Dnešní povídání na chatu o tom jak, kdo a kdy pouštěl draka, mně připomnělo moji dávnou příhodu s drakem.
Byl podzim roku 1949. Přesně vhodná doba na to, aby se dal pouštět drak. Uprosil jsem tatínka, aby mně udělal draka. Byl pěkný, s dlouhým, barevným ocasem. Obličej měl namalovaný „ vodovkama “. Když jsme ho s tatínkem dokončili, byl už večer, a tak ten den to už nešlo. Těšil jsem se na další den. Odpoledne, druhý den, se brácha nabídnul, že mi s pouštěním draka pomůže. Souhlasil jsem. Byl o devět roků starší. Vyšli jsme na palouk za barákem, směrem ke správkárně, kde byl docela plac, ale vítr tam moc nefoukal! Měli jsme jít asi až na pole. Chtěli jsme tatínkovi, který nás pozoroval oknem z pokojíčka, ukázat, jak draka krásně postavil a jak lítá. Já držel šňůru a brácha běhal s drakem a vyhazoval ho do vzduchu, ale ten ne a ne vzlétnout!!! Nevím, kdo z nás dělal větší chybu. Měl jsem asi taky pořádně tahat za provaz, ale já to asi neuměl. Když už to trvalo asi půl hodiny a ani rady otce, který občas otevřel okno a radil, co máme dělat, nepomáhaly, začali jsme se sami sobě smát, až jsme se prohýbali. To otce asi rozčílilo. Otevřel okno naposled a zakřičel na nás: “Jste oba pablbi “! A okno zase zavřel! Jo, asi jo. V tom okamžiku však pod okny procházel manželský pár, který viděl, jak se otevřelo okno, v něm se objevil člověk jim neznámý a zařval na ně, tak to totiž vypadalo, onu větu o pablbech a rychle se schoval! Větu, která patřila nám, si vztáhli asi tito manželé na sebe. Věřím, že dodnes neví, proč jim ten člověk nadával! Tak skončilo naše pouštění draka!
Tvářila se kysele. Kamarádka L. Potkala jsem ji za slunečného dne.…
Letošní rychlý nástup jara mě příjemně překvapil. Pospíšily si i…
Usínám a blikne mi hlavou, co mě zítra čeká. Jako celoživotní…
Bylo ráno jako každé jiné, kdy musím ven se svým pejskem. Naše…
Tak copak tu máme dneska? Dívám se ráno do stolního kalendáře.…
Jistě si říkáte, co je na téhle fotografii zajímavého a…
Když se ráno probudím, nejprve se snažím dopátrat ve své paměti,…
Každý se s ním někdy setkal. Nebo skoro každý, abych…
Babičkovská role, to je požehnání. Je to štěstí. Řekla bych, že je…
Jak já se těšila na odchod do důchodu. Na ta klidná, meditační…
Nevím, kdo řídil můj život, jestli existují nějaké „vyšší síly“ či…
Když jsme byly se sestrou dětmi, vyrůstaly jsme s mamkou a…
Jsem již v důchodu patnáct let. Možná je to jen můj pocit,…
Mé tělo se pomalu řítilo vstříc podlaze. Ale ovládat rychlost v tu…
Nejdůležitější je mít vyřešené bydlení. A pokud jde o samostatnou…
Redakce
„Neboj, budeme tady jen jeden, maximálně dva dny, ani to nepoznáš…
Ukázkový úvodní text článku
Omlouvám se, ale máme za povinnost zvedat telefony. Nevadí, počkám…
Zemřel mi spolužák a kamarád. Jel jsem mu na pohřeb z Opavy…
„Opravdu s námi nepůjdeš?“ Naléhá kamarádka v…
Neustále čtu o tom, že bychom se měli připravovat na život ve…
Redakce
Jsou dny pěkné, méně vydařené i dny zvané blbec. S přibývajícím…
Já nechápu, proč lidi odsuzují tu nádhernou dobu mého dětství a…
Pootevřu jedno oko a mrknu na budík – čtvrt na osm. Ne, ještě…
Jsem nenapravitelné ranní ptáče. Dokonce mi vyhovuje přechod na…
Mám domek. Krásný, rekonstruovaný, v hezké obci a na dobrém místě.…
Buďto budeš jen čekat na smrt nebo se vzpamatuješ a začneš nový…
Redakce
Celé dva měsíce, to zní jako věčnost. Koupání, výlety na kole,…
JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno portál i60 nabízí.
Chcete na portál i60 přispívat vlastními články, povídat si na chatu, najít nové přátele či partnera v Seznamce?
Aktuální anketa
-
Rozhodování mi nečiní problém, rozhoduji se rychle a většinou správně
1800
20 %
-
Většinou dám na svou intuici, a nějak to dopadne
1749
20 %
-
Nevím, nepřemýšlel(a) jsem o tom
1678
19 %
-
Rozhodování pro mě není snadné, trvá mi déle, než se rozhodnu
1818
20 %
-
Je to pro mě velký problém, rozhoduji se dlouho a ne vždy správně
1852
21 %
