Snaha o redukci váhy, která je tradiční součástí novoročních předsevzetí, je často doprovázena hladověním, nedostatečným příjmem živin a rychlým odbouráváním svalové hmoty. Nezdravý způsob stravování tak vede k závažným onemocněním, největší rizika pak hrozí ženám. Tělo se krátkodobým dietám brání a po skončení hladovění začíná intenzivněji ukládat potravu do tukových zásob. Výsledkem tak je nejen jo-jo efekt, ale i zvýšená tvorba estrogenů. Ženské pohlavní hormony se totiž ve zvýšené míře tvoří právě v tukové tkáni. Vysoká hladina estrogenů v ženském těle pak může způsobovat zdravotní problémy.

„V důsledku zvýšené tvorby estrogenů v tukové tkáni může vznikat takzvaný hyperestrinní stav, kdy dochází k nadměrné stimulaci děložní sliznice a jejímu růstu. To může vést až ke zvýšenému riziku vzniku rakoviny děložní sliznice,“ zdůrazňuje vážná rizika nezdravých diet renomovaný gynekolog Pavel Turčan. „Nadbytek estrogenů může navíc negativně ovlivňovat též dozrávání vajíček. Žena se při dietě dostává do stavu, kdy může být narušená i glukózová tolerance a správná funkce vaječníků. To může mít za následek zvýšení hladiny mužských pohlavních hormonů – androgenů – a způsobit takzvaný syndrom polycystických vaječníků,“ doplňuje lékař.

Krátkodobé diety mohou ohrozit budoucí snahu o hubnutí

Kromě zdravotního ohrožení navíc krátkodobé novoroční diety nepřinášejí potřebný efekt. K trvalému úbytku váhy vede pouze dlouhodobá změna stravovacích návyků. Pokud změníme své stravování jen na krátké období diety, vždy dochází k jo-jo efektu. „Výsledkem krátkodobých diet je neustále se opakující období hubnutí a přibírání. To často vede k tomu, že je každý další pokus o hubnutí těžší. Naše tělo se může přizpůsobit nadměrně nízkým příjmům při dietách, a proto následně nereaguje na další pokusy o hubnutí,“ podotýká Monika Tělupilová, výživová poradkyně a nutriční terapeutka.

Při krátkodobém hladovění dochází k nevyváženému příjmu důležitých prvků pro lidské tělo, jako jsou vitamíny, minerály, bílkoviny, vláknina nebo zdravé tuky a sacharidy. Právě nedostatek sacharidů může omezit tvorbu hormonu serotoninu v těle. Jeho nedostatečná hladina může vést k únavě a náhlé změně nálad. „Nedostatek serotoninu může způsobit i to, že se po jídle nedostavuje pocit sytosti, což ztěžuje naše odhodlání ke snížení hmotnosti. Dietu proto třeba ukončíme předčasně a hůře se nám hledá motivace k dlouhodobé úpravě jídelníčku,“ upozorňuje na důsledky nevyváženého jídelníčku Petr Galle ze společnosti Vegall Pharma, která nabízí rostlinné doplňky stravy. „Navíc nedostatečný přísun sacharidů oslabuje imunitní systém a častěji se dostavuje nachlazení nebo záněty,“ uvádí Galle.