Už sedm týdnů se chytám věcí a činností, aby mne zachránily před prázdnotou. V tom drnčí telefon. Sláva, kontakt se světem! Hm, neznámé číslo. Jenže tento nyní zvonící mobil jsem dříve využívala málokdy a ten druhý už je mimo provoz! Takže vlastně to může být kdokoliv, kamarádka, příbuzný, jejichž číslo jsem si ještě nestačila převést.
"Haló?" hlásím se patrně.
Příjemný ženský hlas se ujišťuje o mém jméně a bydlišti.
"Ano, jsem to já," potvrzuji. Dáma se představuje a říká i název firmy. A má pro mne překvapivé informace. Prý od nového roku došlo ke snížení sazeb u všech rizikových pojištění a že má za úkol všechny klienty o tomto informovat. Zbystřím. Snížení sazeb? O tom jsem neslyšela, to by se přece probíralo v tisku, televizi i na různých diskuzích na internetu. Že by mi to v těch hektických týdnech nového roku uniklo?
Znovu se ptám na firmu a kterou pojišťovnu zastupují. Prý zaštiťují všechny pojišťovny v republice, název firmy zase nezachytím, ale znělo mi to trochu jako OKD. Což je mi maličko k smíchu a zároveň to zní varovně. Vždyť pojišťoven a pojistných smluv je v republice tolik, opravdu by to řešili telefonem?
"Já mám ale jen pojištění domácnosti a domu," namítám.
"Toho se to právě týká," zní odpověď. "Všechny smlouvy mají nyní nižší sazby, vychází to zhruba tak, že místo 1000 kč se by se teď mělo platit přibližně tak 700."
V hlavě mi začínají varovné zvony zvonit čím dál hlasitěji. Tohle by mi naše známá finanční poradkyně určitě nezapomněla oznámit, už jen proto ne, že ji to živí. Za každou novou či upravenou smlouvu má přece provizi!
Dáma v telefonu v argumentaci nabírá na síle. Oznamuje mi, že zrovna v tomto týdnu bude u nás v obci paní Zemková, která má tohle na starosti, a že se u mne staví. Takže takhle to je! Smlouva uzavřená u mne doma a na mé pozvání - ta nejde jen tak zrušit. Schůzku odmítám, nebudu doma. Okamžitě následuje další návrh schůzky, jiné datum, jiná hodina.
"Nebudu doma," trvám si na svém. Tak paní Zemková přijde večer, v jinou hodinu. Jsem najednou tak uondaná, že na to do telefonu kývnu, ale stále trvám na své pojistce - nejsem si jistá, zda budu doma. I dotyčnou to už trochu zviklalo. Požádala mne, abych v tom případě poslala SMS, aby ke mně paní Zemková nechodila zbytečně. Ale zároveň mi sděluje, abych si na onu schůzku nachystala papíry ode všech uzavřených smluv, aby se na to paní mohla podívat a zkontrolovat mi je.
Takže přece? Tohle opravdu dělají šmejdi, chtějí vidět smlouvy!
Pokládám telefon a vzápětí znovu vymačkávám jiné číslo. Volám poradkyni, která nám smlouvy uzavírala a líčím jí onen předešlý hovor. Samozřejmě jsem měla pravdu. Poradkyně mi rozhořčeně sděluje, že nejsem první. Někdo si někde zjistil čísla telefonů, adresy a jména, teď tímhle způsobem obvolává klienty a uzavírá s nimi nové smlouvy. S tím, že dotyční mají skutečně třeba smlouvu o stovku levnější, ale podhodnocenou cenu domu a vypuštěné některé pojistné události. A o žádném plošném snížení sazeb nemůže být ani řeč.
Po té opět chytám do ruky mobil a posílám na neznámé číslo SMS. Schůzku ruším s odůvodněním, že má finanční poradkyně mi změny nedoporučuje. To proto, aby mi už i do budoucna dali pokoj.
S takhle mazaným způsobem šmejdů jsem se ještě nesetkala, a tak jsem sedla k počítači, abych se o tuhle svou novou zkušenost podělila i s vámi. Tedy - pokud o to stojíte. Protože jinak dáma v telefonu zněla velmi opravdově a solidně. Nemít některé informace, a hlavně možnost konzultace se svou poradkyní, kdo ví...
Pošlete odkaz na tento článek
Jejich podvody jsou natolik mazané, že zamotají hlavu i zdatným…
Telefon zvoní, aplikace „Můžu to zvednout?“ nic mi nenapovídá.…
Bylo ráno jako každé jiné, kdy musím ven se svým pejskem. Naše…
Tak copak tu máme dneska? Dívám se ráno do stolního kalendáře.…
Jistě si říkáte, co je na téhle fotografii zajímavého a…
Když se ráno probudím, nejprve se snažím dopátrat ve své paměti,…
Každý se s ním někdy setkal. Nebo skoro každý, abych…
Babičkovská role, to je požehnání. Je to štěstí. Řekla bych, že je…
Jak já se těšila na odchod do důchodu. Na ta klidná, meditační…
Nevím, kdo řídil můj život, jestli existují nějaké „vyšší síly“ či…
Když jsme byly se sestrou dětmi, vyrůstaly jsme s mamkou a…
Jsem již v důchodu patnáct let. Možná je to jen můj pocit,…
Mé tělo se pomalu řítilo vstříc podlaze. Ale ovládat rychlost v tu…
Nejdůležitější je mít vyřešené bydlení. A pokud jde o samostatnou…
„Neboj, budeme tady jen jeden, maximálně dva dny, ani to nepoznáš…
Ukázkový úvodní text článku
Omlouvám se, ale máme za povinnost zvedat telefony. Nevadí, počkám…
Zemřel mi spolužák a kamarád. Jel jsem mu na pohřeb z Opavy…
„Opravdu s námi nepůjdeš?“ Naléhá kamarádka v…
Neustále čtu o tom, že bychom se měli připravovat na život ve…
Jsou dny pěkné, méně vydařené i dny zvané blbec. S přibývajícím…
Já nechápu, proč lidi odsuzují tu nádhernou dobu mého dětství a…
Pootevřu jedno oko a mrknu na budík – čtvrt na osm. Ne, ještě…
Jsem nenapravitelné ranní ptáče. Dokonce mi vyhovuje přechod na…
Mám domek. Krásný, rekonstruovaný, v hezké obci a na dobrém místě.…
Buďto budeš jen čekat na smrt nebo se vzpamatuješ a začneš nový…
Celé dva měsíce, to zní jako věčnost. Koupání, výlety na kole,…
Termální prameny mě baví, ale když někde pramení, jsou v zájmu…
Psal se rok 1969, akorát jsem vyšla 5. třídu a čekala mě změna, na…
Tak jsem se nedávno dožila velmi úctyhodného věku. Mám primát,…
Nedávno mi sousedka řekla, že mi závidí rodinu. Připadáme jí prý…
Ráno na chatě se probudilo do jasného a slunečného dne.…
Můj tatínek na záchod nechodil jinam než domů a pokud to ráno před…
Jeden večer blbnu, co mi síly dovolí, na pódiu, s elektrickou…
Nikdy jsem si žádný deník nepsala a věřte mi, že mě to docela mrzí…
Dovolil jsem si luxus. Být líný. Nebyl to dobrý počin. Šlo mi o…
Každý z nás proživá svůj životní příběh. Každý máme svůj příběh…
Volné chvíle jsme s manželem trávili na Brněnské, tedy…
"Vyměníme starý, oprýskaný, opotřebovaný a ošklivý nábytek…
Nedokážu sedět sama doma, koukat na televizi. Vždy jsem byla ráda…
“Kde je dnes pán s králíčkama?” rozhlížela se marně na trhu v…
Nemyslím si, že zrovna vy se nudíte. Ale kdyby náhodou... Zvířata,…
Moje povolání je zdravotní sestra. Dne 20. srpna 1968 jsem…
Pojedu sama k moři. Tu větu jsem převalovala v hlavě asi pět let.…
Tohle je intimní zpověď zralé ženy. Proto varuji všechny čtenáře,…
V těchto dnech nám masmédia připomínají události ze srpna…
Ony už to vlastně nebyly prázdniny, byla to naše první dovolená.…
Po maturitě jsem nastoupila do kanceláře. Byla to moje první…
Bylo to v létě, o prázdninách, na Moravě v Ketkovicích, někdy z…
Pro neznalé, tehdy za hluboké totality to byla Cestovní Kancelář…
… a jak za to ale nemůžu, protože mi příroda prostě velký…
Opakoval se rok 1997, Bohumín zase pod vodou. Meteorologové…
Když se dcery dozvěděly, že jsem poslal větší obnos do sbírky na…
Ukázkový úvodní text článku
Minulý týden jsem byl účastníkem srazu prostatiků. Ne, nejsem v…
Léto už sice skončilo, ale myslím, že není na škodu si tak trošku…
Jdu po chodníku a vidím, že starosta má otevřené okno. Sláva,…
Tak se mi zase zadařilo. Odpoledne jsem jen tak lehce poklízela,…
„Tys přece pracovala v televizi. Jak to tehdy bylo?“ zeptalo…
My, co jsme dospěli do věku, kdy nás začnou zrádně opouštět i…
JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno portál i60 nabízí.
Chcete na portál i60 přispívat vlastními články, povídat si na chatu, najít nové přátele či partnera v Seznamce?
Aktuální anketa
-
Rozhodování mi nečiní problém, rozhoduji se rychle a většinou správně
1800
20 %
-
Většinou dám na svou intuici, a nějak to dopadne
1749
20 %
-
Nevím, nepřemýšlel(a) jsem o tom
1678
19 %
-
Rozhodování pro mě není snadné, trvá mi déle, než se rozhodnu
1818
20 %
-
Je to pro mě velký problém, rozhoduji se dlouho a ne vždy správně
1852
21 %