Sobota i neděle byly ve znamení rodinného oběda, takže jsme vyloučili návštěvu zahrady. Ale protože chci udělat něco pro své zdraví a vlastně i zdraví manžela a pejsků, vyrazili jsme si na takové malé couračky.

Sobotní couračka byla klasika. Vyrazili jsme na náš oblíbený Střížovický vrch. Foťák u toho nesměl chybět. Počasí ideální, slunce hřálo a mraky se opět předváděly, takže jsem cvakala a cvakala. Cestou lesem jsme si nasbírali i večeři v podobě malých krásných bedel a byly opravdu moc dobré. Obešli jsme si rybníček, kolem hospody Pohoda a 2 hodinky uplynuly jako voda. Každý má své místečko, kam rád chodí, a my máme ten kopec, na který se koukám z okna.

Nedělní poobědová siesta skončila odchodem mladých a my jsme tentokrát na couračku zvolili golf. Ne, opravdu jsme nepropadli tomuto snobskému sportu, ale nedaleko nás je vybudován už asi 10 let golfový resort. Dlouho jsme tam nebyli, naposledy, když byla vnučka Anička ještě v kočárku a pak asi ještě jednou a to bylo všechno ve stavu budování. Nachází se v Habrovicích, což je okrajová část města. Habrovice byly kdysi hojně navštěvované, protože se tam nachází rybník, který sloužil jako koupaliště. Bylo tam veškeré vybavení, jako hospůdka, kabinky, šlapadla, dokonce srubový kemp. Chodili jsme se tam s dětmi koupat. Jenže nějaký chytrák si usmyslel, že tam budou stát domy, takže se všechno hezky v tichosti zrušilo, zlikvidovalo a dnes už jsou tam zatím, jen kačenky a labutě s mláďaty. Sem tam se tam ještě někdo vykoupe, ale už to není ono. Stojí tam už několik nových domů a třeba si tam udělají soukromé koupání, kdo ví. To byla jen taková vzpomínka. Golfový areál je docela velký a byli jsme mile překvapeni, jak se tom tam zkultivovalo. Naštěstí se tam dá procházet i se psy, jezdí tam spousta kolařů, je tam i restaurace, zkrátka to tam vypadá moc hezky. Počasí bylo ideální, i když tentokrát to docela studeně foukalo. A zase jsem fotila a fotila.

Doufám, že se vám fotky z našich couraček budou líbit. Nazvala jsem to tak proto, že s našimi miláčky se to ani jinak nazvat nedá. Je jich trochu víc, ale věřím, že mi to odpustíte. Přeji hezký zbytek léta.