Otázka dne – 3. 11. – mne přiměla vrátit se k tématu, které jsem měla rozepsáno již od srpna, a dokončit ho. Nechybělo mnoho.
Asi jako každému, i mně se zdají sny, které se v různých podobách opakují. Ty nejčastější jsou bloudivé. Jsem v neznámém městě, vyjdu například z hotelu, procházím se městem a pak marně hledám cestu zpátky. Nebo hledám tramvaj či vlak. Dojdu na známé místo, kde by měla jet, a vidím, jak mi odjíždí o kus dál. Také bloudím v hotelu samém. Vyjdu z pokoje a už se do něj nedokážu vrátit. Chodím po schodech, jezdím výtahem, ocitnu se na ochoze, odkud pokoj vidím, a když k němu dojdu, zjistím, že není můj. Takové sny vnímám jako velmi nepříjemné.
Druhou nejčastější skupinou jsou sny varovné. Dříve jsem říkala, že mi přinášejí smůlu, později jsem si jejich vnímání otočila, aby vyznělo pozitivně. Všechny se týkají vesničky u Příbrami, kde jsem trávila prázdniny do svých 17 let. Vidím lidi, s nimiž jsem se tehdy stýkala, mluvím s nimi, jsem v domě nebo na zahradě, chodím po vesnici. Po takovém snu, odhaduji minimálně v 80 procentech případů, se mi do tří dnů přihodila nějaká nepříjemnost. Tyto sny se mi zdávaly často, takže nebylo těžké souvislost mezi nimi a následující skutečností vypozorovat. Došlo to tak daleko, že už ve snu jsem sen samotný odmítala nebo si ráno říkala „No nazdar, co zase bude?“. Za nejzajímavější na tom považuji, že se mi tam nikdy nepřihodilo nic špatného, naopak doba strávená na Příbramsku patří k nejhezčím v mém životě. Napadlo mne jediné „vysvětlení“. Paní, do jejíhož domu jsem s prarodiči nebo maminkou jezdila, byla moc hodná a měla mě ráda. Bohužel zemřela asi v 52 letech. Tak si říkám, že to varování možná přichází od ní. Jsem dost racionální, ale tato zkušenost mi nedá nevěřit, že jsou věci mezi nebem a zemí, o nichž nevíme. V posledních několika letech se mi zdají tyto sny méně často. Když jsem nedávno svoji prázdninovou vesničku navštívila, považovala jsem to mj. za jakési „vyrovnání se se svými sny o ní“.
Tvářila se kysele. Kamarádka L. Potkala jsem ji za slunečného dne.…
Letošní rychlý nástup jara mě příjemně překvapil. Pospíšily si i…
Usínám a blikne mi hlavou, co mě zítra čeká. Jako celoživotní…
Bylo ráno jako každé jiné, kdy musím ven se svým pejskem. Naše…
Tak copak tu máme dneska? Dívám se ráno do stolního kalendáře.…
Jistě si říkáte, co je na téhle fotografii zajímavého a…
Když se ráno probudím, nejprve se snažím dopátrat ve své paměti,…
Každý se s ním někdy setkal. Nebo skoro každý, abych…
Babičkovská role, to je požehnání. Je to štěstí. Řekla bych, že je…
Jak já se těšila na odchod do důchodu. Na ta klidná, meditační…
Nevím, kdo řídil můj život, jestli existují nějaké „vyšší síly“ či…
Když jsme byly se sestrou dětmi, vyrůstaly jsme s mamkou a…
Jsem již v důchodu patnáct let. Možná je to jen můj pocit,…
Mé tělo se pomalu řítilo vstříc podlaze. Ale ovládat rychlost v tu…
Nejdůležitější je mít vyřešené bydlení. A pokud jde o samostatnou…
Redakce
„Neboj, budeme tady jen jeden, maximálně dva dny, ani to nepoznáš…
Ukázkový úvodní text článku
Omlouvám se, ale máme za povinnost zvedat telefony. Nevadí, počkám…
Zemřel mi spolužák a kamarád. Jel jsem mu na pohřeb z Opavy…
„Opravdu s námi nepůjdeš?“ Naléhá kamarádka v…
Neustále čtu o tom, že bychom se měli připravovat na život ve…
Redakce
Jsou dny pěkné, méně vydařené i dny zvané blbec. S přibývajícím…
Já nechápu, proč lidi odsuzují tu nádhernou dobu mého dětství a…
Pootevřu jedno oko a mrknu na budík – čtvrt na osm. Ne, ještě…
Jsem nenapravitelné ranní ptáče. Dokonce mi vyhovuje přechod na…
Mám domek. Krásný, rekonstruovaný, v hezké obci a na dobrém místě.…
Buďto budeš jen čekat na smrt nebo se vzpamatuješ a začneš nový…
Redakce
Celé dva měsíce, to zní jako věčnost. Koupání, výlety na kole,…
Termální prameny mě baví, ale když někde pramení, jsou v zájmu…
Psal se rok 1969, akorát jsem vyšla 5. třídu a čekala mě změna, na…
Tak jsem se nedávno dožila velmi úctyhodného věku. Mám primát,…
Nedávno mi sousedka řekla, že mi závidí rodinu. Připadáme jí prý…
Redakce
Ráno na chatě se probudilo do jasného a slunečného dne.…
Můj tatínek na záchod nechodil jinam než domů a pokud to ráno před…
Jeden večer blbnu, co mi síly dovolí, na pódiu, s elektrickou…
Nikdy jsem si žádný deník nepsala a věřte mi, že mě to docela mrzí…
Dovolil jsem si luxus. Být líný. Nebyl to dobrý počin. Šlo mi o…
Každý z nás proživá svůj životní příběh. Každý máme svůj příběh…
Volné chvíle jsme s manželem trávili na Brněnské, tedy…
"Vyměníme starý, oprýskaný, opotřebovaný a ošklivý nábytek…
Nedokážu sedět sama doma, koukat na televizi. Vždy jsem byla ráda…
Redakce
“Kde je dnes pán s králíčkama?” rozhlížela se marně na trhu v…
Nemyslím si, že zrovna vy se nudíte. Ale kdyby náhodou... Zvířata,…
Moje povolání je zdravotní sestra. Dne 20. srpna 1968 jsem…
Pojedu sama k moři. Tu větu jsem převalovala v hlavě asi pět let.…
Redakce
Tohle je intimní zpověď zralé ženy. Proto varuji všechny čtenáře,…
V těchto dnech nám masmédia připomínají události ze srpna…
Ony už to vlastně nebyly prázdniny, byla to naše první dovolená.…
Po maturitě jsem nastoupila do kanceláře. Byla to moje první…
Bylo to v létě, o prázdninách, na Moravě v Ketkovicích, někdy z…
Pro neznalé, tehdy za hluboké totality to byla Cestovní Kancelář…
… a jak za to ale nemůžu, protože mi příroda prostě velký…
Opakoval se rok 1997, Bohumín zase pod vodou. Meteorologové…
Když se dcery dozvěděly, že jsem poslal větší obnos do sbírky na…
Redakce
Ukázkový úvodní text článku
JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno portál i60 nabízí.
Chcete na portál i60 přispívat vlastními články, povídat si na chatu, najít nové přátele či partnera v Seznamce?
Aktuální anketa
-
Rozhodování mi nečiní problém, rozhoduji se rychle a většinou správně
1800
20 %
-
Většinou dám na svou intuici, a nějak to dopadne
1749
20 %
-
Nevím, nepřemýšlel(a) jsem o tom
1678
19 %
-
Rozhodování pro mě není snadné, trvá mi déle, než se rozhodnu
1818
20 %
-
Je to pro mě velký problém, rozhoduji se dlouho a ne vždy správně
1852
21 %
