Únavový syndrom ve vyšším věku. Jak jej poznat?

Únavový syndrom ve vyšším věku. Jak jej poznat?
Ilustrační foto: pixabay.com

Z čeho ty můžeš být unavená, když nepracuješ? Tuto větu slyší sedmdesátiletá Miluše od své dcery velmi často. Když si na únavu postěžuje penzista, okolí kroutí hlavou. Co ten může mít za starosti, vždyť nic nedělá, může spát, jak dlouho chce. Jenže to je velký omyl.

Lidé vyššího věku, kteří nechodí do práce, mohou trpět úplně stejnou únavou, jako třeba lidé o třicet let mladší, kteří každý den vstávají v šest ráno do zaměstnání a pak ještě v noci dodělávají nějaké kšeftíky u počítače. Únava postihuje lidi každého věku. Problém je jen v tom, jak určit, kdy se jedná o klasickou krátkodobou únavu a kdy o nemoc zvanou únavový syndrom.

„Každý rok před vánočními svátky se cítím vyčerpaná, unavená, nechce se mi chodit ven, ani nic dělat doma,“ vypráví paní Miluše. Je v penzi, žije s manželem v rodinném domku, chodí na vycházky s pejskem, zdánlivě jí nic neschází, žije pěkný život. Přesto je podrážděná, nemluvná, bolí ji hlava. „Nejlépe mi je, když sedím a podřimuju u televize,“ shrnuje své pocity.

Když se její únava zhoršovala a postihovala ji také na jaře i v létě, vypravila se k lékaři. Ten vyslovil podezření, že jde o únavový syndrom. Řekl jí, že je citově labilní, že si vše příliš bere k srdci, a to všechno přispívá k její nemoci. Únavu totiž vyvolává nejen přemíra práce, ale také přemíra nicnedělání.

„Důležité je rozpoznat, kdy se jedná běžnou jarní únavu, která není nic nového či výjimečného, a kdy o únavu dlouhodobou či dokonce o chronický únavový syndrom,“ říká imunolog Martin Nouza. „Začínají podobně, ale na tu prvně zmíněnou obvykle pomůže čas, přidat vitaminy a pohyb. Na tu druhou ne.“

Normální únava je zdravá

Když zryjeme zahrádku nebo posečeme trávník a pak se svalíme na lavičku, je to dobrá únava. Takovou naše tělo i mysl potřebuje. Když celý den bloudíme bytem, koukáme na televizi a pak máme tak špatnou náladu ze zpráv, až se nám vůbec nechce vycházet z domova, je to špatná únava. A když se nám kumuluje dlouho, hrozí z ní únavový syndrom. Jak říká imunolog, tady už pomůže jen výrazné přeprogramování našich hlav. I tato nemoc totiž souvisí s psychikou. Potíž je v tom, že lékaři přesnou podstatu únavového syndromu dosud neznají. Často přijdou na to, že za únavou stojí psychické potíže, porucha imunity, pocit osamění, ale třeba také dlouhodobý neléčený zánět štítné žlázy a jiné potíže.

To, že jde o únavu, kterou je třeba řešit s lékařem, se obvykle pozná takto:

* Nepomáhá, když odpočíváme. Spíme osm hodin, ráno se probudíme a cítíme se stejně mizerně jako včera, předevčírem, minulý týden...
* Bolí nás svaly, hlava, klouby, občas máme zvýšenou teplotu.
* Potíže trvají měsíce, někdy i roky.

Naši blízcí říkají: Co je s tebou? A my říkáme: Nic, co by? Jsem prostě jen unavený – unavená.

Nepřepínejte své síly

Lékaři se setkávají v poslední době také s případy, kdy lidé vyššího věku jsou unavení, protože prostě přepínají své síly. Pod tlakem okolí, které naznačuje, že moderní senior je akční, sportuje, cestuje a vyráží za kulturou. Mnozí lidé považují za nevhodné, aby strávili týden nicneděláním, povalováním se na lavičce pod stromem, čtením, koukáním na televizi. Někteří si nabírají tolik aktivit, až jsou prostě unaveni. Ovšem to jsou ty případy dobré únavy, té, která se dá na rozdíl od chronického únavového syndromu odbourat odpočinkem.

Tak, ať už je vaše únava jakákoli, hlavně nedejte na řeči, že lidé vyššího věku nemají být proč unaveni. Chronická únava může postihnout penzisty podobně jako vytížené manažery středního věku. Možná se to zdá být neuvěřitelné, ale je to tak.

Zpět do rubriky Zpět na homepage
Váš příspěvek do diskuze:
8 komentářů
Blanka Bílá
Hezký den, mě stačí, když se mám o koho, co, starat.Když u mne jsou mladí s ratolestma, nemám čas přemýšlet o všem možném, dokonce i váha, díky většímu pohybu jde dolů.A musím jen souhlasit s tím, že dělání, dělání smutky zahání, dělání je lék...Ale do prac. procesu už bych nešla, chyběl by mi čerstvý vzduch.
Marie Pudichová
Nejhorší na tom je, když okolí nedokáže pochopit, co nám ke štěstí třeba. To se pak ocitneme v začarovaném kruhu a nevíme jak dál.
Marie Foltýnová
Až do května minulého roku,než přišla nemoc ,jsem pracovala na půl úvazku,jako prodavačka.Byla jsem ve svém živlu.Těšila jsem se na víkendy,které teď nemusím.Dnes,kdy už jsem zase schopná pracovat,je mojí radostí zahrada.Tam se těším a pokud mi síly stačí i pracovně vyřádím.Ačkoliv mi děti říkají,abychom zahradu prodali,bráním se tomu.Sedět nečinně,se mi nechce.I kdybychom ji měli celou zatravnit,tak je to krásný relax.Říkám,že na prodej je vždycky času dost.
Alena Vávrová
Bohužel, taky o tom něco z minulosti vím. A momentálně mně asi štípla moucha tse-tse, jsem spavá. Ale mám to jinak. Po aktivitami nabitém dni spánek oddaluji, abych tzv. "vyvanula", ale rána nedospím a teď mě navíc rozhodila změna času. Jo a k tomu je kolem úplňku. Jen doufám, že to pomine.
Věra Ježková
Únavový syndrom je diagnóza. Souvisí s přítomností E-B viru (Epstein - Barrové), charakteristickým pro oslabenou imunitu. Je přítomen v těle a projevuje se zejména v zátěžových situacích. Mně se tak stalo asi před dvaceti lety. Takže podobně, jako deprese není blbá nálada a lenost, není únavový syndrom pouze únava po namáhavé práci.
Danuše Onderková
Naprosto s článkem souhlasím, než jsem začala pracovat ve zmrzlině, také jsem bývala občas unavená. Věděla jsem, že mi něco chybí. V gumárenské jsem pracovala na plné obrátky, když bylo třeba na přesčas, nikdy jsem neodmítla. Unavená jsem byla, ale stačilo trocha spánku a mohla jsem fungovat. Proto když jsem nastoupila do důchodu, byla jsem unavená z nic nedělání. Navíc jsem v tu dobu omezila pití, protože jsem neměla žízeň. Pak jsem zjistila, že pití mi odbourává únavu, ale jen z části. Jakmile jsem nastoupila na brigádu, byla jsem opět čilá. Tvrdím, že při celodenním točení zmrzliny jedu na 150%, ale jenom se doma večer za mnou zavřou dveře, jsem na 5% a nic než postel nevnímám. Ráno jsem opět na 150%.
Dana Puchalská
Paní Rypáčková to vystihla velmi dobře. Já mám občas taky takové pocity. Jsem doma, ale jsou dny kdy si připadám jako bych byla zaměstnaná někde v dolech.A to jsem se těšila jak si v penzi přispím,ale je to jinak. Doma se nenudím,ale musím si dát určitý denní cíl,jinak ten den nestojí za nic.
Hana Rypáčková
Myslím, že dělání všechny chmury zahání a po únavě z aktivit se pěkně spí.
--- BANNER 9 ---

Vážíme si vašeho soukromí

My a naši digitální partneři používáme na této webové stránce soubory cookies. Některé z nich jsou k fungování stránky nezbytné, ale o těch následujících můžete rozhodnout sami.

Nastavení
Odmítnout vše
Přijmout vše
Nezbytné/funkční

Jedná se o nezbytné cookies, bez kterých by nebylo možné stránky reálně provozovat. Zahrnují např. cookies pro ukládání zvolených nastavení či zapamatování přihlášení.

Vždy aktivní

Analytické

Tyto cookies se používají k měření a analýze návštěvnosti našich webových stránek (množství návštěvníků, zobrazené stránky, průměrná doba prohlížení atd.). Souhlasem nám umožníte získat data o tom, jak naše stránky užíváte.


Marketingové

Používají se pro účely reklam zobrazovaných na webových stránkách třetích stran, včetně sociálních sítí a kontextové reklamy. Jsou přizpůsobeny vašim preferencím a pomáhají nám měřit účinnost našich reklamních kampaní. Pokud je deaktivujete, bude se vám při procházení internetu i nadále zobrazovat reklama, ale nebude vám přizpůsobená na míru a bude pro vás méně relevantní.


Uložit nastavení
Přijmout vše