Lovoš, to je hora na samém okraji Českého středohoří. Spolu s Milešovkou a Kletečnou patří neodmyslitelně k panoramatu, které se vám otevře, jedete-li od východu směrem na Ústí nad Labem. Jeho vyšší část měří rovných 570 m n.m., přičemž jeho součástí je i tzv. Malý Lovoš, zvaný též Kybička. Společně vytvářejí nezaměnitelný reliéf. Pod Lovošem leží město Lovosice, známé chemickým průmyslem, ale také přirovnáním dlouhý jako Lovosice.

Rozhodla jsem se pozvat vás na výlet právě na Lovoš. Ten je přístupný z několika stran, já jsem zvolila zelenou značku, která se pěkně vine hned od železniční zastávky Lovosice-město. Jestli někdo z vás začíná uvažovat, že se se mnou na Lovoš vydá nejen virtuálně, ale hezky po svých, tak vězte, že cesta na vrchol měří 2 a půl km a udává se výstup v délce trvání jeden a půl hodiny. Hned od začátku cesta pěkně stoupá a stoupat nepřestává až na vrchol. Cesta je takovou cestičkou pro jednoho, ale jak jsem zjistila, vyšel si tam i koník. S bachyní se selátky, kterou jsme tam potkali před několika lety, jsem se tentokrát naštěstí nepotkala. Pro ty méně zdatné, kteří by si potřebovali odpočinout, je po cestě třikrát lavička.

Větší část cesty za zpěvu ptáků stoupáme lesem a až těsně pod vrcholem se nám otevře první výhled do krajiny, jíž vévodí hrad Hazmburk. To povzbudí naše poněkud unavené nohy a křepce vyběhneme zbývající část cesty. Tady už není les, ale stepní porost, v současné době hraje všemi kytičkovými barvami. Zvonky, chrpy, bělozářka liliovitá, slzičky panny Marie a mnoho dalších rostlinek vábí poletující motýly.

Na vrcholu Lovoše stojí turistická chata, která však otvírá jen docela sporadicky o víkendech a svátcích. Svačinu máme s sebou, takže nám to nevadí a sníme si ji venku na lavičkách. Přitom se můžeme kochat pohledy do otevřené krajiny na Radobýl, Žernosecké jezero, Terezín, Lovosice s chemičkou, Říp, dálnici ku Praze, Hazmburk a do dáli českou placku. Hlavně nesmím zapomenout na moji rodnou vísku Lukavec, která už je skoro spojená s Lovosicemi.

Z vyhlídkové terasy na samém vrcholu vyhlížíme západním směrem na změť menších i větších vršků, Milešovku, Kletečnou, labské zákruty, ohromný kamenolom, který stravuje kopec Kubačka a také těžce se rodící stavbu dálnice D8 včetně sesuvu půdy, který její dostavbu notně pozdržel a údajně jej způsobila právě práce v lomu.

Ověřila jsem si, že výstup na Lovoš zabere minimálně avizovanou hodinu a půl. Abychom nebyli zpět u vlaku příliš brzy, cestu dolů si zpestříme ještě odbočkou na Kybičku.

Po úspěchu loňského výstupu na Říp jsem uvažovala, kam vás ještě pozvat. Lovoš se nabízí právě pro svoji dostupnost vlakem jak od Prahy, tak od Ústí nad Labem.

Prázdniny začínají už příští týden, a tak mnoho času nezbývá. Přesto můžeme zkusit, jestli bude zájem, nějaký termín najít. Jinak se můžeme domluvit po prázdninách.

Tato moje pozvánka je určená všem, kdo by si chtěl se mnou na Lovoš vyjít. Bez ohledu na to, jestli byl na Řípu, v Doksech, na Troskách apod. Jestli se najde kdokoliv, kdo bude mít zájem a třeba se doposud na íčku ani nijak neprojevoval, ráda s ním půjdu. Dejte vědět třeba sem do komentářů a určitě se domluvíme.