První prosincová sobota byla mimo postel prostě ošklivá. Vstal jsem ještě za tmy a na budík, oblíkl se, sbalil svý fidlátka a vyrazil do Prahy na konferenci. (Kdo do dočte jen sem, musí si ťukat na čelo.) Jel jsem na konferenci spolku Wikimedia.
Každý, kdo někdy potřeboval informace a hledal je na internetu, určitě narazil na Wikipedii. To je obrovská a bezplatná zásobárna všech možných informací. O celém světě, o každé zemi, rostlině, zvířeti, o každém člověku, který někdy něco znamenal (dokonce i o těch, kteří neznamenají skoro vůbec nic), o událostech historických i současných, prostě o všem, co člověka napadne, že by se tam mohlo uchovat. Wikipedie není nějaká organizace, jako třeba jsou firmy. Je to síť. Síť tisíců přispěvatelů, k nimž může patřit každý a kteří pracují pod zcela jasnými pravidly. Co je snad nejtěžší, to je pochopení techniky vkládání příspěvků, ale s tím vám může někdo jiný pomoci.
Wikipedie je naprosto nezávislá na politicích, politických stranách, na Islámském státu nebo Severní Koreji, je dokonale nestranná. Takže co je důležité? Že si Wikipedii tvoří sami její uživatelé. Těm se pak říká wikipedisté. To může být kdokoli, třeba váš syn nebo vnučka, paní učitelka, student, vědec, prostě kdokoli. Například i úplně všichni návštěvnici i60. Jak je to možné? Prostě tak je Wikipedie nastavena. Každý může přidat do existujících encyklopedických hesel (tzv. článků) další fakta nebo může dosavadní informace upřesnit anebo dokonce vytvoří celý nový článek na zbrusu nové téma. Záleží jen na tom, jestli jste dostatečně informovaní a zodpovědní, abyste mohli Wikipedii obohacovat. Jakmile tam dáte svoji změnu a zveřejníte ji, tak tam bude a každý na světě si to může přečíst. Bláboly se mažou ihned. Sporné věci se stanou předmětem změn a diskusí mezi wikipedisty. To probíhá někdy v řádu minut, někdy dní, ale dřív nebo později si toho někdo všimne a pustí se do oprav nebo diskuse. Tak je ta Wikipedie demokratická a tak je otevřená. Je samonosná, nepotřebuje žádného vedoucího. A co je fajn – nejsou na ní žádné reklamy. Ani jedna. A kdyby tam někdo reklamu na své výrobky pašoval třeba pod rouškou encyklopedického hesla, bude upozorněn a smazán. Wikipedie žije pouze z finančních darů a z obětavé bezplatné práce tisíců dobrovolníků. Doufám, že se jimi stanete i vy. Nemusíte psát dlouhé články, stačí, když do již existujícího článku doplníte další fakt, odkaz na publikaci, obrázek apod. Doporučuji, abyste začali na http://bit.ly/1pxuzO1 (to jsem jen zkrátil dlouhý odkaz). O samotné Wikipedii si přečtete na https://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie.
V době, kdy tento příspěvek píšu, měla česká Wikipedie 394540 „encyklopedických hesel“, článků. Když se podíváte teď, bude jich docela určitě víc. Jak jsem se dočetl, pracovalo nebo pracuje na nich přes 14 tisíc přispěvatelů (wikipedistů), a když počítáme ty nejpilnější, tak během měsíce provádí editace, tj. změny a nové texty, zhruba 600 lidí. To je pořádná fabrika na lidské poznání.
Česká Wikipedie má každý den přes dva milióny návštěvníků, resp. dotazů (!!). A není pravda, jak někdo plaší, že tam nejsou kvalitní články a důvěryhodné informace. Jsou tam sice věci různé kvality a úplnosti, avšak časem dokážete odhadnout, co je seriózní a pro vás postačující, a co asi ne.
Je jasné, že neexistuje pouze česky psaná Wikipedie. Ta česká patří mezi obrovskou rodinu 290 jazykově odlišných Wikipedií. Můžete využívat Wikipedii českou, deutsch, English, ale pochopitelně také ქართულიnebo پنجابی nebo dokonce ייִדיש (což jsou také jazyky, které mají svou Wikipedii – teda doufám, že mi teď tady „íčko“ tyto znaky zobrazilo správně!).
Samotná Wikipedie má několik bratříčků a sestřiček. Chci nyní psát o mladší sestře Wikipedie, která se jmenuje Wikimedia Commons. Těch cizích slov se nebojte, wiki je slovo z havajštiny, media znáte a commons je něco jako „to, co patří všem“. Wikimedia Commons shromažďují fotografie, videa a zvukové záznamy o všem možném a z celého světa. Například fotografie všech obcí v Česku (zatím tam všechny nejsou), všech rostlin a zvířat na Zemi, mikroskopické snímky materiálů a tkání, portréty významných lidí atd. atd. Zatím jich tam je (pouze!) 43 milionů.
A teď snadná hádanka: co je nápadného na i60? Kromě jiného to, jaké množství úžasných fotek se tam objevuje. Stovky, možná tisíce. Krásných! Obdivuhodných! Představte si, kdyby k těm fotkám měli přístup lidé na celém světě. K tomu stačí docela málo: když vy, autoři fotek, je dáte na Wikimedii. Tím, že je umístíte na Commons, tak souhlasíte s tím, že je může kdokoli používat. Musí jen uvést jméno autora snímků a nedat si tam vlastní copyright. Vy nepřestanete být autory, autorem prostě jednou jste a nikdo tento fakt nezmění, avšak umožnili jste, aby fotky prohlíželi, kopírovali, tiskli všichni zájemci.
To je, vážení, přece něco úžasného! Starý člověk si dnes možná říká: Co tu vlastně po mně zůstane? Tak já mu to řeknu: Dáš-li fotku na Wikimedia Commons, tak ta fotka tam určitě zůstane. I když ty tu nebudeš a vytratíš se z paměti všech ostatních, lidé budou stále klikat na tvé jméno a na tvé fotky. Ty tě přežijí.
Vyzývám vás všechny, a tím myslím úplně všechny, kteří to čtete, i Ilču, i Vladimíra, i Elenu, i Soňu a všechny ostatní, abyste začali pomáhat Wikimedii tím, že tam budete posílat své obrázky. Napište k nim popis, co je na snímku, kde to je nebo kdy se to fotilo a snad i pár dalších věcí, to se tam už dočtete. Začnete asi na http://bit.ly/2zIN7Rz. (Teda doufám, že tam nepošlete fotku, jak se válíte na pláži v Egyptě. Ale to už je vlastně vaše věc…) A kdo chce vědět víc o podmínkách volného užívání fotek atd., podívá se asi nejdřív na http://bit.ly/2Ap1Odz.
Ještě bych snad měl poznamenat, že wikipedisté se nevytahují, kolik článků již zveřejnili nebo kolik jich upravili a vylepšili. Prostě to dělají. Ale pro účely tohoto příspěvku určitě napište ve svých komentářích vpravo, kdo z vás už Wikipedii editoval nebo by to rád dělal. Třeba vymyslíme, jak to celé usnadnit. Wikipedisté nám pomohou.
A jako titulní obrázek jsem zvolil jeden z Commons, můžete ho vidět na adrese http://bit.ly/2iEC6h7. Je to Skalní údolí v „mých“ Hodkovicích n. M. Autorem je Martin Veselka (musím jmenovat autora!) a poskytl všem lidem licenci (právo), která nám umožňuje jeho snímek nejen kopírovat a šířit dál (jako právě dělám), ale navíc s ním pracovat podle libosti. Už se nemohu dočkat, až budu u svých článků na i60 psát, že titulní fotku pořídila Ilča, Vladimír, Elena, Soňa, nebo kdokoli další z nás. Hrrrr na Wikipedii! Hurá na Wikimedii Commons!
Pošlete odkaz na tento článek
Tvářila se kysele. Kamarádka L. Potkala jsem ji za slunečného dne.…
Letošní rychlý nástup jara mě příjemně překvapil. Pospíšily si i…
Usínám a blikne mi hlavou, co mě zítra čeká. Jako celoživotní…
Bylo ráno jako každé jiné, kdy musím ven se svým pejskem. Naše…
Tak copak tu máme dneska? Dívám se ráno do stolního kalendáře.…
Jistě si říkáte, co je na téhle fotografii zajímavého a…
Když se ráno probudím, nejprve se snažím dopátrat ve své paměti,…
Každý se s ním někdy setkal. Nebo skoro každý, abych…
Babičkovská role, to je požehnání. Je to štěstí. Řekla bych, že je…
Jak já se těšila na odchod do důchodu. Na ta klidná, meditační…
Nevím, kdo řídil můj život, jestli existují nějaké „vyšší síly“ či…
Když jsme byly se sestrou dětmi, vyrůstaly jsme s mamkou a…
Jsem již v důchodu patnáct let. Možná je to jen můj pocit,…
Mé tělo se pomalu řítilo vstříc podlaze. Ale ovládat rychlost v tu…
Nejdůležitější je mít vyřešené bydlení. A pokud jde o samostatnou…
„Neboj, budeme tady jen jeden, maximálně dva dny, ani to nepoznáš…
Ukázkový úvodní text článku
Omlouvám se, ale máme za povinnost zvedat telefony. Nevadí, počkám…
Zemřel mi spolužák a kamarád. Jel jsem mu na pohřeb z Opavy…
„Opravdu s námi nepůjdeš?“ Naléhá kamarádka v…
Neustále čtu o tom, že bychom se měli připravovat na život ve…
Jsou dny pěkné, méně vydařené i dny zvané blbec. S přibývajícím…
Já nechápu, proč lidi odsuzují tu nádhernou dobu mého dětství a…
Pootevřu jedno oko a mrknu na budík – čtvrt na osm. Ne, ještě…
Jsem nenapravitelné ranní ptáče. Dokonce mi vyhovuje přechod na…
Mám domek. Krásný, rekonstruovaný, v hezké obci a na dobrém místě.…
Buďto budeš jen čekat na smrt nebo se vzpamatuješ a začneš nový…
Celé dva měsíce, to zní jako věčnost. Koupání, výlety na kole,…
Termální prameny mě baví, ale když někde pramení, jsou v zájmu…
Psal se rok 1969, akorát jsem vyšla 5. třídu a čekala mě změna, na…
Tak jsem se nedávno dožila velmi úctyhodného věku. Mám primát,…
Nedávno mi sousedka řekla, že mi závidí rodinu. Připadáme jí prý…
Ráno na chatě se probudilo do jasného a slunečného dne.…
Můj tatínek na záchod nechodil jinam než domů a pokud to ráno před…
Jeden večer blbnu, co mi síly dovolí, na pódiu, s elektrickou…
Nikdy jsem si žádný deník nepsala a věřte mi, že mě to docela mrzí…
Dovolil jsem si luxus. Být líný. Nebyl to dobrý počin. Šlo mi o…
Každý z nás proživá svůj životní příběh. Každý máme svůj příběh…
Volné chvíle jsme s manželem trávili na Brněnské, tedy…
"Vyměníme starý, oprýskaný, opotřebovaný a ošklivý nábytek…
Nedokážu sedět sama doma, koukat na televizi. Vždy jsem byla ráda…
“Kde je dnes pán s králíčkama?” rozhlížela se marně na trhu v…
Nemyslím si, že zrovna vy se nudíte. Ale kdyby náhodou... Zvířata,…
Moje povolání je zdravotní sestra. Dne 20. srpna 1968 jsem…
Pojedu sama k moři. Tu větu jsem převalovala v hlavě asi pět let.…
Tohle je intimní zpověď zralé ženy. Proto varuji všechny čtenáře,…
V těchto dnech nám masmédia připomínají události ze srpna…
Ony už to vlastně nebyly prázdniny, byla to naše první dovolená.…
Po maturitě jsem nastoupila do kanceláře. Byla to moje první…
Bylo to v létě, o prázdninách, na Moravě v Ketkovicích, někdy z…
Pro neznalé, tehdy za hluboké totality to byla Cestovní Kancelář…
… a jak za to ale nemůžu, protože mi příroda prostě velký…
Opakoval se rok 1997, Bohumín zase pod vodou. Meteorologové…
Když se dcery dozvěděly, že jsem poslal větší obnos do sbírky na…
Ukázkový úvodní text článku
Minulý týden jsem byl účastníkem srazu prostatiků. Ne, nejsem v…
Léto už sice skončilo, ale myslím, že není na škodu si tak trošku…
Jdu po chodníku a vidím, že starosta má otevřené okno. Sláva,…
Tak se mi zase zadařilo. Odpoledne jsem jen tak lehce poklízela,…
„Tys přece pracovala v televizi. Jak to tehdy bylo?“ zeptalo…
My, co jsme dospěli do věku, kdy nás začnou zrádně opouštět i…
Dnešek začal skutečně lahůdkově. V práci nás sedí šest - tři a tři…
Jsem poměrně spokojený dědek. Nad politikou jsem už zlomil hůl, do…
Jak se začínají v médiích pomaloučku polehoučku objevovat zprávy o…
Budeme mít klid, o nic se nemusíme starat, stejně by po nás jednou…
JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno portál i60 nabízí.
Chcete na portál i60 přispívat vlastními články, povídat si na chatu, najít nové přátele či partnera v Seznamce?
Aktuální anketa
-
Rozhodování mi nečiní problém, rozhoduji se rychle a většinou správně
1800
20 %
-
Většinou dám na svou intuici, a nějak to dopadne
1749
20 %
-
Nevím, nepřemýšlel(a) jsem o tom
1678
19 %
-
Rozhodování pro mě není snadné, trvá mi déle, než se rozhodnu
1818
20 %
-
Je to pro mě velký problém, rozhoduji se dlouho a ne vždy správně
1852
21 %