Jednou večer, když z nudy snad

či z roztoužení pero své jsem popad,

tu napadlo mne, že bych mohl skopat

v duši své malý vinohrad

a že bych ho básněmi osázel

a v podzimku sklidil pěkný rým.

On mi však proved hrozný šprým:

když majetkem svým jsem procházel

a hledal, odkud začít,

já moh´ jsem skoro zabloudit.

Poučení:

Je třeba v srdci neloudit

a cestu svou si značit !