Byl před námi krásný víkend. S manželem jsme byli pozvaní na pouť k dobrým známým. Dlouholeté přátelství nás spojovalo už asi třicet let. Vzájemně jsme znali svoje rodiny, záliby, bolesti i strasti. Rozjeli jsme se krásným červnovým počasím a těšili se, jakpřekvapíme naše známé - Helenku a Jardu. Vyjeli jsme o den dříve, abychom si užili i s jejich rodinou té milé atmosféry.
Překvapení se vydařilo a po přivítání jsme se rozhodli, že manžel pomůže Jardovi ještě s nějakou prací venku a já Helence v kuchyni. Ona je výborná kuchařka a mimo přípravy na sváteční oběd a různé dobroty se zmínila, že když jsem tam, uděláme i výborné pouťové koláčky. Ráda jsem přislíbila pomoc a v duchu už mi proběhly ústy a nosem úžasná chuť a vůně krásných, vynikajících a voňavých koláčků. Helenka pořád střídavě sykala a nafukovala nezvykle pusu, ale neříkala nic. Dostala jsem za úkol připravit nádivky, namočit rozinky do rumu, připravit mandle. Dala jsem se do příjemné práce.
Helenka si připravila vše na zadělání těsta. Začala, přesála mouku jednu i druhou, pokračovala se zaujetím správné kuchařky, která má vše v oku a nemusí nic vážit a měřit. Měla jsem už hotovou tvarohovou nádivku, s domácími žloutky a voňavou vanilkou byla výborná. Chtěla jsem misku s ní odložit na pultík v kuchyni, ale ucítila jsem, že miska nestojí rovně. Sáhla jsem pod ni a ejhle - tady, ve víčku od kompotu ležela malá zubní náhrada, jeden zoubek na drátkách. Aha! Proto prve to sykání a divné nafukování pusinky. Vadil zub a bolelo to asi moc. Vždyť teď je Helenka usměvavá a práce jí jde od ruky radost pohledět. Vzala jsem to víčko s původcem bolesti a přenesla ho na okno. Tam nikomu nepřekáží a hlavně - nepřijde k úhoně.
Těsto bylo zaděláno, nádivky připraveny. Než byl čas dělat vlastní výrobky, ještě jsme si daly kávičku a povídaly. Potom ještě vymazat plechy - a v tom, Helenka celá bledá oněměla. Začala zlehka vařečkou prozvedávat těsto, potom nádivky, plácala se po kapsách a bloudila bezradně očima po kuchyni. Vidličkou zoufale projela hrnek s rozpuštěným máslem. Nic! Klid byl ten tam.
Pozorovala jsem ji a už jsem nemínila její trápení prodlužovat. "Hledáš něco, Helenko?" "Ale, byla jsem včera u zubaře a mám tady teď díru, vidíš? Ale udělal mi zub na drátky, abych nebyla o pouti bez zubu. A já, jak mě to bolelo, jsem ho vyndala na víčko a teď ho nemůžu najít. Jestli je někde v těstě, nebo kde je, já to nepřežiju. Když si představím, že ho nenajdem a někdo ho třeba bude mít v tom..."
Neboj se, Helenko, máš ho tady na okně! Mohl přijít na tom pultíku k úrazu, byla by to škoda." Než jsme se spolu daly do další práce, daly jsme si obě "náprstek" nejdřív na kuráž, potom pro radost a " ať se daří". Ty pouťové koláčky se opravdu vydařily. Když jsme se s Helenkou na sebe při jejich konzumaci na sebe podívaly, obě jsme se široce rozesmály. A zoubek byl na svém místě v ústech.
Pošlete odkaz na tento článek
Tvářila se kysele. Kamarádka L. Potkala jsem ji za slunečného dne.…
Letošní rychlý nástup jara mě příjemně překvapil. Pospíšily si i…
Usínám a blikne mi hlavou, co mě zítra čeká. Jako celoživotní…
Bylo ráno jako každé jiné, kdy musím ven se svým pejskem. Naše…
Tak copak tu máme dneska? Dívám se ráno do stolního kalendáře.…
Jistě si říkáte, co je na téhle fotografii zajímavého a…
Když se ráno probudím, nejprve se snažím dopátrat ve své paměti,…
Každý se s ním někdy setkal. Nebo skoro každý, abych…
Babičkovská role, to je požehnání. Je to štěstí. Řekla bych, že je…
Jak já se těšila na odchod do důchodu. Na ta klidná, meditační…
Nevím, kdo řídil můj život, jestli existují nějaké „vyšší síly“ či…
Když jsme byly se sestrou dětmi, vyrůstaly jsme s mamkou a…
Jsem již v důchodu patnáct let. Možná je to jen můj pocit,…
Mé tělo se pomalu řítilo vstříc podlaze. Ale ovládat rychlost v tu…
Nejdůležitější je mít vyřešené bydlení. A pokud jde o samostatnou…
„Neboj, budeme tady jen jeden, maximálně dva dny, ani to nepoznáš…
Ukázkový úvodní text článku
Omlouvám se, ale máme za povinnost zvedat telefony. Nevadí, počkám…
Zemřel mi spolužák a kamarád. Jel jsem mu na pohřeb z Opavy…
„Opravdu s námi nepůjdeš?“ Naléhá kamarádka v…
Neustále čtu o tom, že bychom se měli připravovat na život ve…
Jsou dny pěkné, méně vydařené i dny zvané blbec. S přibývajícím…
Já nechápu, proč lidi odsuzují tu nádhernou dobu mého dětství a…
Pootevřu jedno oko a mrknu na budík – čtvrt na osm. Ne, ještě…
Jsem nenapravitelné ranní ptáče. Dokonce mi vyhovuje přechod na…
Mám domek. Krásný, rekonstruovaný, v hezké obci a na dobrém místě.…
Buďto budeš jen čekat na smrt nebo se vzpamatuješ a začneš nový…
Celé dva měsíce, to zní jako věčnost. Koupání, výlety na kole,…
Termální prameny mě baví, ale když někde pramení, jsou v zájmu…
Psal se rok 1969, akorát jsem vyšla 5. třídu a čekala mě změna, na…
Tak jsem se nedávno dožila velmi úctyhodného věku. Mám primát,…
Nedávno mi sousedka řekla, že mi závidí rodinu. Připadáme jí prý…
Ráno na chatě se probudilo do jasného a slunečného dne.…
Můj tatínek na záchod nechodil jinam než domů a pokud to ráno před…
Jeden večer blbnu, co mi síly dovolí, na pódiu, s elektrickou…
Nikdy jsem si žádný deník nepsala a věřte mi, že mě to docela mrzí…
JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno portál i60 nabízí.
Chcete na portál i60 přispívat vlastními články, povídat si na chatu, najít nové přátele či partnera v Seznamce?
Aktuální anketa
-
Rozhodování mi nečiní problém, rozhoduji se rychle a většinou správně
1800
20 %
-
Většinou dám na svou intuici, a nějak to dopadne
1749
20 %
-
Nevím, nepřemýšlel(a) jsem o tom
1678
19 %
-
Rozhodování pro mě není snadné, trvá mi déle, než se rozhodnu
1818
20 %
-
Je to pro mě velký problém, rozhoduji se dlouho a ne vždy správně
1852
21 %