Tak tuto větu jsem řekla naší chovatelce Soně, když oznámila, že má novou fenku Chodského plemene. A jak jsem slíbila, tak jsem také udělala. Před časem jsem se dozvěděla, že se chystá 15. - 16. 4. 2017 na Klubovou výstavu do Hradce Králové, kde žije rodina mé sestry. Hned mi bleskla hlavou myšlenka, že Soňu překvapím. A protože to bych nebyla ani já, kdybych vše pořádně nepromyslela a nepřipravila Soně s Pepou nějakou rošťárnu. Zkrátka a dobře, v pátek odpoledne jsem s Bertíkem nasedla do rychlíku a po dvou a půl hodinách jsme byli pohodlně v Hradci. Paní průvodčí měla pochopení, dovolila Bertíkovi ležet na sedačce, takže prospal celou cestu s hlavou na mém klíně. Moje sestra je také pro každou legraci, tak ochotně přistoupila na můj plán. V sobotu okolo desáté nás švagr dovezl do kempu, kde se výstava konala. Já, maskovaná slunečními brýlemi, jsem se se sestrou vydala hledat, kde se Soňa s Pepou nacházejí. Bertík čekal se švagrem v úkrytu... Měla jsem štěstí, Soňa právě nastoupila do kruhu pro mladé feny, kde jich bylo celkem 36!!! Konkurence veliká. Celkem se zúčastnilo výstavy 178 psů!!
Pepa stál za páskou, hned kousek od Soni, v ruce držel bílou igelitku, což bylo pro moji drahou sestru dobré poznávací znamení... VYRAZILA !!! Já jsem zůstala na protější straně a jen jsem se bavila. Vidím, jak došla za Pepu, nenápadně mi na něj za ním ukázala, a když jsem kývla, oslovila nic netušícího: " Jejda Pepo, jsi to Ty, kde se tady bereš?? " Pepa ztuhnul, koukal na cizí ženskou, ale slušnost mu nedovolila odbýt její nadšení." Ty si asi na mne nevzpomínáš, chodili jsme spolu na základku!!! ", pokračovala sestra a za neustálého mletí se jí dokonce podařilo z Pepy dostat, kam na tu základku chodil on. No, já jsem čučela, co tam spolu stále probírají, Soňa také zareagovala, ale jelikož se musela soustředit na dění ve výstavním kruhu, nezapojovala se. Po chvilce jsem se k těmto " spolužákům" vydala i já a zaklepala sestře zezadu na rameno se slovy: " Paní, neobtěžujte tady lidi!!! ".. Jelikož jsem měla kšiltovku a ty brýle, Pepa zaregaoval až za okamžik. Tak i Soňa.... Jejda, Evčo!!! Tak jsme se rozchechtaly, až nás jedna důležitá vystavovatelka musela napomenout, že se to na výstavě nesmí!!! Prý by mohli i Soňu vyloučit... Nojo, paní důležitá, ale raději jsme si nechali uvítací ceremoniál až po té, co byly fenky rozděleny podle pořadových čísel a Soňa mohla svobodně kruh opustit. Tak jsme se všichni objali, dorazil i švagr, a tak jsem tuto sešlost hezky vyfotila. Bavili jsme se líčením myšlenek, které letěly Pepovi hlavou:(((( Původně jsem měla v úmyslu zůstat po dobu celého vystavování, ale jelikož vedle kempu byl vojenská střelnice, kde se po celou dobu střílelo, Bert byl na šrot. Klepal se, dýchal jak před infarktem a dral se pryč. Tak jsme ještě prohodili pár slov a rozumně se odebrali do auta a odjeli domů. Počasí se jim tento den opravdu vydařilo, a když Sonina fenečka získala krásnou známku - VÝBORNÝ, nechybělo k velké radosti opravdu už vůbec nic.
Já jsem hned odpoledne odjela rychlíkem domů, tentokrát musel Bert ležet na podlaze. Ale jelikož jsem mu ustlala na osušku ještě moji bundu, zavrtal se do tohoto pelíšku a prospal opět celou cestu. Dokonce jsem jej musela v Rychnově u Jablonce n.N. budit. Přestože nás uvítal deštivý Liberec, na celkovém krásném dojmu z našeho výletu to nic nezměnilo.
Pošlete odkaz na tento článek
Vždy jsem obdivovala mámu a tátu, jak hezký vztah spolu měli.…
Taky vás občas ovládá pocit, že "čas je běžec příliš rychlým…
Tvářila se kysele. Kamarádka L. Potkala jsem ji za slunečného dne.…
Letošní rychlý nástup jara mě příjemně překvapil. Pospíšily si i…
Usínám a blikne mi hlavou, co mě zítra čeká. Jako celoživotní…
Bylo ráno jako každé jiné, kdy musím ven se svým pejskem. Naše…
Tak copak tu máme dneska? Dívám se ráno do stolního kalendáře.…
Jistě si říkáte, co je na téhle fotografii zajímavého a…
Když se ráno probudím, nejprve se snažím dopátrat ve své paměti,…
Každý se s ním někdy setkal. Nebo skoro každý, abych…
Babičkovská role, to je požehnání. Je to štěstí. Řekla bych, že je…
Jak já se těšila na odchod do důchodu. Na ta klidná, meditační…
Nevím, kdo řídil můj život, jestli existují nějaké „vyšší síly“ či…
Když jsme byly se sestrou dětmi, vyrůstaly jsme s mamkou a…
Jsem již v důchodu patnáct let. Možná je to jen můj pocit,…
Mé tělo se pomalu řítilo vstříc podlaze. Ale ovládat rychlost v tu…
Nejdůležitější je mít vyřešené bydlení. A pokud jde o samostatnou…
„Neboj, budeme tady jen jeden, maximálně dva dny, ani to nepoznáš…
Ukázkový úvodní text článku
Omlouvám se, ale máme za povinnost zvedat telefony. Nevadí, počkám…
Zemřel mi spolužák a kamarád. Jel jsem mu na pohřeb z Opavy…
„Opravdu s námi nepůjdeš?“ Naléhá kamarádka v…
Neustále čtu o tom, že bychom se měli připravovat na život ve…
Jsou dny pěkné, méně vydařené i dny zvané blbec. S přibývajícím…
Já nechápu, proč lidi odsuzují tu nádhernou dobu mého dětství a…
Pootevřu jedno oko a mrknu na budík – čtvrt na osm. Ne, ještě…
Jsem nenapravitelné ranní ptáče. Dokonce mi vyhovuje přechod na…
Mám domek. Krásný, rekonstruovaný, v hezké obci a na dobrém místě.…
Buďto budeš jen čekat na smrt nebo se vzpamatuješ a začneš nový…
Celé dva měsíce, to zní jako věčnost. Koupání, výlety na kole,…
Termální prameny mě baví, ale když někde pramení, jsou v zájmu…
Psal se rok 1969, akorát jsem vyšla 5. třídu a čekala mě změna, na…
Tak jsem se nedávno dožila velmi úctyhodného věku. Mám primát,…
Nedávno mi sousedka řekla, že mi závidí rodinu. Připadáme jí prý…
Ráno na chatě se probudilo do jasného a slunečného dne.…
Můj tatínek na záchod nechodil jinam než domů a pokud to ráno před…
Jeden večer blbnu, co mi síly dovolí, na pódiu, s elektrickou…
Nikdy jsem si žádný deník nepsala a věřte mi, že mě to docela mrzí…
Dovolil jsem si luxus. Být líný. Nebyl to dobrý počin. Šlo mi o…
Každý z nás proživá svůj životní příběh. Každý máme svůj příběh…
Volné chvíle jsme s manželem trávili na Brněnské, tedy…
"Vyměníme starý, oprýskaný, opotřebovaný a ošklivý nábytek…
Nedokážu sedět sama doma, koukat na televizi. Vždy jsem byla ráda…
“Kde je dnes pán s králíčkama?” rozhlížela se marně na trhu v…
Nemyslím si, že zrovna vy se nudíte. Ale kdyby náhodou... Zvířata,…
Moje povolání je zdravotní sestra. Dne 20. srpna 1968 jsem…
JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno portál i60 nabízí.
Chcete na portál i60 přispívat vlastními články, povídat si na chatu, najít nové přátele či partnera v Seznamce?
Aktuální anketa
-
Rozhodování mi nečiní problém, rozhoduji se rychle a většinou správně
1800
20 %
-
Většinou dám na svou intuici, a nějak to dopadne
1749
20 %
-
Nevím, nepřemýšlel(a) jsem o tom
1678
19 %
-
Rozhodování pro mě není snadné, trvá mi déle, než se rozhodnu
1818
20 %
-
Je to pro mě velký problém, rozhoduji se dlouho a ne vždy správně
1852
21 %