S otékajícími nohami se potýká čím dál více lidí. Těch, kteří v zaměstnání dlouho stojí, i těch, kteří  v něm převážně sedí. Těch, kteří jsou upracovaní a jedou v rychlém životním tempu, i těch, kteří jsou v penzi a potíže přičítají vyššímu věku. Ve skutečnosti mnohdy s věkem nesouvisí, spíše jsou důsledkem dlouhodobého životního stylu.

„Je to velmi nepříjemné, v podstatě si už nejsem schopna koupit boty,“ vypráví šestasedmdesátiletá Milada z Prahy. „Už nemůžu nosit ani baleríny ani tenisky, ani pohodlné boty na klínku. Čím je počasí teplejší, tím je pro mě obtížnější chodit. Je to snad to nejhorší, co mě mohlo potkat. Manžel je aktivní, pořád něco vymýšlí a já se vedle něj ploužím s nateklýma nohama a myslím jen na to, až si někde sednu,“ říká. Jenže už zároveň ví, že si za problémy trošku může sama.

Lékař ji upozornil, že v sobě zadržuje moc vody. Její ledviny nefungují jak by měly a příčinu odhalil brzy poté, co mu Milada popisovala své stravovací návyky. Pytlík solených brambůrků k televizi, hodně soli do každého jídla, které připravuje, k tomu málo tekutin. Je  zvyklá vypít denně jen jeden čaj, maximálně ještě sklenku limonády, ovšem té hodně slazené plné chemických přísad. „Lékař mě upozornil, že překračuju denní doporučené množství sodíku, doporučil mi dodávat draslík, tedy například jíst petržel, tuňáka, špenát, česnek. Je pravda, že když jsem změnila stravovací návyky, otoky se zmenšily a nohy mě už tak nebolí,“ tvrdí.

Právě špatná funkce ledvin a jater je jednou z častých příčin, proč nohy otékají. „Lidé si často stěžují na pocit napětí a tíhy v dolních končetinách, zejména večer a v horku. Někdy se ukáže souvislost s dalšími zdravotními potížemi, ale zároveň řadu lidí trápí bolesti bez dalších viditelných známek a souvislostí,“ říká Ota Schütz, lékař specializující se na žilní problémy.

Lékaři vědí, že počáteční pocit ztěžklých nohou může přejít v otoky kolem kotníků a pak až k tomu, že kůže na nohou tmavne a tvrdne. A další fází mohou být bércové vředy, strašák mnoha starších lidí. Ale není důvod k panice, otékající nohy trápí i hodně mladých lidí a souvisí to se současným životním stylem.

„Lékařka mě při preventivní prohlídce při nástupu do nového zaměstnání upozornila, že mi otékají nohy. Já si toho dříve ale vůbec nevšimla,“ říká třicetiletá prodavačka Monika. Na nohou stojí často až deset hodin denně. „Mám poněkud nadváhu, celé dny stojím za pultem, když přijdu domů, prostě se svalím únavou. To, že mě bolí nohy, jsem přičítala právě té únavě. Jenže jsem měnila zaměstnání v jiné prodejně a podmínkou bylo zajít k lékaři na preventivní prohlídku. Paní doktorka byla pečlivá a odhalila, že za mými otékajícími nohami není únava, ale špatné odvodňování. Stačilo, že mi napsala prášky, já začala více pít a otoky a únava byly pryč,“ vysvětluje.

Právě neléčené a přecházené otoky nohou mnohdy vedou k chronické žilní nedostatečnosti, lidově řečeno ke křečovým žílám. Jde o dlouhodobé onemocnění, které se bez léčení s přibývajícím věkem zhoršuje. Trpí jim až padesát procent lidí, přitom ženy dvakrát častěji než muži. A právě léto je pro ně nejtěžším obdobím. V teplém počasí se tyto potíže více projevují.

Nepříjemným průvodním jevem těchto potíží je to, že rozšířené žilky jsou na nohou vidět a mnohé ženy je považují za estetický problém. Mnohem horší však je bolest a nepříjemné pocity, které přinášejí. „Křečáky jsou téma, které s kamarádkami řešíme velmi často,“ říká šestaašedesátiletá Eva, bývalá dělnice ve výrobě automobilových součástek. „Přes dvacet let jsem stála u pásu, ve výrobě. Křečáky se zvětšovaly a já to neřešila. Snacha je má taky, jenže už od čtyřiceti chodí na různé procedury a léčení, takže ten problém drží v únosných rozměrech. Já si myslela, že se s tím nedá nic dělat, takže mám nohy plné fialových uzlů,“ líčí pragmaticky.

Otékající a ztěžklé nohy jsou velmi častým problémem, ale současná medicína právě v tomto směru může hodně pomoci. Každopádně jde o potíž, kterou není radno podceňovat, ať je člověku třicet nebo sedmdesát. Ale hlavně, zpravidla nejde jen o to, že otékají nohy, ale o signál, že není v pořádku něco dalšího.

Takže, když takový pocit začneme mít, neříkejme si, že je to jen proto, že je teplo nebo že jsme unavení. Mnohem lepší bude svěřit se s tím lékaři a probrat si sami se sebou, zda náš životní styl nezaslouží nějakou změnu.