Zima pokračuje, jaro je v nedohlednu, a tak jsme se vypravili na obhlídku naší zahrady. Pracovat se zatím nedá, vzhledem k plus 2 stupňům, ale kontrola se dělat musí.

Už když jsme tam byli posledně, bylo zřejmé, že si nás oblíbily srnky. Jejich stopy v podobě černých bobečků a okousaných větviček byly všude. Loni to byli divočáci, kteří zanechávali bohužel nejen trus, ale i polámané stromky a díry v plotě. Dalo nám spoustu práce, než jsme to před prasaty a zimou zabezpečili. Při dnešní prohlídce už od konce zahrady bylo jasné, že jsme opět měli nevítanou návštěvu. Kompost byl celý rozhrabaný, hlína kolem stromků celá rozrytá o záhonech ani nemluvím. No a plot na tom byl nejhůř. Chtělo se mi z toho brečet.

No řekněte sami. Není nad ‘‘dobrou spolupráci‘‘. Až přijde jaro, budeme mít zryto, stromky se nebudou muset stříhat, protože z nich moc nezbude a o jahody se taky nemusíme starat, protože si na nich pochutnaly srnky. Divočáci jsou přemnoženi, lidí už se nebojí a nikdo s tím nic nedělá.

Nakonec jsem si přece jen udělala pár fotek. Na skalce je stále červená libavka polehlá, čemeřice se má čile k světu a bledulky už se taky derou na světlo. Na jaro si asi budeme muset ještě nějaký čas počkat, tak ať je to čekání pro všechny příjemné.