Výraz superpotraviny vládne světu a lidé utrácejí stovky a tisíce korun za potraviny s exoticky znějícími názvy: quinoa, chlorella, chia, maqui berry... Ano, jsou zdraví prospěšné. Jenže stejně  zázračné potraviny rostou na našich zahradách. Jen nezní tak cizokrajně.

Je potvrzeno to, co mnozí lékaři naznačují už delší dobu: Není nutné nakupovat drahé exotické superpotraviny. Ten název mají proto, že obsahují mnoho vitamínů a antioxidantů. Jenže stejně super jsou, co se vitamínů a antioxidantů týká, mnohé potraviny, které rostou běžně kolem nás. Ukázalo to už několik výzkumů a nedávno tuto informaci poslala do světa i německá spotřebitelská organizace Stiftung Warentest. Provedla řadu testů a má jasno: Rekordmanem v obsahu vitamínu C je černý rybíz. Stačí ho sníst deset dekagramů a máte v sobě dvojnásobek doporučené denní dávky vitamínu C. Hrst červeného rybízu znamená pokrytí třetiny denní dávky. Stejně tak zdraví prospěšné jsou maliny, ty jsou navíc úžasné proto, že obsahují tělu potřebnou kyselinu listovou. A tak německá organizace Stiftung Warentest nyní přímo vyzvala Němce, aby vyrazili do lesů a na louky, místo toho, aby pročítali složení exoticky znějících sáčků v prodejnách se zdravou výživou.

Superpotravina je totiž nový, uměle vytvořený výraz, za kterým není nic jiného, než umění obchodníků vyvolat v nás nákupní šílenství. Je to součást nynější posedlosti stravovat se zdravě, díky které jsme ochotni utrácet za kvalitní jídlo čím dál více peněz. Potraviny, které jsou nabity zdraví prospěšnými látkami, sice skutečně existují, ale zároveň se na ně nabalil obrovský marketingový a reklamní balast. Realita je taková, že superpotravina je vlastně nesmyslný výraz. Neexistuje žádná právní či úřední definice tohoto pojmu, jde jen o módní slovo. Tak to stojí v materiálech Evropské rady pro informace o potravinách EUFIC.

Volání po návratu k tradičním potravinách typickým pro oblast, ve které žijeme, čím dál častěji zaznívá i u nás. "Takzvané superpotraviny sice mají vysoký obsah mnoha živin, ale mnohé z nich si můžete zajistit běžnějšími, cenově dostupnějšími potravinami, navíc chutnějšími," upozorňuje Margit Slimáková, farmaceutka a dietoložka. Naráží přesně na to, že mnoho lidí do sebe láduje drahé superpotraviny z prodejen se zdravou výživou, místo toho, aby si vyšli do lesa natrhat borůvky či maliny. Navíc, mnohé takzvané superpotraviny sem putují ze vzdálených zemí světa, takže o jejich čerstvosti či kvalitě je radno pochybovat. "Nejíce zpráv o přímo zázračném působení těchto potravin koluje na internetu, ale pojem superpotraviny vlastně není jednoznačně odborně vymezený," připomíná Margit Slimáková.

Také lékařka Kateřina Cajthamlová často svým pacientům říká, že by ve snaze o co nejkvalitnější jídlo neměli zapomínat na to, které je dostupné, tradiční: "Mezi superpotraviny rozhodně patří například cibule. A také česnek bohatý na silice. Najdeme v něm antioxidant účinný proti volným radikálům. Stejně tak bychom do jídelníčků měli zařadit červenou řepu, jejíž červené barvivo je mocný antioxidant."

Hlavní je, nepodléhat kouzlu diskusí na internetu, v nichž si lidé sdělují, jak zázračné účinky mají superpotraviny s exotickými názvy. Dají se tam najít tvrzení, že řasa chlorella je schopna vyléčit rakovinu a takové informace se už pohybují na velmi tenké hranici mezi legrací a nebezpečností. Takže, v tomto případě neuškodí vzít si příklad z německého trendu tohoto léta. Nečíst exotické názvy, nečekat zázraky, ale naopak vyrazit do přírody. A vracet se s hrnky plnými borůvek, malin, ostružin. A třeba přemýšlet, kam bychom mohli nasadit česnek, cibuli a řepu.