále nejčtenějším článkem v rubrice Moje próza - již druhý měsíc. Mám radost!... A není to apríl….:)) Děkuji vám, milí čtenáři !

VANDA Blaškovič 11.3.2016 08:35

http://www.novinky.cz/domaci/397330-bezdomovcu-je-v-cesku-dvakrat-vic-nez-se-dosud-uvadelo.html

VANDA Blaškovič 1.3.2016 09:25

Dobrý den, přátelé. Dnes je 1.března 2016. A jelikož začíná nový měsíc, tak to je nejvhodnější datum pro možnost orientovat se v číslech u článku, týkající se přečtení. Tedy samozřejmě jen pro toho, koho toto zajímá a kdo chce…) Již jsem systém konečně pochopila. Pokud vás to nezajímá, nečtěte dál…) Tento článek byl vydán 31.1.2016 Během února se dostal jako nejčtenější článek na prvé místo téměř se třemi tisíci přečteními. Přesně u profilu je 2970 zobrazení. Počet komentářů je 73. K dnešnímu datu 1.3. je počet přečtení za poslední měsíc 2635, neb je snížen o počet přečtení za poslední den v lednu, což bylo 335 přečtení. 2970 – 335 = 2635 Ano, jak je ta matematika krásná! Redakce, máte to vymakaný! . Docela mi dlouho trvalo, nežli jsem systém pochopila. Ale již vím. . Čísla mám ráda, obzvláště když vycházejí, nejlépe ovšem ve Sportce. Ale obojí je zábava. Přeji všem hezký den a děkuji.

VANDA Blaškovič 27.2.2016 18:42

Johann Wolfgang Goethe: Nic tak neodhaluje charakter lidí jako to, čemu se vysmívají.

VANDA Blaškovič 16.2.2016 16:34

Vážená paní Stínilová, děkuji Vám za váš názor. Je lidský. Jsem ráda, že jste se k článku vůbec dostala. Nyní patří mezi nejčtenější člány na i60 a má, i myslím, nejvíce komentářů. Je vidět, že téma i názory zaujaly čtenáře. I kritické komentáře jsou lepší nežli žádné, protože pak je vidět, že text má nějakou vypovídací hodnotu. A o to mi šlo. Uvědomit si situaci těch méně šťastných a nebýt lhostejný k utrpení jakéhokoli druhu. A jaký postoj pak zvolíme, záleží již jen na nás, na konkrétním jednotlivci. A nyní nemluvím jen o postoji k osudu bezdomovců…Ještě jednou děkuji za všechny vaše názory a případně i za názory budoucí. Stačí se jen na i60 zaregistrovat a osmělit se. Prosím, zkuste říci svůj názor a zapojit se do diskuze...Děkuji.

Drahomíra Stínilová 13.2.2016 01:10

Jsem z okolí Prahy a často tam jezdím na Hlavní nádraží. Už v parku vídám lidi bez domova. Asi jsem naivní, ale je mi jich líto. Chápu, že mnozí se ocitli v téhle situaci vlastní vinou. Ale v mrazech je jim zima. A co když jsou mezi nimi skutečně lidé, kteří k tomu přišli náhodou. Jen si neporadili s vlastním životem, nerozuměli právním kličkám. Viděla jsem dokument o americkém občanovi. Nežebrá, chce pracovat. Třeba už se mu to po reportáži povedlo. Ale někdo nemá na to sílu. Takže .....?

Zdenka Jírová 4.2.2016 23:49

Vando. znovu jsem si důkladně přečetla Tvůj článek, který vyvolal tak velkou , ale nesourodou diskusi. Nelíbí se mi, že se často rozsáhlá diskuse o čemkoliv, zvrhne v osočování až napadání autora. i když ten původně zamýšlel něco úplně jiného. Také zde se strhl "boj" o to, kdo je více či méně citlivý k otázce bezdomovectví. Každý s tímto problémem máme jinou zkušenost a podle toho k ní přistupujeme. Já měla několik nemilých zkušeností, proto jsem už opatrná.Jak přistoupit k problému mladé matky, která se do mobilu strašně pohoršovala nad tím, že musela na pohotovosti zaplatit 90 Kč za nemocné dítě a přitom kouřila jak komín? Takových rodin znám několik, kde je neustále málo peněz, ale na kouřen,víno a pivo se vždy nějaké najdou? To jedinci nemohou vyřešit, je to jen okamžitá pomoc, ale pomoci musí stát a vůle bezdomovců chtít svůj život změnit.

VANDA Blaškovič 4.2.2016 07:55

…..:))….A já ti děkuji íčko, že existuješ! Děkuji ,vám, čtenáři, že jste nejenom sem zabrousili. Děkuji vám přátelé, že mi píšete a děkuji i za starší i nově nabídnutá přátelství. Váš přehled, nadhled a sdílení mne nutí brát tužku do ruky a znovu psát a fotografovat…Snad vám moje články něco dávají. . A děkuji zejména Jarmile s Vladkou, za to, že prostě jsou kamarádky. Ahoj a krásný den, celý den, všem!...:))

Jarmila Komberec Jakubcová 3.2.2016 16:14

Jak sleduji, zde na portále nikdo z nás nemá takovou diskuzi ke svým článkům nebo příspěvkům jako právě Vanda. A proč asi, Podle mého názoru je to tím že ona umí málo slovy vystihnut určitý problém. její článek má velkou hloubku citu, vypovídá o jejím vztahu k druhým lidem a o její krásné duši. Jsem ráda, že jsem ji osobně poznala. Je to žena vysoce empatická, vlídná a citlivá. Proto její články někoho hněvají a v někom naopak vyvolávají pocity studu, že je občas lhostejný k osudu druhých. Je dobře, že jsou takoví lidé mezi námi - dík Vando za to, že jsi.

Helenka Vambleki 3.2.2016 12:49

Tak jsem se rozhlédla kolem sebe. Myslím, že v Bohumíně se pro ně dělá dost. Mají noclehárnu s přísným bezalkoholovým režimem, do které chodí s vystavenou průkazkou od MěÚ po zaplacení symbolické částky. Mají denní centrum, kde se mohou vykoupat, vyprat si oblečení, dostanou svačinu, přečtou si tisk. V týdnu se střídají muži a ženy. V šatníku místní Charity dostanou oblečení. Vymýtili jsme jejich povalování na lavičkách na nádraží tím, že mají přímo na nádraží vyčleněnou jednu místnost, kde opět s průkazkou můžou vejít. Toto místo je denně kontrolováno městskou policií. Už jsem v jiném komentáři psala, že jednomu občas dáme něco k jídlu. Tento pán byl nemakačenko od mládí, dávno před revolucí byla na lidi větší přísnost na docházku do práce a protože síla alkoholu byla silnější, pro několik áček byl vyhozený z práce a jako nezaměstnaný byl poté zavřený k napravování. Nic ho nenapravilo. Opět někam nastoupil do práce, opět pár bulek...kolotoč. Pro alkoholismus ho zavrhla rodina, i když všichni bratři jsou taktéž alkoholici, pro své pití se nikdy neoženil, neměl děti. Pít musí údajně proto, aby snesl tento život. Bohumín při veřejných pracích zaměstnává snad nejvíc lidí bez práce/v porovnání s republikou/ Dali práci i tomuto bezdomovci - ale je to šedesátník, který už je dost nemocný, špatně chodí. Jaká za ním bude vidět práce? Jednu dobu měl pokojík na ubytovně, ale opět - alkohol - porušení pravidel, adié. A teď pomáhejme! Samozřejmě, všichni alkoholici nejsou...tento pán se do tohoto stavu dostal sám a očividně se vymanit nechce, protože volnost a příležitostné napití mu k životu stačí. Takže takových tady v Bohumíně máme asi třicet. Na ně se nabalují přivandrovalci z Orlové, Karviné, Ostravy. Za každým je nějaký osud. Kdo by chtěl, určitě by se s pomocí odrazil ode dna. Ale k důstojnému žití je potřeba pracovat - a kdo takovou lidskou trosku zaměstná, když tu není práce ani pro mladé a schopné? A pomáhat jim ještě více? Zvednout jim dávky? Bude to fér vůči zaměstnancům, kteří berou minimální plat? Nemáme dost těch, kteří si moc dobře spočítají, že nechodit do práce a rodit děti je dobrý job??? Takže - já zítra zas dám "našemu" bezdomovci karbenátek na chlebu, ale peníze mu nedám.

Vladka Steinová 3.2.2016 12:01

Dobrý den, bezdomovectví je silný, živý a aktuální sociální fenomén,který se stále vyvíjí, bude se vyvíjet a bezdomovců bude přibývat. Reaguje na společnost, na sociální situaci a na ekonomiku. Otázka by měla být položena tak, kdo lidi na ulici dostal? Proč např. asi z 12.000 evidovaných bezdomovců ( ještě je skupina skrytých a potencionálních) v naší zemi je nejvíce v Moravskoslezském kraji a pak v Praze? Proč v této citlivé oblasti neustále přešlapuje parlament, vláda i ministerstvo sociálních věcí? Proč se pro lidi bez domova dělá tak málo? Ano, někdo z nich si tento stav možná zavinil sám, ale nejvíce k bezdomovectví přispívá ztráta zaměstnání, rozvod, rozpad rodiny, nemožnost sehnat adekvátní a cenově dostupné bydlení.A proč lidé ztrácejí zaměstnání, hlavně kolem 50 let věku ?Proč vláda nezodpovědně a de facto proti občanům řeší, kde budou pracovat a bydlet imigranti a neřeší tuto interní sociální oblast? Osobně si velmi cením Vandy, že s tímto článkem, s tímto citlivým námětem přišla na stránky I60. A každý verbální výpadek proti ní považuji za hloupost. Jak je ale evidentní, někteří pisatelé půjdou vždy proti Vandě, ať zde napíše cokoliv.

VANDA Blaškovič 3.2.2016 08:27

Dobré ráno! Děkuji ještě jednou všem za komentáře. Ano, v této diskuzi se ukázalo, jaký kdo má k otázce bezdomovectví vztah a postoj. Od toho diskuze je, aby dotyčný prezentoval své názory týkající se tématu. Ukázalo se, že někdo je ochoten pomoci okamžitě v rámci svých možností, jiný toto neuznává. A to je v pořádku. Každý má možnost svobodné volby. Každý diskutující se vyjadřuje adekvátně vzhledem ke svým zkušenostem, ke svému vzdělání, ke svým životním postojům a stylu. Je třeba ovšem pozorně číst jak článek, tak i komentáře. To je totiž základní předpoklad plodné diskuze. A znát pravidla diskuze. A jak napsala kamarádka Soňa. „Ach jo, Vando, máš emotivní články, kdybychom tak uměli čarovat v dobrém slova smyslu.“ A já se o to čarování budu snažit, přátelé, i nadále. I když zdaleka nedosahuji kvalit Davida Copperfielda … …)) Škoda. Přála bych si vyčarovat a předat bankovky nejvyšších hodnot všem lidem na světě, pokud by jim pomohly ke štěstí. … Všem čtenářům děkuji za čas a zamyšlení. Proto jsem článek napsala. Žijme nyní a teď. Považujme si toho, že každý máme život jaký máme, a že nejsme v kůži těch méně šťastných. Žij a nechej žít. Děkuji.

VANDA Blaškovič 2.2.2016 20:09

Konečně, děkuji za pochopení.

Radovan Cakl 2.2.2016 20:07

no comment.

VANDA Blaškovič 2.2.2016 20:00

Vážení, vy dva, můžete se, prosím, soustředit na diskuzi o bezdomovci a ne na mne!?? Rozumíte? Obtěžujete tím nejenom mne, ale i ostatní čtenáře. Děkuji vám za pochopení.

VANDA Blaškovič 2.2.2016 19:57

Snad mi nebude někdo diktovat, jak mám psát?...:)) Napsala jsem to tak, jak jsem to napsala a vnímavý člověk to jistě pochopil. Napsala jsem to tam tímto způsobem naprosto záměrně. Asi jsi musel být Radku překvapený svým omylem, že? Ale vzhledem k tomu, že jsi opět obrátil pozornost na autora článku, na mne, místo na diskuzi o bezdomovectví, nehodlám v takovéto diskuzi s Tebou pokračovat. Celý Tvůj předešlý příspěvek je založen na chybném paradigmatu. Já si v článku neodporuji. A že by bezdomovec navštívil portál i60? Ano, i to je asi podle tebe možné....))

Radovan Cakl 2.2.2016 19:46

Paní Jakubcová, s Vaším vysvětlením v poznámce by se dalo souhlasit ve vztahu k tomu bezdomovci. Méně pochopitelné je to ve vztahu k textu článku. Pokud je vnímavému člověku stejně jasné, že ta bankovka byla autorky, proč to nenapsat přímo? Jako důvod mě napadá obava, že si ten bezdomovec přečte článek na íčku, a urazí se dodatečně. Nebo pak vrozená skromnost autorky. A pevně věřím, že pro pana Müllera by bylo pod jeho úroveň, aby si objednával pochvalu u svých článků, protože to nemá zapotřebí.

VANDA Blaškovič 2.2.2016 19:07

Jistě, že je to tak, Jarmilo, jak píšeš. Z formulací vět je to jasně poznat. Tedy vnímavý člověk to pochopil. Snad foto nezkoumal někdo lupou!? To by bylo fakt přízemní. Tady se někdo škaredě spletl, stejně jako s narážkou na kamaráda Lubora Müllera. My se domlouvat na komentářích skutečně nemusíme, to by bylo trochu pod naší úroveň...:)) Jarmilo, děkuji.

Jarmila Komberec Jakubcová 2.2.2016 18:57

Mám jen malou poznámku - bankovka, která ležela na zemi podle mého názoru patřila Vandě a ta zřejmě nechtěla toho člověka razit "almužnou" a tak tímto taktním způsobem bankovku nabídla. To jen asi pro vysvětlení. I bezdomovec má svou hrdost a ne každý je žebrákem.Děkuji Vando, máš dobré srdíčko.

VANDA Blaškovič 2.2.2016 18:32

Aha, já jsem myslela, že tady diskutujeme seriózně jako ostatní diskutující o problému bezdomovectví. A věř mi, že z Tvého příspěvku naprosto jasně, nejenom já, ale většina ostatních pozná , že se intenzivně zajímáš o můj život, o to co dělám a jak to dělám. V příspěvku si nesmyslně odporuješ. Vypadá to, jak by Tě snad něco v článku iritovalo? Vůbec Ti nejde o diskuzi o bezdomovcích. Jde ti o autora článku, o mojí osobu. Proto s Tebou již nebudu nadále diskutovat. Přečti si někde základní pravidla diskuze. A to si piš, že si žiju dobře a šťastně a skoro nic pro to již nemusím dělat. Nebylo to ovšem zadarmo. To je ta finanční gramotnost spojená s emoční inteligencí. Nejsem cvok, abych na plážích myslila na bezdomovce. Ty myslíš, že bych přeci jen měla??...:)) K napsání článku mne přivedla moje vybraná fotografie redakcí do Fota dne a zážitek, který jsem s dotyčným bezdomovcem zažila. Je mi líto, že tě článek potažmo já takto rozladila. A správně, jak to napsal jeden diskutující, člověk je tím, za koho se považuje. Musím se smát tvé poznámce o movitých klientech na Hvaru.... Přiznávám, bezdomovci k nám zatím nejezdí a ani nebudou. Ty podporuji jen tehdy, pokud je potkám a uznám to za vhodné. A to že žijeme v naprosto rozdílných světech je asi pravda a je mi to opravdu putna. Na hrubý pytel, hrubá záplata. Tady se diskutuje o docela závažném problému a ne o mně. Ber to prosím na vědomí. Děkuji.

Radovan Cakl 2.2.2016 17:58

Vando, Tvůj článek je asi opravdu dobrý, když Ti ho v zápětí po zveřejnění, jako první přišel sám od sebe pochválit pan Müller, kterého si mimochodem vážím jako opravdu renesančního člověka. I on ve svých knížkách používá fabulaci, ale takovým způsobem, aniž by ji sám zároveň vyvracel. Pokud je to pravda, že jsi bezdomovce nejprve vyfotila hned po dosednutí a pak sis (z místa focení?) všimla pod lavicí bankovky (muselo jít min. o 100 Kč, menší nejsou) byla by vidět i na zvětšeném snímku. Pokud ne, ztrácí článek pro všímavého čtenáře na věrohodnosti. Souhlasím s paní Jakubcovou, že ten, kdo má z titulu své funkce možnost, nebo i povinnost, měl by pomoci. A z morálního hlediska stejně tak movití lidé. Bohužel se již mnohokrát ukázalo, že spíš pomohou ti chudší, „obyčejní“ lidé, odkázaní na svůj ubohý důchod, a ti movitější, kteří by si mohli dovolit větší pomoc, píší do novin, nebo nabádají v televizi, že by se s problémem mělo něco dělat. A v Tvé pozici úspěšné podnikatelky, chlubit se tím, že jsi dala bezdomovci bankovku, kterou jsi našla pod jeho lavicí, se mi zdá ubohé. PS: Svým posledním příspěvkem jsi dala za pravdu Evě M., že jméno Jitky vnímáš jako býk rudý hadr. Jen se vrátíš domů, hned jmenovitě napadáš. Proč stejným způsobem nereaguješ na ostatní respondenty, kteří nesouhlasí s vyzněním Tvého článku?

VANDA Blaškovič 2.2.2016 17:14

Jistě, každý ať si pomáhá či nepomáhá jak sám uzná za vhodné. Je to jen jeho věc. Já pomáhat budu dále drobnou pomocí, no možná, že ta pomoc není až tak drobná. Pro bezdomovce je stovka nebo pětistovka jako vyhrát milión. Dnes jsem si zrovna před fitkem koupila jejich časopis, kde jsou osudy bezdomovců. Znáte ho? A co se týče konkrétní pomoci bezdomovcům, četla jsem, že například jistý podnikatel poskytuje bezdomovcům na měsíc bydlení, aby se zorientovali a pokusili si najít znovu cestu do normálního života. Zajistit doklady atd. Jistě se to týká jen těch, kteří mají zájem. Bez střechy nad hlavou je totiž začít znova skutečně nemožné. A od toho člověka je to skutečně obdivuhodné. Ne každý by dokázal být takto velkorysý. Že by to byl snad nějaký snílek? Děkuji dalším diskutujícím za podnětné myšlenky, v globálu to také tak vidím. Ovšem podotýkám, ne každý bezdomovec jde a utratí peníze za cigarety a "chlast".

VANDA Blaškovič 2.2.2016 16:53

Dobré odpoledne, vrátila jsem se domů a pročítám další ohlasy. Je slušné reagovat. Vážená paní Caklová, překvapilo mne vaše vyjádření, že byste ani nehlesla, jak jste sama napsala, kdyby tento článek napsala třeba Helenka Č.? Přiznáváte, že vám vadí, že jsem tento článek napsala já? Přesněji právě jenom já? A můžete mi laskavě sdělit, jaký k tomu máte skutečný důvod? Že jsem tím neprošla, že jsem neprošla bezdomovectvím? To podle vás nemám právo o něm psát? To snad opravdu nemůžete myslet vážně, že je toto hlavní důvod, že jste zde něco hlesla.

Blanka Hlobilová 2.2.2016 12:35

Souhlasím s paní Zuzanou, Jitkou i panem Jiřím. Když vidím v televizi rodiče žádající o pomoc pro své postižené děti, tak to je hrůza! A klidně pomohu. Ráda jsem pomohla Petru Čapákovi, známému malíři a hudebníkovi ze Vsetína. Trpěl svalovou dystrofíí a jeho velkým přáním bylo se dostat domů z nemocnice, kde ke konci života trávil většinu času.. Na zaplacení pečovatelky potřeboval finance. Ve sbírce se vybralo přes 1 mil. Kč a Petr mohl dožít zbytek svého mladého života doma. Psali jsme si a mám od něj 2 obrazy. A bezdomovci? Je to věc každého, ale nebudu nikomu platit cigarety a "chlast".

Jiří Libánský 2.2.2016 12:18

Možná někdo má špatné svědomí proto, že se má dobře a nic mu nechybí a má potřebu si to vykompenzovat nějakým činem. Ale zdroj špatného svědomí by měl být ve způsobu nabytí majetku a ne pouze v jeho existenci. Ale to, bohužel, je výjimkou. Většinou toto špatné svědomí má člověk majetku skromného a poctivě nabytého. Proto mám stejný názor jako Zuzana. Pouhý soucit nikomu nepomůže, zvláště když je vyjádřen drobným příspěvkem na krabicové víno nebo cigaretou. Jsou organizace, které jsou zaměřené na charitativní činnost. Jsou schopné shromáždit prostředky na větší a účinnější projekty. Uvítají každou korunu.

Jarmila Komberec Jakubcová 2.2.2016 11:40

Vážení diskutující, od r.1992 jsem pracovala v městském zastupitelstvu v různých funkcích až po starostku ÚMOPlzeň4.Před tím jsem byla předsedkyní finančního výboru a členkou sociální komise při Magistrátu m.Plzně. Nechlubím se výčtem funkcí ale jak uznáte měla jsem možnost ovlivňovat sociální politiku našeho města.Bezdomovectví nevyřeší jeden filantrop či soucitný občan.Je nutné vždy aby otázku řešily charitní organizace, neziskové a hlavně konkrétní město.Město Plzeň ze svého rozpočtu financuje tyto organizace ab mohly účinně poskytovat pomoc lidem bez domova. V současné době na území města Plzně fungují Domy na půl cesty pro děti, kteé vyrstaly v dětských domovech, máme Dům sv.Lazara, domy pro osamělé matky a další sociální zařízení.Jsem ráda, že i já jsem přispěla k tomu, že se mohl sociální program plnit. Ve funkci starostky jsem se zabývala právě sociální politikou a ve svém obvodu vzniklo chráněné bydlení či nízkonákladové malometrážní byty.Nezisková organizace TOTEM kterou jsem spoluzaložila před 15 lety dodnes slouží seniorům v jejich aktivitách.Pokud chcete pomáhat je možnost být dobrovolnicí, naše organizace jich má v současnosti přes 100 nebo pracujte v sociálních komisích ve svých bydlištích. Každý může pomáhat. Vando dík za podnětný článek a piš dál.

Zuzana Pivcová 2.2.2016 09:58

Nemyslím si, že smyslem článku bylo dělit čtenáře na soucitné a bezcitné podle toho, zda dají nějaký příspěvek bezdomovci nebo ne. Jedině paní Jarmila uvedla nějaké konkrétní kroky v lokálním řešení bezdomovecké otázka, a to díky tomu, že je členkou městského zastupitelstva( ?). Ale ostatní, soukromě, na vlastní pěst? Otevřete za své finance třeba ubytovnu, jídelnu, komunální služby pro lidi bez domova? To asi sotva. Takže nejspíš zůstaneme u toho, že tento problém a přístup k němu není otázkou malé emoční gramotnosti, nýbrž se stal problémem mnoha států, jejichž vlády ho celoplošně neřeší. Bohužel. Kde je bohatství, je i bída.

VANDA Blaškovič 2.2.2016 06:35

1. Vážení přátelé, děkuji za vaše obšírné komentáře. Kdo si je přečetl, určitě vidí a má radost, že naštěstí drtivá většina z nás je ochotna pomoci druhým lidem v těžké, ne-li zoufalé životní situaci, i když jsou to pro nás naprosto neznámí lidé.. Pomáháme konkrétně, v rámci svých možností. To znamená, koupíme svačinu, dáme oblečení či nějakou tu minci nebo bankovku. My, kteří dle někoho projevujeme takto falešný soucit, jsme si vědomi, že svou nepatrnou pomocí nespasíme svět, ale předpokládáme, že snad pomůžeme nešťastníkovi tady a teď z nejhoršího. Vnímáme totiž jeho utrpení a nejsme k němu lhostejní. Proto se chováme tak, jak se chováme.. Jistě, že vlastní gró věci je pak na bezdomovci samotném. Možná, že bezdomovcům chybí finanční gramotnost. Ale jak je možné, že někdo zaměňuje naši konkrétní pomoc, byť nepatrnou, za falešný soucit? Co je k tomu vede? ….., Že by se zde projevil deficit emoční gramotnost na úkor té finanční? Toť otázka do pranice….

VANDA Blaškovič 1.2.2016 17:06

Ahoj Jiřino, děkuji za vyjádření k článku. Našla jsi již můj vzkaz u Tvého článku k Lanzarote? Myslím, žes ho přehlédla. Děkuji. V.

VANDA Blaškovič 1.2.2016 16:52

Jarmilo, poznala jsem a nejenom určitě jen já, že to máš v hlavě skutečně srovnané. Ne nadarmo Tě zvolili lidé v Plzni za starostku, i když nyní již bývalou. Máš můj obdiv. Tvoje příspěvky konkrétně ukazují možné řešení této palčivé otázky. Vy jednáte, ne že jenom mluvíte v jinotajích. A já Ti ze srdce děkuji za Tvojí lidskost. Jen přeji i60 ještě více takových lidí s přehledem jako máš Ty . Ahoj a děkuji !....:)

Zuzana Pivcová 1.2.2016 16:42

Něco jiného je soucit a něco jiného konkrétní pomoc. To, že někomu dám občas peníze, dělám ze soucitu a pro utišení vlastního svědomí, které nic nezavinilo. Ano, ve vyhrocenou chvíli můžeme někomu podat jídlo, dát peníze. Ale konkrétní pomoc, která v mnoha případech vyžaduje i docela tvrdou ruku, to tady nikdo z nás nedokáže. Protože ta pomoc by v jejich případě byla pouze nabídka práce s ubytováním. Takže naše řešení to asi nebude a jsme u problému Netrap se s tím, co změnit nemůžeš. Co můžeš změnit, nad tím se také netrap a změň to. Takže, jak chce kdo pomáhat, abychom byli konkrétní?

Jarmila Komberec Jakubcová 1.2.2016 16:34

Milá Vando, tvoje články jsou velmi hodnotné a vždy vyvolají velkou diskuzi. To svědčí o tom, že umíš dobře popsat některé palčivé problémy naší společnosti a k tomu patří právě otázka lidí sociálně vyloučených. Děkuji ti za to.

Elena Valeriánová 1.2.2016 15:40

Paní Ivano, napsala jste falešný soucit, ale to je úplně jedno. Taky jsem zažila, kdy mě v Polsku prosily dvě umolousané děti o zlotůvku na buločku a když jsem jim řekla, že jim koupím buločky, tak utekly a za rohem na ně čekal dospělá. Těch dětí mi bylo líto, ale nemůžeme spasit celý svět.

Jarmila Komberec Jakubcová 1.2.2016 11:40

Děkuji Vandě a i ostatním, že chápou jak je nutné pomáhat lidem bez domova. Já sama jsem se tomu věnovala řadu let a problém není černobílý. Není to jen o "finanční gramotnosti" .Lidé se dostávají do svízelných životních situací a někdy i ne vlastní vinou. Velký problém jsou děti, které vyrůstaly v dětských domovech, lidé po návratu z vězení nebo senioři, kteří si neumí poradit. Každý bezdomovec má svůj vlastní příběh a nelze paušalizovat bezdomovce jako uzavřenou skupinu. V Plzni máme vytvořený ve spolupráci s Magistrátem monitoring jednotlivých lidí a snažíme se jim hledat práci, bydlení a lékařkou pomoc. Je to běh na dlouhou trať, ale nevzdáváme to. A i když jsme začlenili do společnosti zlomek bezdomovců budeme jim i nadále pomáhat.

Helena Votíková 1.2.2016 11:12

I mezi bezdomovci existuje jakási mafie a ti "lepší" vybírají peníze za místa, která popustí ostatním, takže nejen touha po alkoholu je nutí odmítat jídlo, ale upřednostnit peníze. Protože můj přítel přispívá na jeden portál, bezdomovce zpovídal. Kluk čerstvě po maturitě, jehož rodiče dělali politickou karieru, hrál v rockové kapele. Dle rodičů jim dělal ostudu, dostal na výběr -kapela nebo my. Kluk z domova odešel s tím, že se postaví na vlastní nohy. Shodou okolností jej kolegové bezdomovci okradli. Zůstal bez dokladů, peněz a možnosti si převléct oblečení. Snaží se a hledá práci. I když se umyje, oblečení hovoří za něj.

Soňa Prachfeldová 1.2.2016 09:35

Těžkostí, bolestí na světě je tolik, že opravdu to nejde ani vše vyjmenovat. Kdo se dostane na samé dno špatně se drápe nahoru, zejména když propadne alkoholu a drogám. Prostě vzdá svůj život. Zném charity, kde ochotně pomáhají, ale ten člověk musí spolupracovat. jenže on potřebuje psychologa a který odborník zadarmo se mu bude věnovat. Ruce vztažené k pomoci tu jsou a člověče nebohý proboha chyť se jich, dokud je čas! Srdce mi usedá nad zbědovanými psíky a kočkami, když je vidím vyhozené na ulici, nad opuštěnými dětmi, vyrůstajícími v různých domovech a mnoho z nich se dá na špatnou životní dráhu a škodí společnosti, ztracenými dětmi mígrantů a nikdo neví, kde jsou. Nad vším bezprávím se mi až tají dech lítostí a bezmocí. Jak na to ? My můžeme a také občas pomáháme různou finanční pomocí, ale co ti vládci světa ? Co se mají za nadlidi a nevidí lidské utrpení . Ach jo Vando, máš emotivní články, kdybychom tak uměli čarovat v dobrém slova smyslu !

Elena Valeriánová 1.2.2016 08:39

Nemyslím, paní Ivano, že soucit je falešné gesto. Těżko mohu pomoci jinak, než tou podanou svačinou, o řešení této otázky by se měli zasadit jiní. Jedno je fakt, že mnohým bezdomovcům tento způsob života vyhovuje.

VANDA Blaškovič 1.2.2016 07:59

...proč se v dnešní době vaří např. na náměstích polévka pro potřebné..?...já myslím, že pro pomoc ....nebo to vidí někdo jinak?

VANDA Blaškovič 1.2.2016 07:23

Ano, paní Ivano, souhlasím celkem s vašimi názory. Jen bych dodala, že i ta nepatrná almužna je pro člověka žijícího na ulici někdy záchrana. Co pro nás znamená koruna, či desetikoruna? A co se týká finanční gramotnosti, to je vskutku složitá záležitost, ale nebudeme se zde bavit například o dluhopisech? A soucit, pokud je podpořen konkrétní pomocí nepovažuji jen za gesto. Hlavně že to není lhostejnost.

VANDA Blaškovič 1.2.2016 07:12

A proč by se neměla diskuze rozvinout, Evo? Naopak! K tomu články jsou. A já jsem článek napsala, aby se lidé zamysleli. A jistě budu reagovat, jako autor článku, na jejich vyjádření. Již v otázce dne na toto téma bylo třicet odpovědí s názory. Jen ať se diskuze rozvíří. Na diskuzi přeci není nic špatného, pokud se neporušují pravidla diskuze. Alespoň poznáme své názory na danou problematiku. Opět zdůrazňuji, že se nevyjadřuji k diskutujícímu, ale jen k jeho názoru, k tématu. To je snad v mých reakcích poznat a je v tom obrovský rozdíl. S tím názorem prostě zde nemohu souhlasit a řekla jsem své argumenty, proč nesouhlasím. Toť vše. Pokud Evo máš potřebu se vyjádřit k dané otázce finanční negramotnosti potažmo článku , tak se ,prosím, vyjádři věcně a nehodnoť "morální vlastnosti" diskutujících. To je opravdu zbytečné . Potom to totiž vypadá, že ten červený hadr má před očima někdo, kdo se obává další konfrontace názorů a kdo chce diskuzi utnout. Proč? Snad zde nejde o to, aby lidé měli jen stejné názory a jaksi si jen "pochlebovali"? Že by zde byla diskuze nežádoucí? Protiargumenty a argumenty jsou samozřejmě v diskuzi vítány a jistě každý za sebe, tady a teď , je umí prezentovat. Děkuji. Mne názory druhých na dané téma opravdu zajímají. Nevěřili byste, milí přátelé, že je totiž veliký rozdíl v názorech na faktory způsobující bezdomovectví u lidí z "tepla" a samotných bezdomovců, kteří tuto tragickou realitu zažívají a vědí, co je dohnalo žít na ulici.

Načíst starší příspěvky