Dcera, podle tvrzení, kdo není na "fejsbůku" (pro znalce Facebook.com), jako kdyby nebyl, mi před léty vytvořila účet. Moc jsem toho nevyužívala, snad jen více informací o vzdálené rodině. Ale asi před rokem jsem se zapojila do různých politických i nepolitických diskuzí. Stala jsem se členkou veřejné skupiny (i několika dalších, ale ty v tomhle příběhu nehrají žádnou roli) „Miloš Zeman – náš prezident“, a tak se mi objevují diskuze na těchto stránkách okamžitě po otevření.
Nikomu svůj názor nevnucuji, názory druhých respektuji. To jestli se mi někdo líbí nebo nelíbí, není jenom ve fyzičnu (Zeman zrovna fešák není, že), ale v jeho postojích, nebo činech, a než se pro někoho nadchnu, prostuduji spoustu dostupných faktů, dokonce jsem přečetla i některé knihy Klause, a to ho ráda nemám, ale dočtete se tam názory na věc, která vás zajímá, z jeho pohledu. Takové střípky dáte dohromady a vytvoříte si názor, ovšem podložený fakty. Proto taky vyžaduji fakta od diskutujících, kteří kecají o něčem, o čemž nemají ani šajn, jenom vlastní osobní zášť.
Mám čas, a na netu najdete všechno, někdy pomůže veřejná knihovna, nebo dotaz na patřičná místa. Zajímavé je, že když některým diskutujícím dojdou argumenty, nebo neznají fakta – okamžitě se uchylují k osobním invektivám a některé jsou teda výživné. Nereaguji stejně, obvykle poděkuji s poznámkou, že jsem to očekávala, a je hotovo.
Jednou se v diskuzi objevila mladá dáma – je jich tam toho jména více, ale tahle měla V. Havla na pozadí svého profilu. A začalo to:
Lucie Tomková – cituji: „Má tolik pravomocí jako prezident a nic z toho nevyužije, jenom kecá, aby nabral hlasy do příštích voleb.“ (mluvila o prezidentu Zemanovi). Na to jsem ji požádala, aby mi vyjmenovala ty pravomoci!
S hrdostí mi tam zkopírovala znění pravomocí prezidenta z ústavy a nabádala mě, že kdo umí číst, tak pro toho to není problém.
Pochválila jsem ji, jak je šikovná, ale nezdálo se mi to tak jednobarevné, jak to viděla ona. A tak jsem napsala dotaz na „ústavní soud“, jak to vlastně je. Odpověděli. A tak podle jejich výkladu práva, jsem sesmolila tuhle odpověď:
„Tak drahoušku, chvíli mi trvalo, než mi od ústavního soudu odpověděli, ale mám to.
S prezidentskými pravomocemi se to má tak : To, co je uvedeno v ústavě, je právní formulace a ještě je také možný výklad práva. A v tom to vězí. Uvedu příklad, kdy prezident – „a) jmenuje a odvolává předsedu a další členy vlády a přijímá jejich demisi, odvolává vládu a přijímá její demisi“.
Tak jednoduché to v parlamentní demokracii není, to by nebyl prezident, ale diktátor, kdyby tohle směl mirnyx dirnyx, když se mu něco znelíbí. Uvedu příklad Nečasovy vlády, tam je to nejvíc patrné.
V červnu 2013 podal předseda vlády Nečas (po jeho osobním selhání) demisi. Tu předával do rukou prezidenta a ten ji přijal a rozpustil vládu (to je ono že jmenuje a odvolává). V této situaci bylo běžné, že prezident (a s tím poslanecká sněmovna počítala) jmenoval sestavením nové vlády Miroslavu Němcovou, která byla předsedkyní sněmovny. A tady začíná právo prezidenta a to i uplatnil, že přeskočil obvyklé a jmenoval Jiřího Rusnoka sestavením nové vlády – úřednické. Sněmovna této vládě nevyjádřila podporu a tak Rusnok podal demisi. A v tomhle bodě zabodoval prezident – právo mu dané ústavou a nechal tuto vládu (vládu v demisi) vládnout do doby předčasných voleb. Dodnes mu to ODS a TOP09 nezapomněli, a proto jsou tak impozantní útoky na jeho osobu a vlastně oni rozdělují společnost.
A tak je to se všemi body o pravomocích prezidenta. Není možné to tady všechno rozebírat.
Zajímalo by mě, jaký jste ročník – řekla bych, že vám ještě není ani třicet. A podle vašeho profilu bych řekla, že jste stejně naivní jako byl Havel, kdyby ho Klaus a Zeman nehlídali, nadělal by víc škody než užitku.“
Pak už jsem ji v diskuzi s tím profilem nepotkala a ani mi nepoděkovala za výklad, ach jo.
Pošlete odkaz na tento článek
Možná někomu bude moje trápení připadat malicherné, ale nemám komu…
Příprava na Vánoce v naší rodině začíná koncem října. Obě snachy…
Vznášet se ve vzduchu byl odvěký sen pozemšťanů. Zkoušeli to mnozí…
Každý máme nastavené možnosti a hranice, přes které už nejede vlak…
Ve vyprávění píši druhou vzpomínku na návštěvu maličké vesničky…
Řízením osudu jsem se ocitla v této životní etapě ve…
Pátek, sedm hodin, dvacet šest minut: Modro, slunečno, nablito.…
Vlastně to tenkrát před dávnými léty nebylo nic extra a on…
Když jsem se zamyslela nad svým životem, nemyslím si, že bych měla…
Narodil jsem se po dvou sestrách rodičům, kteří měli na náměstí…
Ukázkový úvodní text článku
Uprostřed svaťáku se kamarádi setkali, potřebovali se ubezpečit,…
"Koukej sekat latinu, nebo uvidíš," vyprovázela mě maminka do…
Jako nadaný hypochondr historkami se zdravotní tématikou oplývám,…
O plnění svých snů jsem již tady psala. Trošku Vám je připomenu.…
Koho se lidé nejvíc bojí? No přece zubaře. I nejmužnější…
Nepatřím mezi ty, kteří se často zabývají svou minulostí. Možná…
A je to tady zase. Opět přicházejí vánoční svátky. A s nimi hodně…
Bylo po poledni. Čekala jsem na jedné pražské anonymní autobusové…
Všechno to začalo oznámením do poštovní schránky, kde se nám…
Bylo mi 18 let a zamilovala jsem se. Byli jsme stejně staří,…
Na Vánoce roku 2002 k nám do Kravař dorazilo, tak jako do…
Tohle přísloví mi říkávali Italové, když jsem jim vyprávěla nějaký…
Zásadní životní události? Třeba vlastní svatba, první…
Jejich podvody jsou natolik mazané, že zamotají hlavu i zdatným…
V neděli v pět přivezl syn z Ústí vnuka Péťu, je prý nemocný a…
Vánoce jsou u nás období neshod a nepohody. Můj…
Jedna z výhod vyššího věku je to, že přestáváte být hlavním…
Je spousta věcí, které člověk tak nějak ví, ale v reálném životě…
Jo, to byly časy… byli jsme oba mladí, já i Karel. On měl už svou…
Byl jednou jeden úplně šedivý den. Nebe bylo zatažené a ptáci…
Tak tenhle rok jsem se dožila osmdesáti let. Od těch mladších ke…
Končí rok 2024 a já nemusím dlouze a namáhavě přemýšlet o…
Určitě jste taky nějaké potkali, jsou mezi námi a není dílem…
A je to za námi. Zase jedny Vánoční svátky i oslavy Nového roku…
Moje snacha všechno ví nejlépe a je mistryní v interpretaci toho,…
Můj tatínek strašně rád používal neotřelá slova. Jak jsem později…
Určitě souhlasně přikyvujete, když si u rádia s Karlem Gottem…
Když vzpomenu na své taneční v roce 1961 až 1962, vybaví se mi…
V době, ve které se odehrál tento příběh, byla v okolí mého…
Můj zdárný syn Jakub je sice mladším dítkem, ale je to hodně dávno…
Je dnes hodně nevlídně, a tak velmi ráda usedám k počítači, abych…
Nemám vlastního syna, ale syna, kterého jsem vyvdala. Jeho dítko,…
Čím dál více mě iritují řeči o seberozvoji, nutnosti se neustále…
Alena, dlouholetá kamarádka, jezdí do práce do Prahy vlakem ze…
Jak začít na novém blogu, když jsem tady taky nová? Vzpomínky a…
Včera odpoledne se mi rozeřval na stolku mobil – sousedka Věra:…
Bude to osm let, kdy vyšla má kniha s názvem Život s gamblerem.…
Za komančů k nám do bývalých Sudet občas přijeli, omrkli, vyfotili…
Jsem postižená. Ulítávám nejen na pikantnich historických…
Nejsem věřící, do kostela jsem nechodila. Věci mezi nebem a zemí…
Bydlení na venkově, byť za humny naší matičky Prahy, mělo svá…
Většina z nás má doma na stěnách rozvěšeny obrazy, které se…
Nedá se nic dělat, je to tak. Způsobila jsem mezinárodní ostudu a…
Když jsem ve "Foto dne" uviděla snímek kaple sv. Stapina na…
„Na štíru s paragrafy“ byl za socialismu pravidelný sloupek v…
Jsem odpůrce násilí a miluji veškeré tvorstvo, co na zemi žije.…
Mládí je úžasné období. Bylo mi právě 16 a půl roku a moc jsem se…
Ani nevím, jak tě nazvat. Vždyť jsem neměla pro tebe jméno. Bylo…
Poučila jsem se, že nemám dávat na rady druhých. Neustále jsem od…
Spím sama. Nemůžu přece nikoho nutit, když se mnou nechce sdílet…
Rozradostněná a poplatná jsem odcházela z práce. Všechny…
Život se se mnou vážně nemazlil. Bylo to dost hrozné od samého…
Vyrůstala jsem ve veselé rodině se dvěma sourozenci a byla…
Já bych ho zabil! Chytrý telefon! On vypadá děsně chytře, dokud se…
Když jsem před lety objevila portál i60, zaujal mne natolik, že…
Už dávno všichni víme, že rosomák není pták. Olympik kdysi…
V posledních týdnech jsem byla několikrát postavena před otázku,…
Byl krásný jarní den, celá, celičká příroda se začínala probouzet…
Čekala jsem na parkovišti poblíž nemocnice v autě na manžela.…
Když jsem někdy po skupině neměla spoj k nám na vesnici,…
Co řeší malí kluci? A mohou jim dědové poradit? Tady je ukázka…
Honza byl velký kamarád mého táty. Potkali se v Klubu českých…
Za vlády jedné strany jsem měla s policajty jen samé neblahé…
„Čas strávený ve škole, byl pro mě čas ztracený a promrhaný. Byl…
Na litoměřický Střelecký ostrov naplno dopadá slunce a jaro se…
Když jsem přišla před třemi lety o manžela, kontaktovala mě…
Jsou jisté spojníky mezi námi všemi. Nic nemáme víc společného než…
Nejlepší velikonoce jsem kdysi prožívala v Mexiku. Neboť není…
Na Velikonoce moc rádi jezdíváme na chalupu k mamince a…
JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno portál i60 nabízí.
Chcete na portál i60 přispívat vlastními články, povídat si na chatu, najít nové přátele či partnera v Seznamce?
Aktuální anketa
-
Rozhodování mi nečiní problém, rozhoduji se rychle a většinou správně
1800
20 %
-
Většinou dám na svou intuici, a nějak to dopadne
1749
20 %
-
Nevím, nepřemýšlel(a) jsem o tom
1678
19 %
-
Rozhodování pro mě není snadné, trvá mi déle, než se rozhodnu
1818
20 %
-
Je to pro mě velký problém, rozhoduji se dlouho a ne vždy správně
1852
21 %