Začalo to hned ráno. Probudil jsem se, a vzal jsem mobil do ruky. Z postele jsem SM do pokoje, kde klofala Helča do klábosnice, poslal, že je čestně pověřena udělat teplou snídani, a já ji do postele v mžiku dostal. Záhy jsem dostal šokující odpověď. Bylo tam napsáno toto, její od srdce zpověď:
„Jindy bych se na tebe víš co, ale udělám výjimku. Udělám ti ji, ale pamatuj… je to naposledy v tomhle roce, co ti dělám snídani“. Proboha, to už nebudu jíst, či co? Vyskočil jsem z pelechu, a hrnul jsem se do kuchyně. Zrovna mazala vánočku, když došlo máslo, a drze se na mne koukala po očku. Na otázku, kdy ho koupíme, odpověděla mrazivou odpovědí. „Tenhle rok už ani ťuk, Koupíme ho až příští rok.“ Byl jsem s toho celej cvok. Budeme bez másla. Vyšel jsem ven, a řekl si, že tam budu celý den. V tom bum, hned po ránu jsem dostal po zádech rukou ránu. Soused. Objal mne, co si to jen zkusil, málem mne rozdrtil a udusil. „Romčo, chlape zlatej. Rád tě vidím…“ No, pomyslel jsem si, to s bolestí vidím. „Co blbneš proboha, tady, na chodníku? Málem jsi mne rozdrtil a pak bys chodil za mnou mluvit k mému pomníku. Co se děje“? Dostal jsem zdrcující odpověď: „Víš, já si uvědomil, že tě dneska vidím naposledy v tomhle roce …“ a odběhl do Tesca, aby si koupil alkohol dneska, aby dal frak té metle lidstva.
Po půlhodině přemýšlení jsem na nic nepřišel, jak to myslel, a šel jsem směrem tam, odkud jsem přišel. Domů. A najednou další šok. Proti mně šel pes, a na krku měl cedulku. Sedl si, jukl na mne, a málem bylo po mně. Víte, co tam měl napsáno? To, co jsem sem jako fotku vložil, a modlím se, abych to vše přežil.
Krásný nový rok 2018 plný pohody, pevného zdravíčka a plný úsměvů, i když někdy to jde stuha. Ale nezapomeňte… Dobrý úsměv lidi kolem potěší, zahřeje, a blbcům nabručeným zkazí celý den přemýšlením, proč se usmíváme, jaký máme důvod a co tím myslíme. A vo vo vo tom to je. Stejně nikdo život nepřežije, tak proč si to kazit.
Taky vás občas ovládá pocit, že "čas je běžec příliš rychlým…
Tvářila se kysele. Kamarádka L. Potkala jsem ji za slunečného dne.…
Letošní rychlý nástup jara mě příjemně překvapil. Pospíšily si i…
Usínám a blikne mi hlavou, co mě zítra čeká. Jako celoživotní…
Bylo ráno jako každé jiné, kdy musím ven se svým pejskem. Naše…
Tak copak tu máme dneska? Dívám se ráno do stolního kalendáře.…
Jistě si říkáte, co je na téhle fotografii zajímavého a…
Když se ráno probudím, nejprve se snažím dopátrat ve své paměti,…
Každý se s ním někdy setkal. Nebo skoro každý, abych…
Babičkovská role, to je požehnání. Je to štěstí. Řekla bych, že je…
Jak já se těšila na odchod do důchodu. Na ta klidná, meditační…
Nevím, kdo řídil můj život, jestli existují nějaké „vyšší síly“ či…
Když jsme byly se sestrou dětmi, vyrůstaly jsme s mamkou a…
Jsem již v důchodu patnáct let. Možná je to jen můj pocit,…
Mé tělo se pomalu řítilo vstříc podlaze. Ale ovládat rychlost v tu…
Nejdůležitější je mít vyřešené bydlení. A pokud jde o samostatnou…
Redakce
„Neboj, budeme tady jen jeden, maximálně dva dny, ani to nepoznáš…
Ukázkový úvodní text článku
Omlouvám se, ale máme za povinnost zvedat telefony. Nevadí, počkám…
Zemřel mi spolužák a kamarád. Jel jsem mu na pohřeb z Opavy…
„Opravdu s námi nepůjdeš?“ Naléhá kamarádka v…
Neustále čtu o tom, že bychom se měli připravovat na život ve…
Redakce
Jsou dny pěkné, méně vydařené i dny zvané blbec. S přibývajícím…
Já nechápu, proč lidi odsuzují tu nádhernou dobu mého dětství a…
Pootevřu jedno oko a mrknu na budík – čtvrt na osm. Ne, ještě…
Jsem nenapravitelné ranní ptáče. Dokonce mi vyhovuje přechod na…
Mám domek. Krásný, rekonstruovaný, v hezké obci a na dobrém místě.…
Buďto budeš jen čekat na smrt nebo se vzpamatuješ a začneš nový…
Redakce
Celé dva měsíce, to zní jako věčnost. Koupání, výlety na kole,…
Termální prameny mě baví, ale když někde pramení, jsou v zájmu…
Psal se rok 1969, akorát jsem vyšla 5. třídu a čekala mě změna, na…
Tak jsem se nedávno dožila velmi úctyhodného věku. Mám primát,…
Nedávno mi sousedka řekla, že mi závidí rodinu. Připadáme jí prý…
Redakce
Ráno na chatě se probudilo do jasného a slunečného dne.…
Můj tatínek na záchod nechodil jinam než domů a pokud to ráno před…
Jeden večer blbnu, co mi síly dovolí, na pódiu, s elektrickou…
JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno portál i60 nabízí.
Chcete na portál i60 přispívat vlastními články, povídat si na chatu, najít nové přátele či partnera v Seznamce?
Aktuální anketa
-
Rozhodování mi nečiní problém, rozhoduji se rychle a většinou správně
1800
20 %
-
Většinou dám na svou intuici, a nějak to dopadne
1749
20 %
-
Nevím, nepřemýšlel(a) jsem o tom
1678
19 %
-
Rozhodování pro mě není snadné, trvá mi déle, než se rozhodnu
1818
20 %
-
Je to pro mě velký problém, rozhoduji se dlouho a ne vždy správně
1852
21 %
