Dědové a pradědové by měli v rodinách hrát mnohem větší roli, než jakou ve skutečnosti mají. Protože to, co nyní mladí muži považují za normální, oni za normální nepovažovali. Jistě, svět se mění, každá nová generace je odlišná od generace svých rodičů, natož prarodičů. Ale skutečně vyspělé fungující civilizace se v minulosti vyznačovaly tím, že poslouchaly názory starců. Ti byli považováni za moudré, inspirativní. Dnes jsou považováni za dědky, kteří zpravidla mlčí či bručí. Mnohem větší roli v rodinách hrají babičky. Škoda. Protože současní senioři mají mladým klukům co říct. Kdyby jim řekli například toto, dívky a mladé ženy by jim za to byly dozajista vděčné. Takže, můj milý vnoučku….

Voníš nějak moc, nepřeháněj to.
Je fajn, že současní mladí muži nepáchnou potem, cigaretami a pivem. Ale jestliže si myslíš, že se  ženě líbí, když máš na poličce více kosmetiky než ona, pleteš se. Proč myslíš, že dnes holky hanlivě říkají klukům, že jsou šampóni? Jednou se objeví nějaký horolezec, zálesák, fešný zpocený zahradník a budeš se divit, jak na něj ta tvoje obdivně kouká, i když nebude vonět a nebude mít na hlavě tu tvou načesanou čupřinku.

Nemůžeš bydlet ve třiceti u mámy.
Chápu, že je skvělé mít navařeno, vypráno, hodit na stůl tisícovku z výplaty a za zbytek si kupovat oblečení, dovolené a permanentky do fitka. Ale dříve odjakživa platilo, že chlap má být schopen uživit rodinu. Chlap si našel známost, když věděl, že je schopen vydělávat, postarat se o případné potomky. A kdy jindy to chceš zjistit, než do třiceti? Čím déle budeš žít pohodlný život u mámy, tím horší pak pro tebe bude změnit ho. Mým snem bylo co nejdříve se osamostatnit, sehnat si podnájem, mít svobodu, vodit si tam holky. Ne vodit si holky ve třiceti do pokojíčku, ve kterém jsi strávil dětství a mít maminku ze dveřmi v obýváku. Že je dnes vše obtížnější, nájmy dražší? Vždycky bylo něco. To je život. A ty jsi chlap, tak v něm musíš zkusit obstát.

Nauč se v přírodě rozdělat oheň.
Nesměj se, není to nedůležité. Muž, který neumí rozdělat oheň, není muž, říkalo se kdysi. Bývala to  základní věc, kterou se kluci učili ve skautu už v šesti letech. Že to nikdy nebudeš potřebovat? A jak to víš? Copak se ti nelíbí hrdinové dobrodružných filmů, kteří se ocitli v nějaké složité situaci a vždy si v ní vědí rady? Proč na ně koukáš, proč je obdivuješ? Tak buď jako oni.

Nejsi výjimečný.
Je kruté to slyšet, ale je to tak. Jsi jeden z mnoha milionů lidí a je jen na tobě, jak s životem naložíš, ale nejsi výjimečný. Vím, že ti maminka s tatínkem od dětství říkají, že jsi úžasný, mimořádně talentovaný na vše, od klavíru po hokej, že vystuduješ Harvard. Vím, že ti babička říká, že jsi její geniální zlatíčko. Vím, že máš na Facebooku desítky tisíc lajků, že ke každé fotce, kterou dáš na Instagram, ti kamarádky píšou srdíčka a vzkazy, je jsi super. Ale uvědom si, že ty lajky, srdíčka a chválu, slyší téměř všichni kluci. Dnešní doba je typická tím, že se všichni navzájem chválí a přetvařují se jeden před druhým. Nevěř všem lidem, kteří tě chválí.

Nauč se holkám lichotit.
Zapomeň na kampaň Me too, i když se o ní všude mluví. Nemysli si, že pomáhat holce do kabátu, říkat jí, že jí to sluší a otevírat jí dveře, je špatné. Neboj se, že když cizí dívce na ulici řekneš, že je krásná, zavolá na tebe policii a obviní tě ze sexuálního obtěžování. Jasně, můžeš na takovou natrefit. No tak pryč od ní. Ale devadesát procent žen je rádo, když jim muž vyjadřuje pozornost, když je galantní, když jim lichotí. Ne, nebudeš považován za trapného ani za slizkého. Zkus to, neboj se.

Je naprosto jasné, že se takto odvážní dědové nesetkají s odpověďmi typu: super, díky, budu nad tím přemýšlet, ihned to udělám. Ale jestliže si vnuk aspoň polovinu z těchto názorů vyslechne, i to je posun. Tak jasně, třeba na ně hned zapomene. Třeba nad nimi mávne rukou. Ale třeba časem přijde a řekne: dědo, chtěl jsem se poradit, jaký máš názor na…? No a kdyby nic z toho, vsaďme se, že pokud by tyto rady a názory dědů slyšely současné dívky a mladé ženy, většina z nich by si pomyslela: no konečně to těm klukům někdo řekl.