Při jednom setkání i60 v Praze padla otázka: Pojedeme na Slovensko do Vysokých Tater? Jedeme!

Tatranská Lomnica - 20. květen  2017 (sobota) a jsme zde před hotelem Morava. V parku všude kvetou rododendrony, kolem dokola letohrádky, penziony.  Probíhá přivítání celého personálu a jdeme se ubytovat.  Lidmila, Eva a já do třílůžkového pokoje s balkonem, kde se nám pohledem nabízí samá zeleň a v kopci v lese vidíme i Grandhotel Praha. Libuška s Majkou bydlí naproti nám. Jdeme si prohlédnout hotel, vestibul, společenské místnosti.

Hotel Morava leží pod lanovkou na Skalnaté pleso a Lomnický štít (2 634 m). Jdeme zjistit trasy, časy a ceny lanovek.

Po procházce okolím se těšíme na večeři a další orientační výlety. Druhý den ráno někteří z nás jedou na pltě po Dunajci. Limi a já se vypravíme na výšlap na Skalnaté pleso. Od hotelu vidíme dva přestupy lanovek a na Lomnický štít pouze strmé lano až do vrcholu. Od Limi znám vyprávění, jak zamlada při pedagogické škole zde byla na lyžařském výcviku a tam nahoře je chytila sněhová bouře. Jak se s kamarádkou držely stromu, aby nespadly dolů. Vedoucí je našel a zatáhl do chaty, kde byli všichni promočení a byli rádi, že jsou schovaní. Druhý den zjistila, že má omrznutý kruh na obličeji podle kapuce.  Prý tam má uloženou plechovku se jménem.

Ale nyní je květen, krásné počasí, vyrážíme. Zanedlouho potkáváme mladého muže, pěkně namakaného, široká záda, svaly na rukou a s radostí nám vypráví, tak tři metry nazpět, potkal velikého jelena, jak přeběhl přes cestu.

Je z Tatranské Lomnice a 2krát do týdne absolvuje tento výšlap. Loučíme se, Limi ho objala a asi tu energii převzala a povídá. Po cestě nepůjdeme, jdeme na sjezdovku a podél lanovky. Šlo se dobře, nízká tráva, sem tam kamení, žádná myš, žádný had, jenom jsem slyšela sýkorku a nějakého zpěvného ptáčka, nějaké káně. Také na nás vykukoval za stromem srnec. Všude jsou polomy z r. 2004, vydržely jenom modříny, mají hluboké kořeny. Les se znovu obnovuje nálety a dotovanou výsadbou.

Už se blížíme k mezistanici lanovky Štart, kde se přesedá na Skalnaté pleso a potom visutou lanovkou na Lomnický štít. Usedáme na lavičky a rozhlížíme se po okolí. Výšlap nám trval dvě hodiny. Dál již nepůjdeme. Jsou zde připravené trojkolky nazpět. Limi říká, to by bylo, sjet až dolů. Ale to již necháme mladým a vracíme se zpět po svých. Najednou sviští jedna, druhá, třetí trojkolka, to je fofr.

Náš výšlap končí v Relax kolibě a odměníme se tmavým pivem. Na zdraví!

Stejně si myslím, že Limi vezme rodinu a najde to místo, jako tenkrát.