Sotva jsem zavřel dveře do restauračního sálu, už na mě: „Dáte si něco k pití?“ Mladá holka, odbarvená blondýna, při těle, s medvědím kroužkem v nose. Zas jedna taková, zachmuřil jsem se. Typická servírka, špatně vychovaná, sebejistá, přidrzlá. Určitě líná a pitomá. Však na to vypadá.
Posadil jsem se ke stolu a objednal si. Za pár minut přišli další hosté: asi devadesátiletá babička se svým synem. Okamžitě se u nich ta blondýna objevila. To zas bude halekat, jestli si dají něco k pití, pomyslel jsem si, avšak… Holka začala pomáhat evidentně cizí babičce z kabátu a usazovat ji ke stolu. Babička se z nějakého důvodu ne a ne posadit. Přitom si něco brmlala, asi se bála, že by spadla. S nekonečnou trpělivostí jí ta servírka tak dlouho pomáhala, židli zastrkovala a odstrkovala, až se babička spokojeně usadila. Pak jim na jejich dotaz začala radit, co si myslí, že se kuchaři zvlášť povedlo. „A dáte si k tomu hranolky, jak je tam napsaný, anebo kaši?“ dotazovala se. „A tu kofolu chcete do trojky, do čtyřky, nebo do pětky? A přála byste si… A chtěla byste k tomu…“
Spadlou francouzskou hůl hbitě zvedla. Tatarku na jejich přání odnesla („samozřejmě že vám ji nebudu počítat“), babiččin spadlý nůž hbitě vyměnila. Dokonce se přišla zeptat, jestli je všechno v pořádku a něco nepotřebují. To všechno nikoliv v luxusním mezinárodním hotelu, nýbrž kdesi u Liberce v obyčejném „zájezdním“ hostinci na křižovatce.
Já to všechno sledoval nad kuřecím stehnem s kaší a draly se mi slzy do očí. Tak takhle pracují profesionálové. A možná že někteří ani tak ne. V duchu jsem ji odprošoval, ale vyjádřit jsem se nemohl jinak než dýškem. Zrovna mě nenapadaly správný slova.
Možná vám stačí podotknout, že byla prostě „dobře vychovaná“ nebo že má doma podobnou babičku. To je všechno možné, ale mně to připomnělo ještě něco víc: Jak snadno se mýlíme v jiných lidech. To o sobě máme to nejvyšší mínění. O ostatních – příliš často ostražité, kritické, odsuzující. Hledáme chyby. Vidíme hned rudě. Tohle je určitě podvodník (jak ten se dostal k penězům?). Tohle je určitě levičák (nebo pravičák). Tenhle určitě nemá rád zelí, protože řekl, že nemá rád knedlíky.
Jak napsal ruský básník Gercen: Člověk čte knihu, ale chápe jen to, co má v hlavě. Vybírá si, co se mu „hodí do krámu“ (do jeho životní filozofie) a co je v souladu s jeho předsudkem. Nevnímá odlišná fakta, odlišná slova a odlišné významy slov. Přeskakuje je. Někdy mi to připadá, že některý člověk ne a ne dospět ani v pokročilém věku. Nebo se to naopak zhoršuje? Jak u koho. Někomu ve stáří přibývá na smířlivosti, jinému na nesmiřitelnosti. Zajímavé.
„Ještě pivo?“ Servírka mě vyrušila z mého zadumání. Dal jsem si ještě jedno malé, protože jsem se nechtěl okamžitě vytrhnout ze svého zadumání. Zas to řekla takovým tónem, tak napřímo, že bych si pomyslel: Zase ta bloncka. Ty blondýny jsou strašné. Pitomé a nevychované. Anebo ne? Zdaleka všechny ne, podobně jako černovlásky a brunetky? Zdaleka ne všichni, podobně jako my ostatní.
Tak jsem se opět na chvíli vrátil ke známému dotazníku…
Příprava na Vánoce v naší rodině začíná koncem října. Obě snachy…
Redakce
Bolelo to hodně a nakonec se ukázalo, že zákrok v ústní dutině…
Na svoji první, a zároveň největší, životní křižovatku jsem…
Maličká a miloučká vesnička na Drahanské vrchovině schovaná v…
Zatímco moje sestra žije aktivním životem pražského seniora,…
Den jako každý druhý s výhledem na krátkou práci v kanceláři,…
Vznášet se ve vzduchu byl odvěký sen pozemšťanů. Zkoušeli to mnozí…
Každý máme nastavené možnosti a hranice, přes které už nejede vlak…
Ve vyprávění píši druhou vzpomínku na návštěvu maličké vesničky…
Řízením osudu jsem se ocitla v této životní etapě ve…
Pátek, sedm hodin, dvacet šest minut: Modro, slunečno, nablito.…
Vlastně to tenkrát před dávnými léty nebylo nic extra a on…
Když jsem se zamyslela nad svým životem, nemyslím si, že bych měla…
Narodil jsem se po dvou sestrách rodičům, kteří měli na náměstí…
Ukázkový úvodní text článku
Uprostřed svaťáku se kamarádi setkali, potřebovali se ubezpečit,…
"Koukej sekat latinu, nebo uvidíš," vyprovázela mě maminka do…
Jako nadaný hypochondr historkami se zdravotní tématikou oplývám,…
O plnění svých snů jsem již tady psala. Trošku Vám je připomenu.…
Koho se lidé nejvíc bojí? No přece zubaře. I nejmužnější…
Nepatřím mezi ty, kteří se často zabývají svou minulostí. Možná…
A je to tady zase. Opět přicházejí vánoční svátky. A s nimi hodně…
Bylo po poledni. Čekala jsem na jedné pražské anonymní autobusové…
Všechno to začalo oznámením do poštovní schránky, kde se nám…
Bylo mi 18 let a zamilovala jsem se. Byli jsme stejně staří,…
Na Vánoce roku 2002 k nám do Kravař dorazilo, tak jako do…
Tohle přísloví mi říkávali Italové, když jsem jim vyprávěla nějaký…
Zásadní životní události? Třeba vlastní svatba, první…
Jejich podvody jsou natolik mazané, že zamotají hlavu i zdatným…
V neděli v pět přivezl syn z Ústí vnuka Péťu, je prý nemocný a…
Vánoce jsou u nás období neshod a nepohody. Můj…
Redakce
Jedna z výhod vyššího věku je to, že přestáváte být hlavním…
Je spousta věcí, které člověk tak nějak ví, ale v reálném životě…
Jo, to byly časy… byli jsme oba mladí, já i Karel. On měl už svou…
Byl jednou jeden úplně šedivý den. Nebe bylo zatažené a ptáci…
Tak tenhle rok jsem se dožila osmdesáti let. Od těch mladších ke…
Končí rok 2024 a já nemusím dlouze a namáhavě přemýšlet o…
Určitě jste taky nějaké potkali, jsou mezi námi a není dílem…
A je to za námi. Zase jedny Vánoční svátky i oslavy Nového roku…
Moje snacha všechno ví nejlépe a je mistryní v interpretaci toho,…
Redakce
Můj tatínek strašně rád používal neotřelá slova. Jak jsem později…
Určitě souhlasně přikyvujete, když si u rádia s Karlem Gottem…
Když vzpomenu na své taneční v roce 1961 až 1962, vybaví se mi…
V době, ve které se odehrál tento příběh, byla v okolí mého…
Můj zdárný syn Jakub je sice mladším dítkem, ale je to hodně dávno…
Je dnes hodně nevlídně, a tak velmi ráda usedám k počítači, abych…
Nemám vlastního syna, ale syna, kterého jsem vyvdala. Jeho dítko,…
Redakce
Čím dál více mě iritují řeči o seberozvoji, nutnosti se neustále…
Redakce
Alena, dlouholetá kamarádka, jezdí do práce do Prahy vlakem ze…
Jak začít na novém blogu, když jsem tady taky nová? Vzpomínky a…
Včera odpoledne se mi rozeřval na stolku mobil – sousedka Věra:…
Bude to osm let, kdy vyšla má kniha s názvem Život s gamblerem.…
Za komančů k nám do bývalých Sudet občas přijeli, omrkli, vyfotili…
Jsem postižená. Ulítávám nejen na pikantnich historických…
Nejsem věřící, do kostela jsem nechodila. Věci mezi nebem a zemí…
Bydlení na venkově, byť za humny naší matičky Prahy, mělo svá…
Většina z nás má doma na stěnách rozvěšeny obrazy, které se…
Nedá se nic dělat, je to tak. Způsobila jsem mezinárodní ostudu a…
Když jsem ve "Foto dne" uviděla snímek kaple sv. Stapina na…
Možná někomu bude moje trápení připadat malicherné, ale nemám komu…
Redakce
„Na štíru s paragrafy“ byl za socialismu pravidelný sloupek v…
Jsem odpůrce násilí a miluji veškeré tvorstvo, co na zemi žije.…
Mládí je úžasné období. Bylo mi právě 16 a půl roku a moc jsem se…
Ani nevím, jak tě nazvat. Vždyť jsem neměla pro tebe jméno. Bylo…
Poučila jsem se, že nemám dávat na rady druhých. Neustále jsem od…
Redakce
Spím sama. Nemůžu přece nikoho nutit, když se mnou nechce sdílet…
Rozradostněná a poplatná jsem odcházela z práce. Všechny…
Život se se mnou vážně nemazlil. Bylo to dost hrozné od samého…
JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno portál i60 nabízí.
Chcete na portál i60 přispívat vlastními články, povídat si na chatu, najít nové přátele či partnera v Seznamce?
Aktuální anketa
-
Rozhodování mi nečiní problém, rozhoduji se rychle a většinou správně
1800
20 %
-
Většinou dám na svou intuici, a nějak to dopadne
1749
20 %
-
Nevím, nepřemýšlel(a) jsem o tom
1678
19 %
-
Rozhodování pro mě není snadné, trvá mi déle, než se rozhodnu
1818
20 %
-
Je to pro mě velký problém, rozhoduji se dlouho a ne vždy správně
1852
21 %
