Přišel za mnou kolega a oznámil, že mu oční lékař sdělil diagnózu šedého zákalu levého oka a že bude muset na operaci. Projevila jsem účast slovy, ať se zadaří a brzy se uzdraví, aby mohl opět odvádět ty správné pracovní výkony. Prý, když se lékař strefí, tak to vyjde, když ne, zbyde mu ještě jedno oko.
Chvíli jsme s tímto černým humorem koketovali, probírali situace lidí, kteří jsou na tom zdravotně podstatně hůře, a virtuálně jsme se omlouvali za naše neomalené myšlenky. Přebíjeli jsme se výroky slavných, že humor je solí země, že je to nejlepší náplast na rány života, že šťastný je smrtelník, jemuž nechyběl humor a podobně. Usmívali jsme se našemu nepsanému pravidlu, že o nepřítomných jenom špatně a trumfovali se ve vyprávění, kdy jsme si sami ze sebe udělali legraci. Shodli jsme se, že kdybychom si občas nezažertovali na vlastní účet, něco by nám chybělo.
Připomněli jsme si video kolující na internetu: jakýsi člověk nastoupil do vozu metra s otevřenou knihou v ruce, postavil se bokem ke dveřím a nad textem se začal usmívat. Jeho úšklebky postupně přecházely do širokého úsměvu, pochechtávání až k řehotu. A rozesmál všechny okolo sebe. Video se musí vidět, aby člověk pochopil, usmál se a ocenil snahu rozveselit zachmuřené tváře. Tomuto člověku se to povedlo.
Přiznám se, že mi sedí mírná ironie a neurážející poznámky. S kolegou se častujeme často a přáli bychom i ostatním, aby měli smysl pro humor, nebo alespoň pochopení pro ty, kteří pro legraci nejdou daleko. Nedávno jsem si s kolegou porovnávala výsledky nějakého projektu, když najednou vykřikl: No, co jsem to tady udělal za chybu?! Jsem já to ale pitomec! Nahrál mi na smeč: Ukaž, ze strany to tak není vidět. A jeho odpověď? Z anfasu je to lepší?
"Humor by si člověk měl zachovat i v těch nejčernějších chvílích. Pokud bychom se ho zříkali, je to cesta do pekel." To jsem nevymyslela já, ani můj kolega. To je myšlenka britsko-kanadské spisovatelky Jo Beverley. Když jedu ráno do práce, přivítala bych někoho, kdo nás rozesměje. Tento malý zážitek by možná prosvětlil všední den alespoň někoho ze zamračených cestujících. Já tu odvahu nemám.
Taky vás občas ovládá pocit, že "čas je běžec příliš rychlým…
Tvářila se kysele. Kamarádka L. Potkala jsem ji za slunečného dne.…
Letošní rychlý nástup jara mě příjemně překvapil. Pospíšily si i…
Usínám a blikne mi hlavou, co mě zítra čeká. Jako celoživotní…
Bylo ráno jako každé jiné, kdy musím ven se svým pejskem. Naše…
Tak copak tu máme dneska? Dívám se ráno do stolního kalendáře.…
Jistě si říkáte, co je na téhle fotografii zajímavého a…
Když se ráno probudím, nejprve se snažím dopátrat ve své paměti,…
Každý se s ním někdy setkal. Nebo skoro každý, abych…
Babičkovská role, to je požehnání. Je to štěstí. Řekla bych, že je…
Jak já se těšila na odchod do důchodu. Na ta klidná, meditační…
Nevím, kdo řídil můj život, jestli existují nějaké „vyšší síly“ či…
Když jsme byly se sestrou dětmi, vyrůstaly jsme s mamkou a…
Jsem již v důchodu patnáct let. Možná je to jen můj pocit,…
Mé tělo se pomalu řítilo vstříc podlaze. Ale ovládat rychlost v tu…
Nejdůležitější je mít vyřešené bydlení. A pokud jde o samostatnou…
Redakce
„Neboj, budeme tady jen jeden, maximálně dva dny, ani to nepoznáš…
Ukázkový úvodní text článku
Omlouvám se, ale máme za povinnost zvedat telefony. Nevadí, počkám…
Zemřel mi spolužák a kamarád. Jel jsem mu na pohřeb z Opavy…
„Opravdu s námi nepůjdeš?“ Naléhá kamarádka v…
Neustále čtu o tom, že bychom se měli připravovat na život ve…
Redakce
Jsou dny pěkné, méně vydařené i dny zvané blbec. S přibývajícím…
Já nechápu, proč lidi odsuzují tu nádhernou dobu mého dětství a…
Pootevřu jedno oko a mrknu na budík – čtvrt na osm. Ne, ještě…
Jsem nenapravitelné ranní ptáče. Dokonce mi vyhovuje přechod na…
Mám domek. Krásný, rekonstruovaný, v hezké obci a na dobrém místě.…
Buďto budeš jen čekat na smrt nebo se vzpamatuješ a začneš nový…
Redakce
Celé dva měsíce, to zní jako věčnost. Koupání, výlety na kole,…
Termální prameny mě baví, ale když někde pramení, jsou v zájmu…
Psal se rok 1969, akorát jsem vyšla 5. třídu a čekala mě změna, na…
Tak jsem se nedávno dožila velmi úctyhodného věku. Mám primát,…
Nedávno mi sousedka řekla, že mi závidí rodinu. Připadáme jí prý…
Redakce
Ráno na chatě se probudilo do jasného a slunečného dne.…
Můj tatínek na záchod nechodil jinam než domů a pokud to ráno před…
Jeden večer blbnu, co mi síly dovolí, na pódiu, s elektrickou…
Nikdy jsem si žádný deník nepsala a věřte mi, že mě to docela mrzí…
Dovolil jsem si luxus. Být líný. Nebyl to dobrý počin. Šlo mi o…
Každý z nás proživá svůj životní příběh. Každý máme svůj příběh…
Volné chvíle jsme s manželem trávili na Brněnské, tedy…
"Vyměníme starý, oprýskaný, opotřebovaný a ošklivý nábytek…
JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno portál i60 nabízí.
Chcete na portál i60 přispívat vlastními články, povídat si na chatu, najít nové přátele či partnera v Seznamce?
Aktuální anketa
-
Rozhodování mi nečiní problém, rozhoduji se rychle a většinou správně
1800
20 %
-
Většinou dám na svou intuici, a nějak to dopadne
1749
20 %
-
Nevím, nepřemýšlel(a) jsem o tom
1678
19 %
-
Rozhodování pro mě není snadné, trvá mi déle, než se rozhodnu
1818
20 %
-
Je to pro mě velký problém, rozhoduji se dlouho a ne vždy správně
1852
21 %
