...že jsem ten foťák bral do ruky. Jak mu bylo ty dlouhý roky ve skříni dobře. Ale ne, já čučím na Íčko, jak všichni fotí, opráším z foťáku pavučiny a vyjedu si jen tak udělat pár fotek. Říkám si, že se projdu, provětrám se a budu mít něco na Foto dne.
Drandím 90 km na místo, se kterým jsem fotograficky zápolil už před mnoha lety, marně. Už když lezu z auta, vidím, že je to průšvih, zataženo, mdlý světlo, žádný barvy. Ale když jsem se sem trmácel... třeba pánbůh dopustí a i motyka spustí. Zápasím dvě hodiny s nevhodnou světelnou situací a se svým neumětelstvím. Ne, ne a ne... nejde to, věděl jsem to. Nakrknutej sedám do auta a odplouvám. Po dvou kilometrech a hele... koně, udělám aspoň banálního koníka. Stojím jak patník u elektrickýho ohradníku a čekám. Koní plno, i scéna sedí, mám dobrej úhel, můžu to snímat s pozadím bez oblohy... ale čekám, protože všechny koně se pasou. Kůň s hlavou u země to není fotka, počkám, přeci se musí aspoň jeden narovnat, ne ? Stojím tam hodinu jak zloděj koní ! Ani jeden ! Vztekle to vzdávám, vracím se k autu, házím foťák do brašny a kolem projíždí pickup s balíkem slámy. Otvírá si vrata a vjíždí na pastvinu, shazuje seno... Koně zvedají hlavy a poklusávají k senu. Kdybych to dokázal, tak se přeskočím. Jsem 150 metrů daleko, foťák v brašně, brašna v kufru a na foťáku nasazenej širokej objektiv.. A už na to ….! Mizím.
Courám se autem po okresce bez provozu, koukám na všechny strany, jestli mi fotografický pánbůh nepřihraje aspoň přejetou žábu, abych ten foťák netáhnul úplně zbytečně. U silnice lavička a stůl, hezký místo, pod rozložitým stromem. Beru z auta brašnu a kafe, sednu, popíjím kafe, zapálím si, pokuřuju...., při tom rozkládám z brašny foťák i příslušenství, pucuju skla a rozjímám, kde jsem zase udělal chybu. Je tu hezký výhled, támhle je i nějaký kopec s hradem a támhle zase docela zajímavej strom, napiju se kafe a užívám si to. A ve chvíli klidu a usebrání se ozve ten vnitřní pokušitel: „Kdybys popošel a dostal do linie ten strom a hrad, mohlo by to bejt docela dobrý, ne ?“ Znám ty jeho fígle a vzdoruju: „A co to světlo ? Nemastný, neslaný.. ani žádný modelovaný mraky nejsou, jen takový šedý šmouhy“. Pokušitel přitlačí: „To vytáhneš v editoru doma“. Bráním se: „Nebudu nic vytahovat, pak je to jak blbá omalovánka“. Chvíli to vypadá, že jsem ho usadil, ale zkusí to rafinovaně: „A co kdybys vzal přechodovej filtr nahoru, ztmavíš oblohu a bude to takový jako krajinářsky ponurý, co ?“. Neústupně odpovídám: „Bude to leda tak nudně šedivý... A co ta dálka ? Na čtyři kilometry bude z toho kopce jenom šedomodrá vlna“. Pokušitel přikládá pod kotel: „Tak to zkus, a uvidíš, vždyť to můžeš smazat....“. Zase jsem prohrál, montuju dohromady cajky a popocházím sem a tam, jako bludný Holanďan, jestli nějak poskládám ten obraz.
No..., nějakou fotku mám, není moc dobrá, ale vrátit se úplně s prázdnou pořád ještě neumím.
Ano, vážení přátelé, fotografování je nefalšovaný masochismus.
Pošlete odkaz na tento článek
Když se ráno probudím, nejprve se snažím dopátrat ve své paměti,…
Každý se s ním někdy setkal. Nebo skoro každý, abych…
Babičkovská role, to je požehnání. Je to štěstí. Řekla bych, že je…
Jak já se těšila na odchod do důchodu. Na ta klidná, meditační…
Nevím, kdo řídil můj život, jestli existují nějaké „vyšší síly“ či…
Když jsme byly se sestrou dětmi, vyrůstaly jsme s mamkou a…
Jsem již v důchodu patnáct let. Možná je to jen můj pocit,…
Mé tělo se pomalu řítilo vstříc podlaze. Ale ovládat rychlost v tu…
Nejdůležitější je mít vyřešené bydlení. A pokud jde o samostatnou…
„Neboj, budeme tady jen jeden, maximálně dva dny, ani to nepoznáš…
Ukázkový úvodní text článku
Omlouvám se, ale máme za povinnost zvedat telefony. Nevadí, počkám…
Zemřel mi spolužák a kamarád. Jel jsem mu na pohřeb z Opavy…
„Opravdu s námi nepůjdeš?“ Naléhá kamarádka v…
Neustále čtu o tom, že bychom se měli připravovat na život ve…
Jsou dny pěkné, méně vydařené i dny zvané blbec. S přibývajícím…
Já nechápu, proč lidi odsuzují tu nádhernou dobu mého dětství a…
Pootevřu jedno oko a mrknu na budík – čtvrt na osm. Ne, ještě…
Jsem nenapravitelné ranní ptáče. Dokonce mi vyhovuje přechod na…
Mám domek. Krásný, rekonstruovaný, v hezké obci a na dobrém místě.…
Buďto budeš jen čekat na smrt nebo se vzpamatuješ a začneš nový…
Celé dva měsíce, to zní jako věčnost. Koupání, výlety na kole,…
Termální prameny mě baví, ale když někde pramení, jsou v zájmu…
Psal se rok 1969, akorát jsem vyšla 5. třídu a čekala mě změna, na…
Tak jsem se nedávno dožila velmi úctyhodného věku. Mám primát,…
Nedávno mi sousedka řekla, že mi závidí rodinu. Připadáme jí prý…
Ráno na chatě se probudilo do jasného a slunečného dne.…
Můj tatínek na záchod nechodil jinam než domů a pokud to ráno před…
Jeden večer blbnu, co mi síly dovolí, na pódiu, s elektrickou…
Nikdy jsem si žádný deník nepsala a věřte mi, že mě to docela mrzí…
Dovolil jsem si luxus. Být líný. Nebyl to dobrý počin. Šlo mi o…
Každý z nás proživá svůj životní příběh. Každý máme svůj příběh…
Volné chvíle jsme s manželem trávili na Brněnské, tedy…
"Vyměníme starý, oprýskaný, opotřebovaný a ošklivý nábytek…
Nedokážu sedět sama doma, koukat na televizi. Vždy jsem byla ráda…
“Kde je dnes pán s králíčkama?” rozhlížela se marně na trhu v…
Nemyslím si, že zrovna vy se nudíte. Ale kdyby náhodou... Zvířata,…
Moje povolání je zdravotní sestra. Dne 20. srpna 1968 jsem…
Pojedu sama k moři. Tu větu jsem převalovala v hlavě asi pět let.…
Tohle je intimní zpověď zralé ženy. Proto varuji všechny čtenáře,…
V těchto dnech nám masmédia připomínají události ze srpna…
Ony už to vlastně nebyly prázdniny, byla to naše první dovolená.…
Po maturitě jsem nastoupila do kanceláře. Byla to moje první…
Bylo to v létě, o prázdninách, na Moravě v Ketkovicích, někdy z…
Pro neznalé, tehdy za hluboké totality to byla Cestovní Kancelář…
… a jak za to ale nemůžu, protože mi příroda prostě velký…
JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno portál i60 nabízí.
Chcete na portál i60 přispívat vlastními články, povídat si na chatu, najít nové přátele či partnera v Seznamce?
Aktuální anketa
-
Rozhodování mi nečiní problém, rozhoduji se rychle a většinou správně
1800
20 %
-
Většinou dám na svou intuici, a nějak to dopadne
1749
20 %
-
Nevím, nepřemýšlel(a) jsem o tom
1678
19 %
-
Rozhodování pro mě není snadné, trvá mi déle, než se rozhodnu
1818
20 %
-
Je to pro mě velký problém, rozhoduji se dlouho a ne vždy správně
1852
21 %