Na neděli 3.7. jsme si domluvily s dcerou výlet na zříceninu hradu Košťálov, který je součástí Českého středohoří a nachází se nedaleko Lovosic. Občas takhle jezdívám s dcerou, jejími kamarádkami, spoustou psů a několika dětmi. Tentokrát to opravdu byla skoro dámská jízda. Holky prostě byly v převaze. Skóre nám kazili naši dva pejsci Amíček a Boone. No řekněte sami. Jedna dáma v letech (moje maličkost), tři fešná děvčata, tři roztomilé holčičky 5-8 let, jedna z nich byla naše vnučka Anička, dvě feny loveckých psů (velké) a jako doplněk naši dva mrňouskové. Den byl na výlet jako stvořený. Slunce svítilo, nebylo moc vedro, i když se mraky docela rojily, jak je vidět na fotkách. Nasedli jsme všichni do aut a vydali se na cestu.

Košťálov je zřícenina hradu asi ze 14. století, přístupná veřejnosti. Stojí na vysoké čedičové skále nad Třebenicemi. Můžete jít po zelené turistické značce z Košťálova, nebo po červené asfaltkou (zákaz vjezdu) ze vsi Sutom. My jsme zvolili tu druhou trasu. Lesem se šlo opravdu krásně. Téměř rovinka vyhovovala mým starším nohám, psí holky lítaly po lese jedna radost a psí kluci se snažili jim nevlézt pod packy. Pro malé holčičky Vikču, Nelču a Aničku to byla také velká zábava. Všechny tři se dobře znají, takže žádný ostych se nekonal a cestu si užívaly děláním hloupostí. Mně smích trochu přešel, když jsme došli na konec silnice. Cesta k hradu totiž vedla do vrchu. Jak jinak, hrady a zejména zříceniny jsou téměř vždy na vysokém kopci. Nicméně jsem i tuto část zvládla a se supěním jak lokomotiva vyšplhala až nahoru.

Pohled, který se nám naskytl, vyvážil můj dýchavičný výstup. Byla to opravdu krása. Na jedné polovině nádherné kopce Českého středohoří a na druhé Polabská nížina, které dominoval nedaleký Házmburk a o kousek dál Říp. Barvy léta nemají chybu. Fotila jsem o stošest a bylo opravdu co. Jednu zajímavost jsem se dočetla. Prý je na hradě ukryt poklad, který hlídá pes s ohnivýma očima, ale my jsme nenašli ani psa ani poklad. Lze se k němu dostat jen na Květnou neděli.

Na zpáteční cestě jsem ještě vyfotila zřícenu hradu Skalka a pak už jsme se vydali na něco dobrého do Opárenského údolí. O tom jsem psala loni. Tam už nás zastihl docela slušný slejvák, takže jsme se rozloučili s ostatními a jeli směr domov. Ještě zmíním zajímavé názvy vesniček a vesnic kolem hradu, jako je Košťálov, dále např. Sutom, Vlastislav, Klapý, Úpohlavy, Režný Újezd. Ono jich je určitě víc, napsala jsem jen ty, co mi padly do oka. Nakonec fotka duhy po nedělní bouřce.

Zřícenina hradu Košťálov opravdu stojí za návštěvu. Nejen kvůli samotnému hradu, ale kvůli jeho výhledu do kraje. Berte to třeba jako typ na turistický výlet. Létu ZDAR!