Víte, kdo se označuje slovem freegan? Lidé, kteří se nestydí vytahovat z kontejnerů vyhozené jídlo a jíst je. Ti, kterým vadí, jak nehorázně se v Evropě jídlem plýtvá. Je dobré je znát, mohu být inspirací a dodat sebevědomí i dříve narozeným.      

Senioři, kteří se často snaží na jídle ušetřit každou korunu, jedí zbytky a vyhledávají slevy, bývají často terčem posměchu a vtípků. Evropu však zasáhl trend, jehož vyznavači naopak takové chování považují za velmi pokrokové, moderní, jak by řekli mladí, cool. Módou je zpracovat každý zbytek jídla a vyhazovat ho co nejméně. Podléhají mu i lidé, kteří by si přitom docela dobře mohli dovolit plýtvat. Ale nechtějí. A tak na problém ukazují vytahováním použitelného jídla z odpadků. Češi patří podle různých průzkumů k největším plýtvačům s jídlem v Evropě. Předsedkyně Potravinové banky Věra Doušová uvádí:

"V průměru vyhodí každý Čech osmdesát kilo zdravotně nezávadných potravin za rok a v roce 2014 v tomto směru dokonce Češi získali evropské prvenství." Zkrátka, Češi vyhodí plnou třetinu jídla, které nakoupí. A právě na toto se snaží upozornit freegani. Lidé, kteří z popelnic a kontejnerů vybírají potraviny, které jsou ještě zpracovatelné a použitelné. Pozor, nepleťme si je s bezdomovci. Freegani jsou lidé, kteří se zbytky živit nemusí, ale chtějí. Mnozí pracují, studují, rozhodně nejde o sociální případy. Jen chtějí poukázat na problém a říct společnosti, že takové nehospodárné chování není normální.

"Zajímavé je, že mladí lidé se sice zajímají o ekologii, ale zároveň je právě mezi nimi nejvíce těch, kteří plýtvají. Naopak, hospodárně se chovají především starší lidé," upozorňuje Věra Doušová. Je to jasné, senioři si často plýtvání nemohou dovolit a také na ně nejsou zvyklí. Takže, pokud na toto téma někdy uslyšíme nějakou posměšnou poznámku, je ten pravý čas jejího autora utřít slovy: A ty nevíš, co je to freeganství?

"Jsem naprosto šokována, když vidím, jak moje snacha hospodaří," tvrdí čtyřiašedesátiletá Šárka, bývala kuchařka z Prahy. "Pracovala jsem celý život v restauracích a kdybychom takto hospodařili, nevydělali bychom ani korunu. Mladí nedojedí veku, tak ji klidně půlku vyhodí. Já bych z ní udělala krutony do polévky, žemlovku nebo skvělé zapečené chlebíčky s vejcem či sýrem. Když jsem to snaše řekla, odpověděla, že ta veka je plesnivá. Nebyla na ní po plísni ani stopa," vysvětluje. A přesně na takové lidi, jako je Šárčina snacha se zaměřují freegani a snaží se jím dát najevo, že divní jsou oni, ne ti, kteří se neštítí vzít si něco z popelnice. Vznikla parta lidí, kteří se sdružují pod názvem Zachraň jídlo a pořádají na toto téma řadu osvětových akcí.

Jeden z nich, David Hájek, vysvětluje: "Máma a babička mě celé dětství hlídaly, abych jídlo nevyhazoval. Tehdy mi to přišlo trapné a únavné. Teď, o pár let později se Zachraň jídlo děláme to samé, snažíme se postě sníst to, co si koupíme a vypěstujeme. Když nám něco zbude, nevyhodíme to, ale dáme těm, kteří mají hlad. Hrozně mě baví, jak se nám daří ty jednoduché a polozapomenuté znalosti vracet do běžného života."

Takže, už víme, že za šetření, hledání slev a zpracovávání jídla do posledního kousíčku, není nic ponižujícího. Není to znak toho, že jsme staré držgrešle, které si nechtějí dopřát nic dobrého pro sebe. Je to přesně naopak. Chovat se tak, jak se dříve chovaly správné hospodyně, je takzvaně in.

Jak jste na tom v tomto směru vy? Zaplýtváte si někdy nebo umíte hospodařit? A jsou vám freegani sympatičtí?