Dnešní povídání začnu malou anketou:
Máte rádi čokoládu? ANO NE
Pokud jste zaškrtli ano, pokračujte laskavě ve čtení, pokud ne, čtěte také, ať se něco dozvíte.
Jesenický region, tak trochu zapomenutý kraj, kde jen těžko zavadíte o lukrativní pracovní příležitosti. Zapomenutý kraj, ale krásný, milovaný. Kdo si ho zamiluje, odcházet nechce. Vážím si lidí, kteří nenaříkají, že nemohou najít práci, ale umí chytit příležitost za pačesy a postavit se, tak říkajíc, na vlastní nohy.
Znáte někoho, kdo se živí výrobou čokolády? Ne takové, co se vám roztéká v prstech, ještě než čtvereček donesete do úst. Ale čokolády, která je plna chuti a voní exotikou. A přece byla vyrobena zde, pěkně ručně. V ruční čokoládové manufaktuře XOCOLATL.
Povím vám kratičký příběh o vzniku čokoládové manufaktury přímo v srdci Jeseníku.
A nebo víte, co? Ať vám to poví Marcel Šos, čokolatiér.
„Jsme malá čokoládová manufaktura ležící v krásných jesenických horách. Ještě nedávno se našemu kraji říkalo Sudety, než byli zde žijící Němci odsunuti. S nimi zmizely z našeho kraje i zdejší tradice a řemeslo. O založení nových tradic a lásce k řemeslu se snažíme i s naší čokoládovou manufakturou. V naší čokoládové manufaktuře XOCOLATL pečujeme o kakaové boby s pečlivostí, řemeslnou zručností a kreativitou. Čokolády naší výroby jsou vyrobeny z výběrových kakaových bobů vždy jen z jedné země. K doplnění jedinečnosti chuti používáme námi sušené, kandované, zauzené ovoce nebo koření. Jen to vzácné koření a exotické ovoce si musíme dovézt z dalekých krajů“
Tento příběh se začal psát před pár lety na dovolené na Kubě. Potom začalo období studia, shánění poznatků, materiálů, strojů, rekonstrukce prostorů, atd... atd. Výsledkem obrovského úsilí jsou tabulky voňavé čokolády a radost ze smyslupné práce.
Až přijedete někdy do našeho města - přijďte ochutnat. Já jsem si dnes koupila kořeněnou čokoládu UGANDA, která byla vyrobena z výběrových kakaových bobů, třtinového cukru a ze směsi koření. Bez lepku, sóji a umělých přísad.
Promiňte, už musím jít, dát si kousíček. Mňam.
Pošlete odkaz na tento článek
Babičkovská role, to je požehnání. Je to štěstí. Řekla bych, že je…
Jak já se těšila na odchod do důchodu. Na ta klidná, meditační…
Nevím, kdo řídil můj život, jestli existují nějaké „vyšší síly“ či…
Když jsme byly se sestrou dětmi, vyrůstaly jsme s mamkou a…
Jsem již v důchodu patnáct let. Možná je to jen můj pocit,…
Mé tělo se pomalu řítilo vstříc podlaze. Ale ovládat rychlost v tu…
Nejdůležitější je mít vyřešené bydlení. A pokud jde o samostatnou…
„Neboj, budeme tady jen jeden, maximálně dva dny, ani to nepoznáš…
Ukázkový úvodní text článku
Omlouvám se, ale máme za povinnost zvedat telefony. Nevadí, počkám…
Zemřel mi spolužák a kamarád. Jel jsem mu na pohřeb z Opavy…
„Opravdu s námi nepůjdeš?“ Naléhá kamarádka v…
Neustále čtu o tom, že bychom se měli připravovat na život ve…
Jsou dny pěkné, méně vydařené i dny zvané blbec. S přibývajícím…
Já nechápu, proč lidi odsuzují tu nádhernou dobu mého dětství a…
Pootevřu jedno oko a mrknu na budík – čtvrt na osm. Ne, ještě…
Jsem nenapravitelné ranní ptáče. Dokonce mi vyhovuje přechod na…
Mám domek. Krásný, rekonstruovaný, v hezké obci a na dobrém místě.…
Buďto budeš jen čekat na smrt nebo se vzpamatuješ a začneš nový…
Celé dva měsíce, to zní jako věčnost. Koupání, výlety na kole,…
Termální prameny mě baví, ale když někde pramení, jsou v zájmu…
Psal se rok 1969, akorát jsem vyšla 5. třídu a čekala mě změna, na…
Tak jsem se nedávno dožila velmi úctyhodného věku. Mám primát,…
Nedávno mi sousedka řekla, že mi závidí rodinu. Připadáme jí prý…
Ráno na chatě se probudilo do jasného a slunečného dne.…
Můj tatínek na záchod nechodil jinam než domů a pokud to ráno před…
Jeden večer blbnu, co mi síly dovolí, na pódiu, s elektrickou…
Nikdy jsem si žádný deník nepsala a věřte mi, že mě to docela mrzí…
Dovolil jsem si luxus. Být líný. Nebyl to dobrý počin. Šlo mi o…
Každý z nás proživá svůj životní příběh. Každý máme svůj příběh…
Volné chvíle jsme s manželem trávili na Brněnské, tedy…
"Vyměníme starý, oprýskaný, opotřebovaný a ošklivý nábytek…
Nedokážu sedět sama doma, koukat na televizi. Vždy jsem byla ráda…
“Kde je dnes pán s králíčkama?” rozhlížela se marně na trhu v…
Nemyslím si, že zrovna vy se nudíte. Ale kdyby náhodou... Zvířata,…
Moje povolání je zdravotní sestra. Dne 20. srpna 1968 jsem…
Pojedu sama k moři. Tu větu jsem převalovala v hlavě asi pět let.…
Tohle je intimní zpověď zralé ženy. Proto varuji všechny čtenáře,…
V těchto dnech nám masmédia připomínají události ze srpna…
Ony už to vlastně nebyly prázdniny, byla to naše první dovolená.…
Po maturitě jsem nastoupila do kanceláře. Byla to moje první…
Bylo to v létě, o prázdninách, na Moravě v Ketkovicích, někdy z…
Pro neznalé, tehdy za hluboké totality to byla Cestovní Kancelář…
… a jak za to ale nemůžu, protože mi příroda prostě velký…
Opakoval se rok 1997, Bohumín zase pod vodou. Meteorologové…
Když se dcery dozvěděly, že jsem poslal větší obnos do sbírky na…
JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno portál i60 nabízí.
Chcete na portál i60 přispívat vlastními články, povídat si na chatu, najít nové přátele či partnera v Seznamce?
Aktuální anketa
-
Rozhodování mi nečiní problém, rozhoduji se rychle a většinou správně
1800
20 %
-
Většinou dám na svou intuici, a nějak to dopadne
1749
20 %
-
Nevím, nepřemýšlel(a) jsem o tom
1678
19 %
-
Rozhodování pro mě není snadné, trvá mi déle, než se rozhodnu
1818
20 %
-
Je to pro mě velký problém, rozhoduji se dlouho a ne vždy správně
1852
21 %