Pražské povstání jsem jako každý rok šel slavit v páteční poledne, před budovu Českého rozhlasu. Přišel jsem včas a zaujal nísto mezi prázdnými sedadly, pro pamětníky. Žijících pamětníků bylo letos asi jen pět! Hned mi jako pamětníkovi nabídli sladkou kávu.
V době povstání (1945) mi byly už tři měsíce, vše znám jen z vyprávění rodičů. Hitlerova válka už byla prohraná, spojenci byli až u Berlína. Smysluplnost pražského povstání se pak dlouho diskutovala, prý bylo zbytečné, Češi prý chtěli honem dokazovat své „válečné hrdinství.“
K oslavě hrála vojenská hudba, slavnostní projevy měli premiér Sobotka (v demisi), ministr kultury Herman (dříve katolík), a uherská pražská primátorka (řečená Frnda). V důstojných projevech zdůrazňovali význam právě tohoto povstání. Zde u rozhlasu prý padlo 90 Čechů! Německý ustupující generál záložní německé armády Schörner ustupoval přes Prahu, směrem k Američanům. Prý chtěl rozstřílet Karlův most, Malou Stranu a Hradčany. Měl armádu odpočatou, skvěle zásobenou a bojechtivou. Mohl prý protáhnout konec války až o 14 dnů! Tohle mu prý ale povstání znemožnilo.
Po slavnostních projevech a hymnu zpívajících Sokolech (teď už ji nikdo neumí) se vládci republiky vydali mezi publikum. Premiér Sobotka, prý teď v demisi, poskytl inteview jen jedné asijské reportérce, zaměstnané v České televizi. Byl jsem od něj asi metr, moc mu rozumět nebylo. Nestačil jsem se ho zeptat, kdo to tu, v tuto minutu, vlastně vládne?
Katolický ministr kultury měl lepší a slyšitelnější projev. Mluvil jenom optimisticky, nezadrhával se a ani nervózně nemrkal. Rozešli jsme se.
V budově rozhlasu byla připravená menší recepce. Nalili mi „červenéhovínka“, přidali chlebíček a dortík. Povznesen vlastenecky jsem se vrátil domů.
Pošlete odkaz na tento článek
Buďto budeš jen čekat na smrt nebo se vzpamatuješ a začneš nový…
Celé dva měsíce, to zní jako věčnost. Koupání, výlety na kole,…
Termální prameny mě baví, ale když někde pramení, jsou v zájmu…
Psal se rok 1969, akorát jsem vyšla 5. třídu a čekala mě změna, na…
Tak jsem se nedávno dožila velmi úctyhodného věku. Mám primát,…
Nedávno mi sousedka řekla, že mi závidí rodinu. Připadáme jí prý…
Ráno na chatě se probudilo do jasného a slunečného dne.…
Můj tatínek na záchod nechodil jinam než domů a pokud to ráno před…
Jeden večer blbnu, co mi síly dovolí, na pódiu, s elektrickou…
Nikdy jsem si žádný deník nepsala a věřte mi, že mě to docela mrzí…
Dovolil jsem si luxus. Být líný. Nebyl to dobrý počin. Šlo mi o…
Každý z nás proživá svůj životní příběh. Každý máme svůj příběh…
Volné chvíle jsme s manželem trávili na Brněnské, tedy…
"Vyměníme starý, oprýskaný, opotřebovaný a ošklivý nábytek…
Nedokážu sedět sama doma, koukat na televizi. Vždy jsem byla ráda…
“Kde je dnes pán s králíčkama?” rozhlížela se marně na trhu v…
Nemyslím si, že zrovna vy se nudíte. Ale kdyby náhodou... Zvířata,…
Moje povolání je zdravotní sestra. Dne 20. srpna 1968 jsem…
Pojedu sama k moři. Tu větu jsem převalovala v hlavě asi pět let.…
Tohle je intimní zpověď zralé ženy. Proto varuji všechny čtenáře,…
V těchto dnech nám masmédia připomínají události ze srpna…
Ony už to vlastně nebyly prázdniny, byla to naše první dovolená.…
Po maturitě jsem nastoupila do kanceláře. Byla to moje první…
JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno portál i60 nabízí.
Chcete na portál i60 přispívat vlastními články, povídat si na chatu, najít nové přátele či partnera v Seznamce?
Aktuální anketa
-
Rozhodování mi nečiní problém, rozhoduji se rychle a většinou správně
1800
20 %
-
Většinou dám na svou intuici, a nějak to dopadne
1749
20 %
-
Nevím, nepřemýšlel(a) jsem o tom
1678
19 %
-
Rozhodování pro mě není snadné, trvá mi déle, než se rozhodnu
1818
20 %
-
Je to pro mě velký problém, rozhoduji se dlouho a ne vždy správně
1852
21 %