Bruslení jsem milovala. Nikdy jsem neměla tzv. krasobruslařské bílé boty, ale i v těch obyčejných mi to šlo moc dobře. Bydleli jsme kousek od rybníka, takže jsme zimu trávili tam. Pak jsem vyrostla, mládí to tam a mně se po letech  dostaly do rukou brusle. Byly půjčené a  . byly mi trochu menší, ale na chvíli jsem se zase dostala do let dospívání a ještě mi to i jezdilo. Druhý den jsem sice necítila nohy, ale bylo to fajn.

V posledním zaměstnání mi kolegyně nabídla brusle. Tentokrát moji velikost, a tak se mi splnil holčičí sen a já konečně taky měla vlastní krasobruslařské bílé boty. Vyzkoušela jsem je před pár lety, když zamrzl velký rybník v Píšťanech. Tentokrát se to bez pádů neobešlo, ale stejně se mi to líbilo.

No a v sobotu 28.1.17 mi dcera oznámila, že se jede bruslit. Rybník v Píšťanech za Žernosekama se mezitím přejmenoval na Žernosecké jezero, ale podstatné bylo, že bylo dokonale zamrzlé. Vzaly jsme s sebou i naši vnučku Aničku, která stála na bruslích jednou v životě. Já vzala ty svoje, dcera byla bohužel bez nich, Anička ty svoje a vyrazily jsme.

Jezero bylo opravdu zamrzlé, všude vrstva sněhu, až na vstup na plochu. Asi tři metry od kraje byl led hladký jak dětská prdýlka, takže vstup na něj bez držkopádu takřka nemožný. A v tu chvíli se ozval můj pud sebezáchovy. Oznámila jsem, že bruslit nebudu. Po dceřině naléhání jsem obula jednu botu, koukla na led, zmocnil se mě panický strach a bylo vymalováno. Do bruslí mě už nikdo nedostal. Našla jsem si nedaleký plůtek, který byl přesně k sněžné ploše a potupně jsem se plížením a ručkováním dostala k holkám. Neumím to vysvětlit, ale něco mě prostě od bruslení odradilo. Nadala jsem si do srabů, ale nakonec jsme si to užily. Byla tam dceřina kamarádka s holčičkama  a s přítelem, takže byla sranda. Aničce to kupodivu opravdu šlo (je skrytý talent po babičce) a pro velký úspěch si to zopakovali ještě v neděli. Tentokrát beze mě, ale se synem, Aniččiným taťkou. Dcera si konečně taky zabruslila, takže spokojenost na všech stranách. Doufám, že se přece jen ještě někdy na brusle postavím.

Nezbytný foťák byl se mnou. Kvalita fotek asi nebude nic moc, protože byla mlha, pěkná zima a začínalo se stmívat, ale snad mi to odpustíte. Jeden dotaz na konec. Myslíte, že jsem srab?