Většina z nás asi zná význam slova košer. když někomu nedůvěřujeme říkáme "Ten člověk není košer". Stejně tak, nedůvěřujeme-li nějaké obchodní smlouvě, komentujeme ji slovy: "Ta smlouva není úplně košer". Tento hebrejský výraz znamená schopný, čistý, ryzí a patří k nejznámějším  slovům v židovské náboženské praxi. Snad každý ví, že i Židé se  košer stravují. Co se pod tím přesně skrývá, to ví jen málokdo.Ráda bych Vás seznámila s tajemstvím kuchyně zvané  košer.Toto slovo z hlediska náboženského také znamená čistota.

Na rozdíl od křesťanství nepraktikuje judaismus žádnou formu askeze. Neexistují mniši, kláštery, nemáme celibát ani život v odříkání. Dalo by se říci, že židovství není nic lidského cizí. K lidské přirozenosti patří jídlo, pití a i sexualita a proto nic z toho se nemá potlačovat. Naopak. Toho všeho si je možno užívat. Otázkou je jak si to užívat správně. Dnes v Izraeli jsou i tzv. fast foody jako je třeba Mac Donals i další, ale pochopitelně jsou košer.

V judaismu co je čisté nebo nečisté upravuje tzv. kašrut. To má i v židovství duchovní rozměr. Hebrejština užívá pro nečisté výraz "tame". Vždy je tím míněna morální nebo náboženská nečistota, která negativně ovlivňuje lidskou duši.Proto existují nečistá zvířata, ale i činy. K nim patří incest a modoslužebnictví. Nejhorším morálním prohřeškem je pak pomluva. 

Nežidé vědí, že Židé nesmějí jíst vepřové nebo žádné živočichy, kteří mají ulitu, že přísně oddělují mléčné a masné výrobky. Věříme, že toto je lékařsky zdůvodněno. Je známo, že vepři se válejí v bahně a špíně a proto jejich maso, zvláště v teplých krajíc je zamořeno trichiny. Pravidla kašrutu přesně stanovují pravidla stravování jednoduchým pravidlem "Jste to, co jíte".Myslím, že tato slova už říkala i doktorka Kateřina Canhajmlová ve svém pořadu o stravovacích návycích.

Židé věří, že duše sídlí v krvi. Zvířata tedy smíme zabíjet pouze tehdy, chceme-li je jíst. Musíme ale zachovat respekt před Božím stvořením a nesmíme narušit jejich duši. Mezi lidmi koluje ohledně košerování spousta nesmyslů. Každý Žid vím že usmrtit Boží stvoření není žádná maličkost. Musí se jedinou ranou proříznout zvířeti hrdlo, což trvá pouhý zlomek sekundy. Já to uvádím dopodrobna, protože právě košerování je uváděno mezi důkazy toho, jak jsou Židé krutí. V současné době veterináři i fyziologové souhlasí, že košerování je nejhumálnější způsob usmrcování zvířat.

Mnozí nežidé považují kašrut už proto za něco strašného, protože zakazuje spoustu skvělých jídel. Židovství to však vnímá jinak.Clověk ovládá svoje pudy. Židé si občas dělají legraci z toho, že i oni občas dostanou na něco co není košer. Můj otec občas takto vtipkoval."Rabín vstoupí do řeznictví s nekošer masem. Ukazuje do výkladní skříně a říká "Dejte mi prosím čtyři plátky z tamté ryby". To je šunka odpoví prodavač. Na to rabín "Já se neptal jak se ta ryba jmenuje". 

Moje maminka velmi striktně oddělovala  nádobí a tak měla tři druhy, jedno na masité pokrmy, pak na mléčné a třetí na ovoce, zeleninu. To se týkalo i příborů, utěrek či dřezů.Do dnešní panelákové kuchyni by se asi tolik nádobí nevešlo.Zidovská kuchyně je racionální a málo tučná- Základ tvoří, hovězí, telecí a skopové maso, ryby  drůbež. To vše doplnuje skvělý chléb, ovoce a zelenina. 

Stejně tak i jako ostatní kuchyně, tak i ta židovská rozlišuje pokrmy všedního dne a sváteční.Židovský liturgický rok je na svátky bohatý a ke každému svátku se váží i jiné pokrmy. O tom jsem se již zmínila ve svých článcích (např. Roš-hašana, Šavuot či Pesach). Židovská kuchyně  svou rituálností dodává židovským domácnostem jakési kouzlo svatosti, stmeluje rodinu i komunitu, neboť často bývá symbolickým vyjádřením osobních a národních tužeb a nadějí.

Nakonec ocituji pár rabínských mouder a typických židovských anekdot se vztahem k jídlu:

"Jemný hléb, tučné maso a staré víno zmenšují lejno, pevňují postavu a dodávají lesk očím. Naopak tři věci zmnožují lejno, ohýbají tělo berou očím lesk: chléb z otrub, medovina a zelené zelí".

"Všechno něčemu prospívá a zároveň něčemu škod a naopak. jenom zázvor, paprika, pšeničný chléb, tučné maso a prastaré víno prospívají celému tělu".

O židovské kuchyni by se dalo toho mnoho napsat, protože ve státě Izrael dnes žijí Zidé jak  z oblastí bývalého Sovětského svazu, ale i Etiopie či evropských zemí, prolínají se tak do ní i místní zvyklosti z uvedených diaspor. Také je rozdíl mezi  kuchyní  askenázských či sefardských Židů.A protože na území Izraele žijí i Arabové či křestané je Izrael takový kotel všehochutí a nedá se říci co je přímo typické jídlo. 

Shalom.