Odklízení sněhu, škrabání ledu nebo provozování sportu je pro někoho banální záležitostí, u jiných však může srdce díky přílišné zátěži vypadnout z rytmu. Stres pro srdeční sval vzniká především zvýšením tlaku. Srdce pak musí pumpovat krev do cév proti většímu odporu. Takto vzniklé nepravidelnosti tepu jsou do určitého stupně normální.

Jsou poruchy srdečního rytmu bez příznaků nebo jde o jednoznačně závažné onemocnění?
Každý člověk má někdy v životě nepravidelnosti tepu, často aniž by to zpozoroval. Zákeřné je, že je hranice mezi neznatelnými a život ohrožujícími poruchami plynulá. Arytmie jsou častým onemocněním. Při poruchách srdečního rytmu bije srdce zřetelně rychleji, pomaleji nebo vypadává z taktu. Nejčastější poruchou a současně závažným onemocněním je tzv. fibrilace síní.

Co přesně se děje při fibrilaci síní?
 Při ní vypadává vlastní udavač tepu srdce, tzv. sinusový uzel, z rytmu. Tím vzniká v síních elektrický chaos, kdy se stává tep nepravidelným a většinou se zrychluje až k více než 100 úderům za minutu. Průtok krve se touto fibrilací zpomaluje, může dojít k jejímu sražení a sraženina se může dostat do krevního oběhu. Těmto pacientům pak hrozí zvýšené riziko mrtvice. 

Kromě respektování léčby, jakých činností by se měl člověk s arytmií speciálně v zimě vyvarovat?
Namáhavé činnosti jako nakupování nebo sportování mohou v nízkých teplotách působit na srdce silněji než obvykle. Nejdůležitější je se v zimě tělesně příliš nezatěžovat. Odhazování sněhu nebo odškrabování ledu by se mělo provádět raději opatrně a beze spěchu. Proti procházkám není naopak co namítnout. Při mimořádně mrazivém počasí je však omezte na minimum a nevdechujte příliš intenzivně mrazivý vzduch, raději si zakryjte ústa.