Neznám nikoho, kdo by neznal Průhonice a nespojil si je s kvetoucími rododendrony. Když na i60 vyšla pozvánka na výlet do Průhonického parku s termínem na konci října, zprvu jsem si myslela, že tam v tuto dobu nemůže být nic zvláštního k vidění, a moc se mi nechtělo. Pozvánku jsem však přijala a vůbec jsem nelitovala.

U autobusové zastávky nad stanicí metra Opatov linky C se nás sešlo pět, chtivých popovídání si spojeného s procházkou podzimním parkem. Autobus nás asi po čtvrt hodince vyplivl v Průhonicích. A zámek je od zastávky co by kamenem dohodil.

Zámek spolu s Průhonickým parkem patří Botanickému ústavu AV ČR a je Národní kulturní památkou a součástí světového dědictví UNESCO. Krásně udržovaný zámek, ve kterém sídlí ústav, není veřejnosti přístupný. Máte však možnost sjednat si v něm třeba svatební obřad. Naproti tomu parkem, založeným v roce 1885 a rozkládajícím se na ohromné ploše 250 ha, se za mírný poplatek můžete procházet třeba celý den. Kdybych byla "Průhoničanka", určitě bych si koupila vstupenku permanentní a také bych se tam permanentně procházela nebo vysedávala na lavičkách a kochala se krásnými stromy a květinami. Nejproslulejší je samozřejmě sbírka asi osmi tisíc kusů rododendronů ve všech možných druzích a barvách. Ty sice v říjnu spí, leč již založená poupata dávají tušit bohatství jarních květů.

Naše pětka seniorek z i60 se vydala na prohlídku parku ihned poté, co si pohladila místního mourka. Z jezírka, resp. Podzámeckého rybníka se hned začaly sjíždět kačky, čekající chutnou krmi, na kterou jsou asi od návštěvníků zvyklé, musely však vzít zavděk jen jednou vhodnou svačinou. Návštěvníků v parku k jejich škodě mnoho nebylo, protože i přes pozdní říjen bylo co obdivovat. Rozlehlým parkem se vine potok Botič a meandrují menší potůčky Dobřejovický a Zdiměřický. Vzpomínaly jsme na fotografy, kteří rádi fotí tekoucí vodu. Tady by se totiž vyřádili u několika splavů i vodopádku. Některé stromy jsou již holé, některé však dosud září podzimní žlutí i červenohnědou barvou. Sem tam ještě jsou vidět květiny, které se jen nerady smiřují s nadcházející zimou a svými barvami a vůněmi lákají hmyz k poslední letošní hostině. Loudaly jsme se parkem, klábosily a užívaly si paprsků zubatého sluníčka. Vycházku jsme korunovaly posezením v zámecké kavárně.

Pojďte se s námi projít parkem prostřednictvím mého fotoaparátu.