Některé večery byly v Ketkovicích snad nejbezvadnější chvílí uplynulého dne. To jsme všichni seděli večer v letní kuchyňce na dvorku a strejda Josef s tátou vyprávěli strašidelné historky. Nebylo to tak, že by se řeklo, dneska budeme vyprávět. Ne, vyplynulo to tak z celkové nálady. Povím Vám jednu, kterou vyprávěl strejda Josef, kterému to zase vyprávěla jeho maminka a jí to zase vyprávěla její maminka. Však to znáte, tak nějak se to říká!
Bylo to v létě roku 1947. Strejda začíná vyprávět: “ Bylo to dávno, když babička byla ještě mladá. O prvních senách se to semlelo. To ženský šly obracet seno na pole k Čučicům. Šla jich pěkná řádka, asi dvanáct. Bylo už později odpoledne, dusno bylo, jako by měla přijít bouřka. To víte, ženský pospíchaly, aby to měly do večera hotové a aby se dostaly včas domů. Každá musela ještě doma popravit dobytek, drůbež a vůbec rodině dát najíst. Jak povídám, vedro bylo, ze ženských lil pot a v tom jedna z nich povídá. Ženský já mám takovou žízeň, kdyby tak byla bečka i třeba vína, já bych za ni dala nevím co! A V TOM SE TO STALO!! Od ketkovského hradu se ozvalo rumpete, rumpete, rumpete bum! A zase rumpete, rumpete, rumpete, bum!! a opakovalo se nejméně destkrát! Ženský ztuhly, přestaly obracet seno, každá se podívalo na tu druhou a všechny se otočily do místa, odkud se ozýval ten hluk. Nemusely dlouho čekat. Najednou se na kraji lesa objevila postava, která před sebou valila sud vína. Na postavě bylo ale něco zvláštního! Najednou ta z nich, která byla postavě nejblíž, vykřikla, jéžišmarjá ženský, vždyť on nemá hlavu!!! Ženský na chvilku po tom výkřiku ztuhly, ale ve vteřině se probraly a jedna přes druhou začala křičet BEZHLAVÝ MLÁDENEC a daly se na útěk. A aby svému vyprávění dodala na vážnosti a pravdivosti, říkal strejda, že babička v tomto místě vždy zula botu a ukázala ukopnutý palec a říkala, že se jí to stalo, když tehdy před bezhlavým mládencem utíkala.
To se mně potom ani nechtělo jít spát. Všude, v každém stínu na zdi, jsem viděl bezhlavého mládence! Dlouho jsem nemohl usnout, ale vždy mě přemohla únava.
Vždy jsem obdivovala mámu a tátu, jak hezký vztah spolu měli.…
Redakce
Nejsme pravděpodobně ti nejtypičtější senioři. Já i manžel jsme…
Ráno jsem nikam nespěchala. Přede mnou byla neděle a mě čekal…
Taky vás občas ovládá pocit, že "čas je běžec příliš rychlým…
Tvářila se kysele. Kamarádka L. Potkala jsem ji za slunečného dne.…
Letošní rychlý nástup jara mě příjemně překvapil. Pospíšily si i…
Usínám a blikne mi hlavou, co mě zítra čeká. Jako celoživotní…
Bylo ráno jako každé jiné, kdy musím ven se svým pejskem. Naše…
Tak copak tu máme dneska? Dívám se ráno do stolního kalendáře.…
Jistě si říkáte, co je na téhle fotografii zajímavého a…
Když se ráno probudím, nejprve se snažím dopátrat ve své paměti,…
Každý se s ním někdy setkal. Nebo skoro každý, abych…
Babičkovská role, to je požehnání. Je to štěstí. Řekla bych, že je…
Jak já se těšila na odchod do důchodu. Na ta klidná, meditační…
Nevím, kdo řídil můj život, jestli existují nějaké „vyšší síly“ či…
Když jsme byly se sestrou dětmi, vyrůstaly jsme s mamkou a…
Jsem již v důchodu patnáct let. Možná je to jen můj pocit,…
Mé tělo se pomalu řítilo vstříc podlaze. Ale ovládat rychlost v tu…
Nejdůležitější je mít vyřešené bydlení. A pokud jde o samostatnou…
Redakce
„Neboj, budeme tady jen jeden, maximálně dva dny, ani to nepoznáš…
Ukázkový úvodní text článku
Omlouvám se, ale máme za povinnost zvedat telefony. Nevadí, počkám…
Zemřel mi spolužák a kamarád. Jel jsem mu na pohřeb z Opavy…
„Opravdu s námi nepůjdeš?“ Naléhá kamarádka v…
Neustále čtu o tom, že bychom se měli připravovat na život ve…
Redakce
Jsou dny pěkné, méně vydařené i dny zvané blbec. S přibývajícím…
Já nechápu, proč lidi odsuzují tu nádhernou dobu mého dětství a…
Pootevřu jedno oko a mrknu na budík – čtvrt na osm. Ne, ještě…
Jsem nenapravitelné ranní ptáče. Dokonce mi vyhovuje přechod na…
Mám domek. Krásný, rekonstruovaný, v hezké obci a na dobrém místě.…
Buďto budeš jen čekat na smrt nebo se vzpamatuješ a začneš nový…
Redakce
Celé dva měsíce, to zní jako věčnost. Koupání, výlety na kole,…
Termální prameny mě baví, ale když někde pramení, jsou v zájmu…
Psal se rok 1969, akorát jsem vyšla 5. třídu a čekala mě změna, na…
Tak jsem se nedávno dožila velmi úctyhodného věku. Mám primát,…
Nedávno mi sousedka řekla, že mi závidí rodinu. Připadáme jí prý…
Redakce
Ráno na chatě se probudilo do jasného a slunečného dne.…
Můj tatínek na záchod nechodil jinam než domů a pokud to ráno před…
Jeden večer blbnu, co mi síly dovolí, na pódiu, s elektrickou…
Nikdy jsem si žádný deník nepsala a věřte mi, že mě to docela mrzí…
JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno portál i60 nabízí.
Chcete na portál i60 přispívat vlastními články, povídat si na chatu, najít nové přátele či partnera v Seznamce?
Aktuální anketa
-
Rozhodování mi nečiní problém, rozhoduji se rychle a většinou správně
1800
20 %
-
Většinou dám na svou intuici, a nějak to dopadne
1749
20 %
-
Nevím, nepřemýšlel(a) jsem o tom
1678
19 %
-
Rozhodování pro mě není snadné, trvá mi déle, než se rozhodnu
1818
20 %
-
Je to pro mě velký problém, rozhoduji se dlouho a ne vždy správně
1852
21 %
