Na jedné straně se dávají na odiv aktivní a zdraví senioři, kteří sportují a chovají se, jako by jim bylo třeba čtyřicet. Na druhé straně je fakt, že mladá generace má  svůj svět, kterému dříve narození rozumějí čím dál méně.

Psychologové z Cambridgeské univerzity zkoumali, co nejčastěji mladým vadí na starších a naopak. Sami byli překvapeni, jak rozdílné vnímání světa generace mají. Nejvíce patrné to bylo, když měli dotazovaní říct, co považují za protispolečenské jednání, které obtěžuje druhé. Přesněji, co si pod tímto pojmem představují. Šedesát procent dotazovaných lidí ve věku nad šedesát let uvedlo, že jim například vadí, když mladí lidé jezdí ve městech na veřejných místech na kole nebo na skateboardu. To znamená v parku, na náměstích, v ulicích měst. Čtyřicet procent starších lidí také řeklo, že jim vadí, když se mladí shromažďují. To znamená posedávají na lavičkách, na kašnách, v parcích. Mladí naopak vůbec nechápali, co tím dříve narození míní. Že by rychlá jízda na skateboardu v parku mohla někomu vadit a měl mít kvůli ní pocit ohrožení, připustilo jen osm procent z dotázaných mladých lidí.

„Potvrdily se tím různé předchozí výzkumy,“ uvedla Susie Hulley, která dotazníky vyhodnocovala. „Dospělí lidé často chápou shluk mládeže jako možnou hrozbu. Naopak mladí se rádi shromažďují na veřejných místech a nenapadá je, že by tam, byť jsou i třeba hluční, někomu mohli vadit. Roli v tom hraje to, že mladí se na veřejných místech, kde jsou i dospělí, cítí bezpečně. Dříve narození nikoli,“ vysvětlila.

Starší lidé často uváděli, že jim vadí, že mladých lidí je hodně. Počet zřejmě berou jako jakýsi důvod k ohrožení. Což je zvláštní, protože početně začínají být dříve narození v převaze. Statistikové spočetli, že v roce 2040 budou lidé starší pětašedesáti let tvořit už padesát procent obyvatel Evropy. Logicky vzato, by se tedy měli cítit být jistější, sebevědomější, více ovlivňovat společenské dění.

Psychologové však tvrdí přesný opak. A sice, že starší generace se v současném světě necítí dobře. Dotazovaní uváděli tyto důvody: Vadí jim současný kult mládí a krásy. To, že obchodníci s módním zbožím stále více myslí na mladé  než na ženy plnějších tvarů a nesymetrických postav. Mají pocit, že i když se naučili ovládat výpočetní techniku, její rozvoj jde tak rychle dopředu, že s ním nejsou schopni držet krok. Na počítačích zvládají základní věci, ale vadí jim stále se měnící programy, inovace, technická vylepšení, která jim spíše komplikují život. Tvrdí, že světu vládne lhostejnost, a neočekávají od mladých žádnou pomoc. Němečtí psychologové dokonce zveřejnili zprávu, ve které tvrdí, že starší lidé si rádi čtou o mladých lidech negativní informace. Zkrátka, vyhledávají  zprávy, z nichž mladí vycházejí jako gauneři, lumpové a neschopní flákači. Prý se jim v tu chvíli zvýší pocit sebejistoty. Utvrdí se v tom, co si myslí.

Naopak mladí dotazovaní uváděli, že rádi čtou o svých vrstevnících pozitivní zprávy, nejraději takové, které píší o lidech, kterým se něco povedlo, něco dokázali. „Bohužel, rozdíly ve vnímání světa u různých generací byly a budou, jde jen o to, nakolik si člověk připouští různé předsudky a mýty s nimi spojené,“ říká Iva Holmerová, předsedkyně České gerontologické společnosti.

„Zatímco v některých úsudcích jsou staří lidé příliš příkří vůči mladým, v některých jiných je to naopak. Mladí si často myslí, že dříve narození nebudou přínosem v pracovním týmu. Jenže ve skutečnosti se mnohdy starší rozhodují lépe než mladší. Už totiž zažili spoustu situací a situace se v životě opakují,“ míní.

Lidí, kteří jsou podle věku vnímáni mladými jako staří, bude přibývat. Pro společnost to může přinést hodně konfliktů, ba přímo už zmíněnou válku generací. Dosavadní průzkumy naznačují, že zatím si v tomto směru mladí a staří společnou cestu moc hledat neumějí.