Když přijdu do školky pro vnučku Alenku, stane se většinou toto: Zazvoním a dveře otevře mladá nevzhledná Angličanka, která tam působí.
„Hello, how are you?“ ptá se s upřímným úsměvem. Čili: „Jak se máte?“
„Děkuji, mám se dobře,“ odpovídám (rovněž anglicky) podle pravidel britské slušnosti. „A jak se máte vy?“
„Já se mám také dobře,“ řekne opět s úsměvem.
Já pak zvednu prst ke stropu a řeknu: „Ale to počasí…“ (To se v Anglii musí.)
A ona řekne: „Ano, to počasí.“
A rozcházíme se s pocitem, jak jsme si pěkně pokecali. Či spíš - souzněli jsme.
Mezi Čechy by to samozřejmě probíhalo jinak. Já bych řekl. „Ahoj. Jak se vede?“
Druhý mi odpoví: „Ále, stojí to za … A co ty?“
Já mávnu otráveně rukou: „Ani se neptej! Chytil jsem…“ (heksnšus, rýmu, křeč – to se obměňuje).
Můj známý pak zvedne prst nahoru a pokračuje: „A ten Sobotka!“ (Nečas, Paroubek, Klaus – to se také obměňuje).
„Nojo,“ musím říct já, „ten stojí úplně za…“
Pak se rozejdeme a oba jsme naprdnutí.
(A to jsme si ještě vzájemně nesdělili, že už oba nejsme mladí ani zdraví. Tím se dá naprdnutost ještě zvýšit.)
Ve školce pak hledám Alenku. Obvykle slyší, že jsem pro ni přišel, tak se někde pečlivě schová. Po chvíli vyběhne a v sukénce se koketně točí, tančí a jančí. Já jí říkám, že musíme pospíchat, abychom stačili ve škole vyzvednout prvňáka Oldu. Ale to ji ještě víc rozesměje a začne prozpěvovat a baletit. Pak už pomáhá i učitelka a oba ji přesvědčujeme, že by se mnou měla jít domů. Konečně se Alenka unaví a skočí mi do náruče.
„Cos mi přinesl, dědo?“ volá radostně a já zapomínám na ty dva Čechy, které jsem vám před chvílí představil. Ten úžasný elán malého stvoření, neustálá energie tryskající z toho tělíčka a nekonečná aktivita mrňavého mozku mě nabíjí rovněž elánem, energií a aktivitou. Odcházíme a já úplně zapomínám, že mám kulhat na pravou nohu. Místo toho plánuju, kam vpodvečer vyrazím na kole. A pak, že napíšu tenhle článek. Možná se dokonce podívám na další anglickou frázi, která se musí říct přesně podle očekávání, v pravé situaci a se zdvořilým úsměvem.
Je to tak. Každý průměrný chlápek důchodcovského věku by se měl naučit pět anglických větiček, které bude každý den s úsměvem opakovat nějaké nevzhledné Angličance. A měl by si pořídit vnučku nebo vnuka, tak asi do šesti let věku. Při nejhorším by měl nějaké adoptovat, jak se to dnes dělá - rodiče se domluví s cizími, leč milými a důvěryhodnými seniory, že jim budou odpoledne pomáhat s malými dětmi.
Nejsme přece tak staří a nejsme tak nemocní, abychom do toho nemohli jít. Naši lékaři, kuchaři a poradci (ale hlavně my sami) přidávají léta k našemu životu a skutečně tu jsme čím dál déle – abyste mi rozuměli, my jako senioři jsme na světě déle. Ale vzpomeňte na slogan z 80. let: dejte nejen léta k životu, nýbrž i naopak, dejte život létům.
Pošlete odkaz na tento článek
Moje snacha všechno ví nejlépe a je mistryní v interpretaci toho,…
Nemám vlastního syna, ale syna, kterého jsem vyvdala. Jeho dítko,…
Co řeší malí kluci? A mohou jim dědové poradit? Tady je ukázka…
Můj manžel je hodný a důvěřivý člověk. Občas jsem měla pocit, že…
Přijeli příbuzní na chalupu v Beskydech s malou holčičkou. Kromě…
Jak se mi to povedlo? Stačilo se jen dožít určitého věku,…
Babičkovská role, to je požehnání. Je to štěstí. Řekla bych, že je…
Neustále čtu o tom, že bychom se měli připravovat na život ve…
Tak jsem se nedávno dožila velmi úctyhodného věku. Mám primát,…
Nedávno mi sousedka řekla, že mi závidí rodinu. Připadáme jí prý…
Nedokážu sedět sama doma, koukat na televizi. Vždy jsem byla ráda…
“Kde je dnes pán s králíčkama?” rozhlížela se marně na trhu v…
Když se dcery dozvěděly, že jsem poslal větší obnos do sbírky na…
Tak se mi zase zadařilo. Odpoledne jsem jen tak lehce poklízela,…
Jak se začínají v médiích pomaloučku polehoučku objevovat zprávy o…
Budeme mít klid, o nic se nemusíme starat, stejně by po nás jednou…
Příprava na Vánoce v naší rodině začíná koncem října. Obě snachy…
Maličká a miloučká vesnička na Drahanské vrchovině schovaná v…
"Koukej sekat latinu, nebo uvidíš," vyprovázela mě maminka do…
Nepatřím mezi ty, kteří se často zabývají svou minulostí. Možná…
A je to tady zase. Opět přicházejí vánoční svátky. A s nimi hodně…
Bylo mi 18 let a zamilovala jsem se. Byli jsme stejně staří,…
Na Vánoce roku 2002 k nám do Kravař dorazilo, tak jako do…
Vánoce jsou u nás období neshod a nepohody. Můj…
Určitě jste taky nějaké potkali, jsou mezi námi a není dílem…
Můj tatínek strašně rád používal neotřelá slova. Jak jsem později…
Určitě souhlasně přikyvujete, když si u rádia s Karlem Gottem…
Můj zdárný syn Jakub je sice mladším dítkem, ale je to hodně dávno…
Čím dál více mě iritují řeči o seberozvoji, nutnosti se neustále…
Vyrůstala jsem ve veselé rodině se dvěma sourozenci a byla…
Když jsem někdy po skupině neměla spoj k nám na vesnici,…
Honza byl velký kamarád mého táty. Potkali se v Klubu českých…
Za vlády jedné strany jsem měla s policajty jen samé neblahé…
Na Velikonoce moc rádi jezdíváme na chalupu k mamince a…
Eliška stojí u okna a vzpomíná... Venku prší, houstne soumrak, za…
Naše maminka nám často vyprávěla, jak jako malá jezdívala do…
Narodila jsem se v posledních měsících války, v tehdy…
Na začátek článku se dávají co nejkrásnější fotky. Takovou nemám –…
Dcery mi koupily k sedmdesátinám zájezd k moři. Byl to výborný…
Věřím na předurčení člověka místem, kde se narodil a vyrostl. Jiní…
Pamatujete si na tramvaje našeho dětství? Dnes už jsou umístěny v…
„Honzo, tady máš nakupovací seznam, budu ti povděčná, když dneska…
Protože jsem se narodila jako holka, což táta fakt nečekal. A tak…
S partnerem jsme spolu žili téměř třicet let. Říkali jsme, že v…
JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno portál i60 nabízí.
Chcete na portál i60 přispívat vlastními články, povídat si na chatu, najít nové přátele či partnera v Seznamce?
Aktuální anketa
-
Rozhodování mi nečiní problém, rozhoduji se rychle a většinou správně
1800
20 %
-
Většinou dám na svou intuici, a nějak to dopadne
1749
20 %
-
Nevím, nepřemýšlel(a) jsem o tom
1678
19 %
-
Rozhodování pro mě není snadné, trvá mi déle, než se rozhodnu
1818
20 %
-
Je to pro mě velký problém, rozhoduji se dlouho a ne vždy správně
1852
21 %