Fakt je ten, že ubývá nejen ptáků, ale i hmyzu. Je méně motýlů, much, slunéček sedmitečných, zlatooček, zkrátka všech těch potvůrek, které kolem nás dříve běžně poletovaly. Jde o to, že se mění zahrady. Dříve bývaly plné keřů, vzrostlých stromů, záhonů květin a tajemných zákoutí s jezírky a altánky. Dnes je tvoří většinou anglické trávníky, z nichž jejich majitelé hystericky hubí každou sedmikrásku, jen co povystrčí hlavičku. Stromky jsou zásadně nízké, zakrslé, nejčastěji jde o řadu tújí. Přirozené keře typické pro českou krajinu vysazuje na zahrady málokdo. Výsledek? Hmyz nemá kde žít.

No jasně, někdo na to řekne, že je to dobře. Aspoň kolem nás nepoletují mouchy, když si hovíme u těch umělohmotných bazénků pod barevnými slunečníky. Jenže hmyz do přírody patří. Opyluje, hubí škůdce, zkrátka je přirozenou součástí přírody. Naštěstí se o tomto problému čím dál více mluví a tak se čím dál více lidí nyní snaží hmyz na své zahrady zase přilákat. A právě stavba hmyzích domků je dobrá cesta.

Slovo hmyzí hotel či hmyzí dům je poněkud nadnesené. Jde totiž o to, vytvořit místo, kde by se hmyz mohl zabydlet. Takže může jít třeba o starý pařez nebo změť větví a dřevěných špalíčků či šišek svázaných dohromady nebo nacpaných do dřevěné nádobky či vykotlaného kusu dřeva. Měly by být zavěšeny na místech chráněných před větrem a deštěm a hlavně, když je  někam umístíme, neměli bychom si jich všímat. Nečistit je, nešťourat do nich. Některé druhy hmyzu se vyvíjejí dlouho, potřebují klid.

Hmyzí domky se stávají fenoménem, o čemž svědčí, že už je nabízejí i některé hobbymarkety a objevují se na výstavách zahradních potřeb.

Čím dál více lidí se však pouští do jejich výroby samo. Zkrátka, poslouchat bzučení a pozorovat létající slunéčka sedmitečná je stejně skvostný pocit, jako se v zimě dívat, jak se ptáčci slétají k vlastnoručně vyrobené budce. Takže, předjaří je ideální čas si o hmyzích domcích najít co nejvíce informací a promyslet si, zda není čas se s nimi seznámit. Nemusí být jen na zahradách, klidně mohou najít své místo i v parcích či na zelených plochách před činžáky a paneláky.

„Hmyz si opravdu zaslouží pozornost, i když si to mnoho lidí nemyslí,“ uvádí Pavlína Švecová z Českého zahrádkářského svazu, která expozici domků pro hmyz předvedla například na veletrhu Flora Olomouc. „Hmyz pomáhá s likvidací škůdců. Je ideální pro ty, kteří se chtějí vyhnout chemickým přípravkům. Bez hmyzích opylovačů bychom se ani nedočkali velké úrody. Bohužel, toto si lidé často neuvědomují,“ upozorňuje.

Fakt je ten, že například jedno obyčejné slunéčko sedmitečné zkonzumuje za svůj život až čtyři tisíc mšic. Takže, jestli se někdo diví, že má na květinách na zahradě mšice, ale nemá tam žádná přirozená zákoutí, ve kterých by slunéčko mohlo žít, je to jen jeho problém. Kdyby tam slunéčka měla dobré podmínky k životu, mšice by s velkou pravděpodobností neměl. A tak bychom mohli vyprávět o řadě dalších druhů hmyzu, které nám připadají nedůležité, ošklivé, mnohdy otravné.

Tak ať už se pustíme do výroby nebo do zkoumání, kde se dá jaký hmyzí dům koupit, je ideální čas začít. Jaro s blíží.