Možná bych to mohla nazvat akční důchodce...
Nepředpokládám, že by tento můj příspěvek byl brán výhradně jako soutěžní, i když jsem jej tak nazvala. Ale chtěla bych vám trochu přiblížit svého tatínka, byť už není mezi námi. Narodil se v roce 1916 a vyrůstal na vesnici v České Třebové. Po válce se přestěhoval do Ostravy, kde zakotvil po zbytek života.
Jeho koníčkem se stala práce. Jezdil u Dopravního podniku s tramvají, autobusem i trolejbusem. Vypracoval se na učitele v autoškole. A tuto dobu jsem už začínala vnímat. Býval doma málo, protože většinu času strávil v práci. Tím nemyslím jenom v kanceláři. Odpoledne mu začínala tak říkajíc druhá směna. Vyučoval spoustu kurzů pro řidiče a nejen Dopravního podniku. Například i pro nemocnici v Ostravě. Pokud neměl kurz, míval většinou jízdy. Nejčastěji na autobusech, ale i na osobní vozy a motorky. To byly individuální jízdy, víkendy nevyjímaje. Víkendy jsem mívala nejraději. Ne proto, že byl málo doma a moc jsme ho nevídali, ale o víkendu jsem mohla jezdit s ním, protože to bylo na celý den a vždy mimo Ostravu.
Zapojil své aktivity do Svazarmu, kde každoročně pomáhal s přípravou motocyklových závodů na Ostravském trojúhelníku. Jezdil na něm i Franta Šťastný.
Zařizoval mikulášskou pro děti, které po rozdání dárků povozil v kostýmu trolejbusem po Ostravě.
Letní večery pouštěl filmy v trolejbusových garážích přes průhledné plátno ven. Diváků bylo mnoho. Dnes by se to dalo nazvat letním kinem.
Ovšem to nebyla jediná tatínkova záliba, byl také kutil a zbytek volného času trávil vylepšováním všeho, co se dalo. Toto jsem zdědila po něm. Asi v 66. roce jsme se přestěhovali do paneláku. Tam své kutilství využíval hlavně v důchodu. Chodili za ním všichni sousedé a tatínek opravoval. Opravoval všechno. Ve sklepě si zřídil šikovnou dílničku a všichni věděli, kde ho najdou. Opravy vodovodní baterie, WC, ventily u topení nebo cokoli v domácnosti apod. Některým vyrobil nějakou skříňku. Nezlobil se, že byl vyrušen ani v době večera nebo brzy ráno, když nastala nějaká neodkladná situace.
Při svém kutilství nikdy nemyslel na čas ani dobu, která byla. Tato práce ho držela doslova při životě i proti ponorkové nemoci, když šla do důchodu i maminka, která byla o 11 let mladší, až do jeho 80 let, kdy vážně onemocněl. Odešel ve svých 88 letech, 2 dny před 55. výročím svatby. Teď určitě pomáhá někdy nahoře.
Zakončím jednou úsměvnou vzpomínkou na tatínka a jeho kutilství.
Tatínek si konečně udělal čas i na větší poličku, kterou mamince sliboval. Blížily se vánoce a my pilně doma pomáhali mamince při úklidu. Spokojeni, že máme vše hotovo, přišel tatínek 22. prosince, rozhodl a pustil se do práce. Všem nám bylo do pláče. Mimo tatínka, který nevnímal, že je vše uklizeno na svátky. Odstavoval se nábytek, vrtalo se, sádrovalo… Tatínkovi se nedalo odmlouvat, a tak, když maminka podotkla, že už má vše uklizeno a chce si trochu odpočnout, aby to nechal po svátcích, jen pronesl: "Vždyť to mám za chvíli hotové." Přežili jsme to všichni, byť vyčerpáni novým úklidem. A tatínek? Když vše dodělal, šel si spokojeně odpočnout se slovy: „No vidíš, že to nebylo tak strašné.“
Ale tato příhoda se stala u nás každoročně veselým příspěvkem hlavně o vánocích.
Bohužel nemám z těchto aktivit žádné fotografie, tak alespoň nějaká civilní.
SOUTĚŽ AKČNÍ SENIOR - Znáte ve svém okolí ženu či muže v seniorském věku, kteří jsou něčím výjimeční? Kteří například mají za sebou nějaký mimořádný sportovní výkon, řídí ve vysokém věku firmu, pracují pro charitu, malují obrazy, hrají divadlo, vystudovali vysokou školu apod.? Představte tyto akční seniory našim čtenářům - napište o těchto lidech příběh nebo s nimi udělejte rozhovor a vyhrajte některou z cen! Více informací o soutěži najdete na tomto místě.
Pošlete odkaz na tento článek
Příprava na Vánoce v naší rodině začíná koncem října. Obě snachy…
Ve vyprávění píši druhou vzpomínku na návštěvu maličké vesničky…
Řízením osudu jsem se ocitla v této životní etapě ve…
Pátek, sedm hodin, dvacet šest minut: Modro, slunečno, nablito.…
Vlastně to tenkrát před dávnými léty nebylo nic extra a on…
Když jsem se zamyslela nad svým životem, nemyslím si, že bych měla…
Narodil jsem se po dvou sestrách rodičům, kteří měli na náměstí…
Ukázkový úvodní text článku
Uprostřed svaťáku se kamarádi setkali, potřebovali se ubezpečit,…
"Koukej sekat latinu, nebo uvidíš," vyprovázela mě maminka do…
Jako nadaný hypochondr historkami se zdravotní tématikou oplývám,…
O plnění svých snů jsem již tady psala. Trošku Vám je připomenu.…
Koho se lidé nejvíc bojí? No přece zubaře. I nejmužnější…
Nepatřím mezi ty, kteří se často zabývají svou minulostí. Možná…
A je to tady zase. Opět přicházejí vánoční svátky. A s nimi hodně…
Bylo po poledni. Čekala jsem na jedné pražské anonymní autobusové…
Všechno to začalo oznámením do poštovní schránky, kde se nám…
Bylo mi 18 let a zamilovala jsem se. Byli jsme stejně staří,…
Na Vánoce roku 2002 k nám do Kravař dorazilo, tak jako do…
Tohle přísloví mi říkávali Italové, když jsem jim vyprávěla nějaký…
Zásadní životní události? Třeba vlastní svatba, první…
Jejich podvody jsou natolik mazané, že zamotají hlavu i zdatným…
V neděli v pět přivezl syn z Ústí vnuka Péťu, je prý nemocný a…
Vánoce jsou u nás období neshod a nepohody. Můj…
Jedna z výhod vyššího věku je to, že přestáváte být hlavním…
Je spousta věcí, které člověk tak nějak ví, ale v reálném životě…
Jo, to byly časy… byli jsme oba mladí, já i Karel. On měl už svou…
Byl jednou jeden úplně šedivý den. Nebe bylo zatažené a ptáci…
Tak tenhle rok jsem se dožila osmdesáti let. Od těch mladších ke…
Končí rok 2024 a já nemusím dlouze a namáhavě přemýšlet o…
Určitě jste taky nějaké potkali, jsou mezi námi a není dílem…
A je to za námi. Zase jedny Vánoční svátky i oslavy Nového roku…
Moje snacha všechno ví nejlépe a je mistryní v interpretaci toho,…
Můj tatínek strašně rád používal neotřelá slova. Jak jsem později…
Určitě souhlasně přikyvujete, když si u rádia s Karlem Gottem…
Když vzpomenu na své taneční v roce 1961 až 1962, vybaví se mi…
V době, ve které se odehrál tento příběh, byla v okolí mého…
Můj zdárný syn Jakub je sice mladším dítkem, ale je to hodně dávno…
Je dnes hodně nevlídně, a tak velmi ráda usedám k počítači, abych…
Nemám vlastního syna, ale syna, kterého jsem vyvdala. Jeho dítko,…
Čím dál více mě iritují řeči o seberozvoji, nutnosti se neustále…
Alena, dlouholetá kamarádka, jezdí do práce do Prahy vlakem ze…
Jak začít na novém blogu, když jsem tady taky nová? Vzpomínky a…
Včera odpoledne se mi rozeřval na stolku mobil – sousedka Věra:…
Bude to osm let, kdy vyšla má kniha s názvem Život s gamblerem.…
Za komančů k nám do bývalých Sudet občas přijeli, omrkli, vyfotili…
Jsem postižená. Ulítávám nejen na pikantnich historických…
Nejsem věřící, do kostela jsem nechodila. Věci mezi nebem a zemí…
Bydlení na venkově, byť za humny naší matičky Prahy, mělo svá…
Většina z nás má doma na stěnách rozvěšeny obrazy, které se…
Nedá se nic dělat, je to tak. Způsobila jsem mezinárodní ostudu a…
Když jsem ve "Foto dne" uviděla snímek kaple sv. Stapina na…
Možná někomu bude moje trápení připadat malicherné, ale nemám komu…
„Na štíru s paragrafy“ byl za socialismu pravidelný sloupek v…
Jsem odpůrce násilí a miluji veškeré tvorstvo, co na zemi žije.…
Mládí je úžasné období. Bylo mi právě 16 a půl roku a moc jsem se…
Ani nevím, jak tě nazvat. Vždyť jsem neměla pro tebe jméno. Bylo…
Poučila jsem se, že nemám dávat na rady druhých. Neustále jsem od…
Spím sama. Nemůžu přece nikoho nutit, když se mnou nechce sdílet…
Rozradostněná a poplatná jsem odcházela z práce. Všechny…
Život se se mnou vážně nemazlil. Bylo to dost hrozné od samého…
Vyrůstala jsem ve veselé rodině se dvěma sourozenci a byla…
Já bych ho zabil! Chytrý telefon! On vypadá děsně chytře, dokud se…
Když jsem před lety objevila portál i60, zaujal mne natolik, že…
Už dávno všichni víme, že rosomák není pták. Olympik kdysi…
V posledních týdnech jsem byla několikrát postavena před otázku,…
Byl krásný jarní den, celá, celičká příroda se začínala probouzet…
Čekala jsem na parkovišti poblíž nemocnice v autě na manžela.…
Když jsem někdy po skupině neměla spoj k nám na vesnici,…
Co řeší malí kluci? A mohou jim dědové poradit? Tady je ukázka…
Honza byl velký kamarád mého táty. Potkali se v Klubu českých…
Za vlády jedné strany jsem měla s policajty jen samé neblahé…
„Čas strávený ve škole, byl pro mě čas ztracený a promrhaný. Byl…
Na litoměřický Střelecký ostrov naplno dopadá slunce a jaro se…
Když jsem přišla před třemi lety o manžela, kontaktovala mě…
Jsou jisté spojníky mezi námi všemi. Nic nemáme víc společného než…
Nejlepší velikonoce jsem kdysi prožívala v Mexiku. Neboť není…
Na Velikonoce moc rádi jezdíváme na chalupu k mamince a…
Telefon zvoní, aplikace „Můžu to zvednout?“ nic mi nenapovídá.…
Eliška stojí u okna a vzpomíná... Venku prší, houstne soumrak, za…
V dobách, kdy ještě dodávky nebyly a kominíci pěšky od domu k…
Chodime tak všichni. Někdy hloubám, proč se mi tam občas dějí…
Naše maminka nám často vyprávěla, jak jako malá jezdívala do…
Narodila jsem se v posledních měsících války, v tehdy…
Ten rohový jednoposchoďový činžák s červenohnědou omítkou a…
JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno portál i60 nabízí.
Chcete na portál i60 přispívat vlastními články, povídat si na chatu, najít nové přátele či partnera v Seznamce?
Aktuální anketa
-
Rozhodování mi nečiní problém, rozhoduji se rychle a většinou správně
1800
20 %
-
Většinou dám na svou intuici, a nějak to dopadne
1749
20 %
-
Nevím, nepřemýšlel(a) jsem o tom
1678
19 %
-
Rozhodování pro mě není snadné, trvá mi déle, než se rozhodnu
1818
20 %
-
Je to pro mě velký problém, rozhoduji se dlouho a ne vždy správně
1852
21 %