Proč mu ten česnek tolik vadil, jsme se sice nikdy z všemožných mýtů přesně nedověděli, zato víme velmi dobře, že tahle úžasná rostlina opravdu umí zahnat různé zdravotní problémy. Ty z nás koneckonců také vysávají energii. Takže, honem pro česnek!  

Česnek kuchyňský (Allium sativum)
V lidovém léčitelství je znám odpradávna. V Indii se používal k léčení srdce a na artritidu, znali jej dávní Egypťané, Mongolové, Číňané, Kazachové, Uzbeci, Turci, posilující účinky mu připisovali staří Řekové či Římané. Někde byl dokonce i posvátný. Někomu páchnul, jiný se jím cpal pro celkové posílení organismu, a tak to v hrubých obrysech zůstalo dodnes. Do našich končin se dostal pravděpodobně ze střední Asie. Určitě zajímavé je například keltské pojmenování krem, místy se mu říkalo i luk podle cibule. Cibuli koneckonců připomíná, jen se pak dělí na dužnaté stroužky. Hodně aromatický je česnek český, hojně používáme oblíbený paličák (velké stroužky směřují ke středu), sází se i nepaličáky (menší stroužky ve spirále okolo středu, obsahuje více silic, bývá intenzivnější).  

Vlastně samá pozitiva
Při začínajícím nachlazení nebo i preventivně se v mnoha domácnostech vaří silná česnečka, která může být jen čistá s kmínem a majoránkou, ale i doplněná brambory, houbami, vajíčkem či na závěr  osmaženým chlebem. Proti nachlazení zabírá též rozetřený česnek s medem. Česnek totiž obsahuje vitaminy A, B, C, selen, vápník a jód a v kombinaci s flavonoidy, polysacharidy a dalšími prvky má pozitivní účinky na obranyschopnost organismu a trávení. Vrátíme-li se k léčitelství, česneku připisuje následující účinky: antiseptické, antibiotické, protiplísňové, snižuje krevní tlak a cholesterol v krvi, čistí cévy, prospívá srdci, ničí střevní parazity, působí proti nadýmání a pěkně protáhne ucpaný noc.   V kuchyních celého světa je česnek hojně používanou plodinou. Pro své charakteristické aroma, které mu dodává silice allin, se používá do salátů, omáček, k zelenině, masům (nejčastěji skopové a hovězí), k dochucení polévek i jejich samostatné přípravě, k výrobě nesčetných druhů pomazánek. Kromě čerstvého lze koupit sušený a rozemletý na prášek, v oleji, sladkokyselém nálevu, jako pastu...   Hrdinů, kteří jen tak schroupou jeden stroužek denně, asi moc není. Ono též „přerazit“ odér dechu chvíli trvá, nebo zrovna není po ruce máta, estragon, jablko či příjemný bonbon bez spousty cukru. Ale nevadí! Možná znáte, nebo jste na něj už zapomněli a rádi si jej připomenete:   

Citronovo-česnekový zázrak
Suroviny: 5 celých citronů, 30 stroužků česneku, 1 l vody.

Postup: Citrony, nejlépe v bio kvalitě, umyjeme v horké vodě a nakrájíme na malé kousky. U běžně kupovaných někdo kůru vydrhne, jiný rovnou oloupá. Oloupáme také česnek a pokrájíme na půlky. Vše společně rozmixujeme na kaši. Tu zalijeme vodou a necháme přejít varem. Hned poté odstavíme, přecedíme přes sítko a nalijeme do láhve. Skladujeme na chladném místě, nejlépe v ledničce. Užívání: Pijeme denně jednu štamprli před jídlem, nejlépe snídaní, lze i před obědem. Tuto jednoduchou, relativně lacinou a zcela neškodnou kúru bychom měli podstoupit aspoň jednou ročně. Optimální je spíš dvakrát – během listopadu a na začátku jara. Nemusíte mít obavy, zápach česneku tady skutečně neobtěžuje. Po třech týdnech pocítíte příjemnou energii. Pročištěné cévy uleví srdci, vylepší se tlak. Kdo vyzkoušel, ví, že se mu lépe spí – bez buzení i puzení běhat na WC.  

Česnekovo-zázvorová pasta
Poznali jsme ji jako skvělou ingredienci pokrmů v Indii, kde na ní „stojí a padají“ mnohé lahůdky. Za pár rupií se tu dá koupit pás sáčků, jeden tak akorát na jeden pokrm. Tuto pastu lze sice sehnat i v Česku, ale možná je jednodušší si ji vyrobit doma. Stačí pokrájet na drobné kousky oloupaný česnek a zázvor v poměru 1-1 a rozmixovat na kaši. Můžete přidat špetku kurkumy, ale není to nutné. Záleží na vás, zda zvolíte slanou verzi (tou byla ona indická), nebo ponecháte v přírodním stavu. Co nejvíc pak eliminujte vodu, pastu přendejte do uzavíratelné sklenice a uchovávejte v lednici. 

Stále máme čas na výsadbu
Patrně nenajdeme domácnost, kde by česnek úplně chyběl. Kdo má zahrádku a ještě ho nenasázel, nemusí propadat panice. Pokud půda trochu oschne, není problém ani v prosinci. Z podzimní výsadby bývá kvalitnější úroda. Teplota půdy nemá klesnout pod 9 stupňů. Jsou pěstitelé, kteří sázejí „na Václava“ a nemohou si to vynachválit, ale pamatuji souseda, který nestíhal a využil teplý leden. A to sázel česnek podzimní! Ale ani jarní odrůdě nevadí přezimovat, samozřejmě je nejlepší poradit se s prodejcem či zkušeným pěstitelem. Česnek není náročný na půdu, jen nesmí být těžká a zamokřená. Jednotlivé stroužky dáváme přímo na záhony do neryté, ale vyčištěné půdy. Není ani náročný na plochu, brzy zjistíte, kolik palic vám na malém prostoru stačí pokrýt celoroční potřebu. Ideální předplodinou jsou brambory, mně se osvědčil i špenát. Vybírejte místo na slunci. Pokud se vám stroužek sloupne, nevadí, vyroste i tak.

Česnek je úžasný i v tom, že po vysazení vyžaduje takřka nulovou péči. Plevelu se v něm příliš nedaří, zaléváme jen přiměřeně, spíše za opravdu velkého sucha. Z paličáku na jaře vyrazí uprostřed květenství, které je třeba včas vylámat. Ponecháme si 2-3 nevylámané, abychom poznali, kdy sklízet – původně stočené květenství se narovná do přímky. Vylámané křehké „středy“ se začínají stávat hitem tržnic, pěstitel už dávno ví, jakou pochoutkou jsou nadrobno nasekané na chleba se sádlem, máslem, sýrem, tvarohem, ale dají se i nakládat do soli či láku, přidávat do salátů, polévek, pomazánek a dalších pokrmů.  

Samozřejmě, i zde platí, že žádná rada není obecná. Někdo prostě česnek nemůže ani vidět, natož cítit, někomu může působit i zažívací potíže. Ale ti, kdo s ním „vycházejí“, jej ocení nejen jako koření či přísadu do jídla. Určitý zdravotní efekt nepochybně má a je-li schopen pomoci víc, než jakákoliv tableta předepsaná lékařem, není co řešit!