Minulý týden jsem navštívila Národní galerii v Praze. Všechny obrazárny jsem ani nestačila prohlédnout, žasla jsem nad rozsahem sbírek a nad laskavou péčí průvodců. A vzpomněla jsem si na svou návštěvu před padesátipěti lety.
Tenkrát jsme ve škole měli dějepis a naše paní učitelka nám dala zvláštní domácí úkol: navštívit Národní galerii na Pražském Hradě. A ukázat vstupenku na důkaz, že jsme tam byli.
Z Letné to byla nenáročná procházka, bylo příjemné počasí, obrazy jsou zajímavé, takže jsme se lehko s Jirkou dohodli, že půjdeme spolu. Už nevím, kdo ze spolužáků si toho všiml a koho napadlo, že když koupíme lístky pro celou třídu, nebudou spolužáci muset do galerie. Ani mi to nepřipadalo jako špatný nápad. Proč ne? Jeden lístek stál 50 haléřů, alespoň tenkrát pro děti, takže jsme přijali objednávku a vyrazili.
Cesta do galerie nám příjemně utekla, obrazům jsme se upřímně divili, přeci jen v galerii není člověk každý den, a paní biletářce jsme připravili zvláštní překvapení: My dva jsme koupili a zaplatili 36 vstupenek.
To jsme ještě netušili, jaké překvapení připraví paní biletářka nám. Paní učitelka dějepisu nám sdělila, že se od paní biletářky dověděla, že jakýsi mládenec se slečnou tam koupili 36 lístků. Víc se k tomu paní učitelka nevracela. Proč také? Svým podvodem se spolužáci připravili o zajímavé setkání s výtvarným uměním.
Dneska je vstup do galerie drobátko dražší, ale zase si to člověk v mém věku víc užije. Přece jenom školák má jiné zájmy, než dospělý. Přesto si myslím, že měla paní učitelka tenkrát dobrý nápad. A my to neuměli ocenit.
Pošlete odkaz na tento článek
Nedokážu sedět sama doma, koukat na televizi. Vždy jsem byla ráda…
“Kde je dnes pán s králíčkama?” rozhlížela se marně na trhu v…
Nemyslím si, že zrovna vy se nudíte. Ale kdyby náhodou... Zvířata,…
Moje povolání je zdravotní sestra. Dne 20. srpna 1968 jsem…
Pojedu sama k moři. Tu větu jsem převalovala v hlavě asi pět let.…
Tohle je intimní zpověď zralé ženy. Proto varuji všechny čtenáře,…
V těchto dnech nám masmédia připomínají události ze srpna…
Ony už to vlastně nebyly prázdniny, byla to naše první dovolená.…
Po maturitě jsem nastoupila do kanceláře. Byla to moje první…
Bylo to v létě, o prázdninách, na Moravě v Ketkovicích, někdy z…
Pro neznalé, tehdy za hluboké totality to byla Cestovní Kancelář…
… a jak za to ale nemůžu, protože mi příroda prostě velký…
Opakoval se rok 1997, Bohumín zase pod vodou. Meteorologové…
Když se dcery dozvěděly, že jsem poslal větší obnos do sbírky na…
Ukázkový úvodní text článku
Minulý týden jsem byl účastníkem srazu prostatiků. Ne, nejsem v…
Léto už sice skončilo, ale myslím, že není na škodu si tak trošku…
Jdu po chodníku a vidím, že starosta má otevřené okno. Sláva,…
Tak se mi zase zadařilo. Odpoledne jsem jen tak lehce poklízela,…
„Tys přece pracovala v televizi. Jak to tehdy bylo?“ zeptalo…
My, co jsme dospěli do věku, kdy nás začnou zrádně opouštět i…
Dnešek začal skutečně lahůdkově. V práci nás sedí šest - tři a tři…
Jsem poměrně spokojený dědek. Nad politikou jsem už zlomil hůl, do…
Jak se začínají v médiích pomaloučku polehoučku objevovat zprávy o…
Budeme mít klid, o nic se nemusíme starat, stejně by po nás jednou…
Tak jsem se opět na chvíli vrátil ke známému dotazníku…
Příprava na Vánoce v naší rodině začíná koncem října. Obě snachy…
Bolelo to hodně a nakonec se ukázalo, že zákrok v ústní dutině…
JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno portál i60 nabízí.
Chcete na portál i60 přispívat vlastními články, povídat si na chatu, najít nové přátele či partnera v Seznamce?
Aktuální anketa
-
Rozhodování mi nečiní problém, rozhoduji se rychle a většinou správně
1800
20 %
-
Většinou dám na svou intuici, a nějak to dopadne
1749
20 %
-
Nevím, nepřemýšlel(a) jsem o tom
1678
19 %
-
Rozhodování pro mě není snadné, trvá mi déle, než se rozhodnu
1818
20 %
-
Je to pro mě velký problém, rozhoduji se dlouho a ne vždy správně
1852
21 %