Ráno nás vzbudil babiččin budík v mobilu, protože podle něj vstává do práce. Volala na něj z postele, že do práce nejde, ale asi to není mobil s hovorem, protože zvonil dál a babička musela vylézt a honem ho jít vypnout. Jenže to už se vzbudily i další babičky a všechny babičce Helence nadávaly a zlobily se na ni. Šli jsme na pláž hledat mušličky. Už jich mám plný kyblíček. Babička Irenka chodí kolem pobřeží a vzdychá, že nemůže nic najít. To je zas sestava. Babička Helenka hluchá, babička Irenka slepá a babička Jana divná. Pěkně mě polekala.

Máme dnes naplánovaný výlet lodí na ten ostrov, co vidíme z pobřeží, a babička Jana řekla, že jestli neumím plavat, tak mě kapitán na loď nevezme. Maminka mě utěšovala, že si babička Jana dělá legraci, ale moc mne neuklidnila a tak jsem napnutý. Šli jsme do obchodu a maminka mi koupila pistolku do vody. Hned jsem pospíchal k moři. Babičky si našly plácek na trávě dál od nás, ale najednou přiběhly s křikem, že je tam dvoumetrový had. Šli jsme se na něj podívat. Měl jen metr a paní delegátka řekla, že není jedovatý, jmenuje se slepýš, a že je tady v kempu můžeme potkat. Babička Jana se třásla strachy a že už na trávu nikdy ležet nepůjde. Sbalily deky a opalovaly se u nás na kamínkách. S vodní pistolkou se dá krásně vyhrát, chvilku jsem stříkal na kamínky a pak i na maminku i babičky, ale ty se za chvíli zvedly a že jdou vařit oběd. A maminka, že se taky balíme a jdeme na jídlo. Ach jo, tady u moře je tak fajn a už zase musíme ke stanu, jakobychom to nemohli sníst tady u moře. Maminka slíbila, že zítra si ráno uděláme piknik na pláži, to bude žůžo.

Přiblížila se doba výletu. Začal jsem natahovat moldánky, že mne na loď nevezmou. Babička Jana mě začala utěšovat, že to tak nemyslela, že klidně můžu na loď. Plavba trvala jen chviličku a už jsme vystupovali. Protože mi maminka slíbila zmrzlinu, nezajímali mě žádné kostely a chrámy a jen jsem hledal stánek se zmrzkou a když jsem ho konečně našel, koupila mi maminka obrzmrzlinu. Pak mě zaujaly veliké lodě, co stály v přístavu. Babičky s námi nešly, šly koukat po obchůdcích. Taky se mi líbilo u starého děla. Všichni jsme se u něj fotili. Když už mi kručelo v bříšku a uviděl jsem pizzerii, začal jsem škemrat, že mám hlad a sedli jsme si na předzahrádku s výhledem na moře a dali jsme si i s babičkou jednu velkou pizzu. Zpět do kempu už jsme pluli potmě a na nebi bylo moc hvězdiček a usnul jsem okamžitě po převlečení do pyžamka.

Matějův přímořský deník 1.