Tentokrát vás zavedu na jedno pietní místo. Místo, které bylo pro mnohé tím posledním, co na tomto světě viděli. Konkrétně pro více než 750 lidí, kteří byli za protektorátu zastřeleni v Kobyliské střelnici. Půjdeme potichu, a i když nebudeme myslet na konkrétní události s tímto místem spojené, budeme vnímat genia loci. Neuvidíme nic monumentálního, nic krutého. „Jen“ jednoduchý památník, kříž, nápis na zdi a desky s daty a jmény těch, kteří zde svůj život skončili. Pod několika je pár svíček a květin. A pak už jen kámen, tráva, několik stromů. V tom slunném únorovém dni ty bez listí a sněhu posilují pocit ponuré posvátnosti, který se nás zmocní, jakmile projdeme betonovou branou. Jak tohle místo asi působí na jaře, když všechno kvete? Nevím, jsem tu prvně. Půjdeme?
JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno portál i60 nabízí.
Chcete na portál i60 přispívat vlastními články, povídat si na chatu, najít nové přátele či partnera v Seznamce?
Aktuální anketa
-
Rozhodování mi nečiní problém, rozhoduji se rychle a většinou správně
1800
20 %
-
Většinou dám na svou intuici, a nějak to dopadne
1749
20 %
-
Nevím, nepřemýšlel(a) jsem o tom
1678
19 %
-
Rozhodování pro mě není snadné, trvá mi déle, než se rozhodnu
1818
20 %
-
Je to pro mě velký problém, rozhoduji se dlouho a ne vždy správně
1852
21 %