Probírám se fotografiemi a přitom vzpomínám.
Dnes je 24.3.2016 a dcera nedostala dovolenou, aby přiletěla z Anglie se svými syny na české Velikonoce. Tolik jsme se těšily. Ale to už tak bývá. Malý Sammy má 2,5 roku a české Velikonoce nezná. Snad mu to vyjde příští rok.
Starší Alex má 6 let a Velikonoce u babičky v Ostravě si prožil před 3 lety. Tenkrát jsem je čekala na letišti v Brně. Bylo 30. března 2013. Bylo celkem pěkné počasí, sice chladno a sucho, ale občas vysvitlo i sluníčko. I přes svůj věk 3 let, byl šikovný a hodně mluvil, s dcerou anglicky, se mnou česky.
Seděli jsme ve vlaku a Alex se vyptával na vše možné. Prostě zvídavé dítě a pusu nezavřel ani na chvíli. V Anglii se čokoládová vajíčka a zajíčci schovávají venku v trávě a děti je hledají. Chlapci tam nechodí s pomlázkou, neprohánějí děvčata, aby si vyšmigrustovali vajíčka. Hledat vajíčka chodí kluci i děvčata.
Doma jsem měla pro Alexe připravenou pomlázku, obarvená vajíčka i napečeno. Vysvětlili jsme mu, že Verunku (nejstarší vnučku, tenkrát 7let) vyšlehá až v pondělí. Pořád se chodil dívat na karabáč a nemohl se dočkat. Druhý den ráno jsme vstali a Alexe čekalo velké překvapení. Přes noc napadlo tolik sněhu, kolik nebylo ani na vánoce. V Anglii už sice sníh viděl, ale takové množství sněhu, to bylo něco. Vytáhli jsme sáně a šli ven, aby si to užil. A užil si to důkladně. Po třech hodinách jsme ho dostali konečně domů. Tady nám nastal problém, se kterým nikdo nepočítal. Alex byl promočen až na kůži. Zimní bunda, oteplovačky, štramplíky (punčocháče), dokonce i boty. Vše muselo okamžitě na topení, protože nás odpoledne čekala návštěva mé maminky a bratra, kde mu bylo výjimečně dovoleno vyšlehat prababičku a tetu. Vše dopadlo dobře, stihli jsme bundu a boty usušit, ostatní dostal čisté a mohli jsme jít na návštěvu.
V pondělí ráno se Alex konečně dočkal. Vyšlehal mne i vnučku. Byl ohleduplný a šlehal opatrně, mně stačí málo a mám hned modřiny. Ty jeho radostné oči, že může šlehat, nikdo mu nic neřekne a ještě dostane vajíčka a sladkosti, to bylo něco. Vybral si to nejkrásnější vajíčko, které malovala Verunka. Když přijel syn s dalším vnukem, všichni si to důkladně užili.
V úterý jsme zase vlakem odjeli do Brna na letiště. Ve svém kufříku si vezl plno sladkostí a v ruce musel mít karabáč, aby ho všem v Anglii mohl ukázat a vyprávět, jaké velikonoce prožil u babičky v České republice.
A na Sammyho Velikonoce u mne si musím počkat, alespoň jsem si zavzpomínala.
Každý se s ním někdy setkal. Nebo skoro každý, abych…
Zuzana Zajícová
Já nechápu, proč lidi odsuzují tu nádhernou dobu mého dětství a…
Celé dva měsíce, to zní jako věčnost. Koupání, výlety na kole,…
Psal se rok 1969, akorát jsem vyšla 5. třídu a čekala mě změna, na…
Ráno na chatě se probudilo do jasného a slunečného dne.…
Můj tatínek na záchod nechodil jinam než domů a pokud to ráno před…
Volné chvíle jsme s manželem trávili na Brněnské, tedy…
Moje povolání je zdravotní sestra. Dne 20. srpna 1968 jsem…
V těchto dnech nám masmédia připomínají události ze srpna…
Ony už to vlastně nebyly prázdniny, byla to naše první dovolená.…
Po maturitě jsem nastoupila do kanceláře. Byla to moje první…
Bylo to v létě, o prázdninách, na Moravě v Ketkovicích, někdy z…
Pro neznalé, tehdy za hluboké totality to byla Cestovní Kancelář…
Ukázkový úvodní text článku
Tak jsem se opět na chvíli vrátil ke známému dotazníku…
Na svoji první, a zároveň největší, životní křižovatku jsem…
Maličká a miloučká vesnička na Drahanské vrchovině schovaná v…
Vznášet se ve vzduchu byl odvěký sen pozemšťanů. Zkoušeli to mnozí…
Ve vyprávění píši druhou vzpomínku na návštěvu maličké vesničky…
Pátek, sedm hodin, dvacet šest minut: Modro, slunečno, nablito.…
Narodil jsem se po dvou sestrách rodičům, kteří měli na náměstí…
Uprostřed svaťáku se kamarádi setkali, potřebovali se ubezpečit,…
"Koukej sekat latinu, nebo uvidíš," vyprovázela mě maminka do…
Koho se lidé nejvíc bojí? No přece zubaře. I nejmužnější…
Bylo mi 18 let a zamilovala jsem se. Byli jsme stejně staří,…
V neděli v pět přivezl syn z Ústí vnuka Péťu, je prý nemocný a…
Jedna z výhod vyššího věku je to, že přestáváte být hlavním…
Jo, to byly časy… byli jsme oba mladí, já i Karel. On měl už svou…
Určitě jste taky nějaké potkali, jsou mezi námi a není dílem…
Můj tatínek strašně rád používal neotřelá slova. Jak jsem později…
Určitě souhlasně přikyvujete, když si u rádia s Karlem Gottem…
Když vzpomenu na své taneční v roce 1961 až 1962, vybaví se mi…
V době, ve které se odehrál tento příběh, byla v okolí mého…
Je dnes hodně nevlídně, a tak velmi ráda usedám k počítači, abych…
Jak začít na novém blogu, když jsem tady taky nová? Vzpomínky a…
Bydlení na venkově, byť za humny naší matičky Prahy, mělo svá…
„Na štíru s paragrafy“ byl za socialismu pravidelný sloupek v…
Mládí je úžasné období. Bylo mi právě 16 a půl roku a moc jsem se…
Ani nevím, jak tě nazvat. Vždyť jsem neměla pro tebe jméno. Bylo…
Život se se mnou vážně nemazlil. Bylo to dost hrozné od samého…
Už dávno všichni víme, že rosomák není pták. Olympik kdysi…
JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno portál i60 nabízí.
Chcete na portál i60 přispívat vlastními články, povídat si na chatu, najít nové přátele či partnera v Seznamce?
Aktuální anketa
-
Rozhodování mi nečiní problém, rozhoduji se rychle a většinou správně
1800
20 %
-
Většinou dám na svou intuici, a nějak to dopadne
1749
20 %
-
Nevím, nepřemýšlel(a) jsem o tom
1678
19 %
-
Rozhodování pro mě není snadné, trvá mi déle, než se rozhodnu
1818
20 %
-
Je to pro mě velký problém, rozhoduji se dlouho a ne vždy správně
1852
21 %
