Za vlídného počasí vyrážíme s manželem na kole. I když je okolí poměrně rovinaté, z domu vždy jedeme z kopce. To je sice příjemné, ale znamená to, že se z cest vracíme do kopce. A to je velice demotivační. Proto se mi často stává, že se musím k jízdě přemlouvat. Další stresující překážkou je zvídavost mého manžela. Stavíme u každé informační tabule, u každého památníku, kapličky či křížku, na kterém je nějaký nápis. A vzhledem k tomu, že rozhodující bitva prusko-rakouské války probíhala právě v našem okolí, u Hradce Králové, je zde těch pomníčků požehnaně. Z hlediska vztahu k historii je to zvyk hezký, ale z hlediska mé fyzické výbavy, skličující. Ony ty pomníčky nejsou úplně po cestě, ale vždy k nim do nějakého kopečka musíme dojet. Mám si pokaždé chuť sednout na mez a čekat. Jenže nevidět, kudy kráčely dějiny? To je v očích mého manžela velký hřích. Takže místo plánovaných třiceti kilometrů nacouráme o deset víc.
Ještě náročnější je, když monitorujeme zemědělské plodiny. V poměrně rychlém tempu, při jízdě z kopce, manžel prudce zabrzdí a na slova „co to tady je“ musím jít identifikovat něco, co vypadá jako hrůbky brambořiště, ale brambory to nejsou. Slezu z kola, přeskočím příkop, přejdu ekologický ochranný biopás, řeknu „petržel“ a pak mohu nasednout na kolo a znova se rozjet. Po chvíli se ozve: „není ta cukrovka nějak na husto?“, přibrzdím a řeknu: „no jo, to je“. A tak to jde po celou dobu našeho cyklovýletu. Do táhlého kopce, kdy po najetých sedmdesáti kilometrech lovím poslední zbytky sil, urputně soustředěně šlapu k blížícímu se cíli a manžel je už v nedohlednu, se ozve hvizd z prostředka pole a vzápětí dotaz. „To zelí má nějakou divnou barvu. Myslíš, že je to odrůdou?“ Nemyslím. A to nejen na zelí, ale na nic. Ani na ty pedály, do kterých jsem se před chvílí opírala už jen z pudu sebezáchovy. Pak už zbývá jenom jedno řešení. Zastavit, praštit s kolem do příkopu a čekat na smrt nebo až se pro mě vrátí autem. Pak se teprve dozví, že to zelí byla kapusta.
Pošlete odkaz na tento článek
Tvářila se kysele. Kamarádka L. Potkala jsem ji za slunečného dne.…
Letošní rychlý nástup jara mě příjemně překvapil. Pospíšily si i…
Usínám a blikne mi hlavou, co mě zítra čeká. Jako celoživotní…
Bylo ráno jako každé jiné, kdy musím ven se svým pejskem. Naše…
Tak copak tu máme dneska? Dívám se ráno do stolního kalendáře.…
Jistě si říkáte, co je na téhle fotografii zajímavého a…
Když se ráno probudím, nejprve se snažím dopátrat ve své paměti,…
Každý se s ním někdy setkal. Nebo skoro každý, abych…
Babičkovská role, to je požehnání. Je to štěstí. Řekla bych, že je…
Jak já se těšila na odchod do důchodu. Na ta klidná, meditační…
Nevím, kdo řídil můj život, jestli existují nějaké „vyšší síly“ či…
Když jsme byly se sestrou dětmi, vyrůstaly jsme s mamkou a…
Jsem již v důchodu patnáct let. Možná je to jen můj pocit,…
Mé tělo se pomalu řítilo vstříc podlaze. Ale ovládat rychlost v tu…
Nejdůležitější je mít vyřešené bydlení. A pokud jde o samostatnou…
„Neboj, budeme tady jen jeden, maximálně dva dny, ani to nepoznáš…
Ukázkový úvodní text článku
Omlouvám se, ale máme za povinnost zvedat telefony. Nevadí, počkám…
Zemřel mi spolužák a kamarád. Jel jsem mu na pohřeb z Opavy…
„Opravdu s námi nepůjdeš?“ Naléhá kamarádka v…
Neustále čtu o tom, že bychom se měli připravovat na život ve…
Jsou dny pěkné, méně vydařené i dny zvané blbec. S přibývajícím…
Já nechápu, proč lidi odsuzují tu nádhernou dobu mého dětství a…
Pootevřu jedno oko a mrknu na budík – čtvrt na osm. Ne, ještě…
Jsem nenapravitelné ranní ptáče. Dokonce mi vyhovuje přechod na…
Mám domek. Krásný, rekonstruovaný, v hezké obci a na dobrém místě.…
Buďto budeš jen čekat na smrt nebo se vzpamatuješ a začneš nový…
Celé dva měsíce, to zní jako věčnost. Koupání, výlety na kole,…
Termální prameny mě baví, ale když někde pramení, jsou v zájmu…
Psal se rok 1969, akorát jsem vyšla 5. třídu a čekala mě změna, na…
Tak jsem se nedávno dožila velmi úctyhodného věku. Mám primát,…
Nedávno mi sousedka řekla, že mi závidí rodinu. Připadáme jí prý…
JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno portál i60 nabízí.
Chcete na portál i60 přispívat vlastními články, povídat si na chatu, najít nové přátele či partnera v Seznamce?
Aktuální anketa
-
Rozhodování mi nečiní problém, rozhoduji se rychle a většinou správně
1800
20 %
-
Většinou dám na svou intuici, a nějak to dopadne
1749
20 %
-
Nevím, nepřemýšlel(a) jsem o tom
1678
19 %
-
Rozhodování pro mě není snadné, trvá mi déle, než se rozhodnu
1818
20 %
-
Je to pro mě velký problém, rozhoduji se dlouho a ne vždy správně
1852
21 %