Vůně mého dětství
FOTO: autorka

Nemám zrovna dobře vyvinutý čich; vůně identifikuji obtížně a koupě drahé voňavky pro mne by byly zbytečně vyhozené peníze. Přesto mám některé vůně kdesi v sobě hluboko uložené. Jsou to vůně mého dětství.

Vůně pilin a hoblin. Nejkrásnější vůně mého dětství. Vdechovala jsem ji dlouhé hodiny v truhlářské dílně pana Ř., do jehož domu ve vesničce u Příbrami jsem jezdila s prarodiči a maminkou na prázdniny.

Vůně nasbíraných hub, které jsem s babičkou čistila a krájela. A potom nejedla. Dodnes je moc nemusím, ale voní krásně.

Vůně čerstvě nadojeného kozího mléka od paní Ř. Dnes si jako lahůdku občas dopřeji kozí sýr.

Vůně lesa a jehličí.

Vůně čerstvě pokosené trávy.

Vůně deště na venkově. (Déšť jsem vždy milovala jako očistný, smývající z mé duše všechno špatné. Bála jsem se ho ale ještě několik měsíců po povodních v roce 2002.)

Vůně podzimu, který miluji celý život. Mlha, tlející listí.

Vůně ohně. Ohýnků rozdělávaných v přírodě i těch v kamnech, jimiž jsme doma topili. (Jsem tak trochu pyroman.)

Vůně linoucí se z buchet nebo koláčů, které babička nebo maminka právě vyndaly z trouby.

Vůně zářícího vánočního stromku v pokoji, do něhož před chvílí přiletěl Ježíšek. (Ježíšek byl malý chlapeček a přilétal otevřeným levým horním okénkem.)

Vůně školních jídelen.

„Vůně“ jatek. Z pražského bytu jsme měli výhled na nepříliš vzdálená jatka (dnešní Holešovickou tržnici). Někdy cítit nebyla. Před deštěm ale spolehlivě. Říkali jsme: „Smrděj´ jatka, bude pršet.“ Tak tahle vůně mi nechybí.

Text byl publikován v lednu 2017 na webu Národní kroniky SenSen.

Zpět do rubriky Zpět na homepage
Váš příspěvek do diskuze:
19 komentářů
Eva Kopecká
Zamyslela jsem se....je na to v téhle době čas.....jako dítě jsem dá se říct vyrůstala u dědy a babičky. A pak se tam ráda vracela na prázdniny. Nikdy mi tak letní rána nevoněla ani stmivajici se večery jako tam. Ať jsem léto trávila kdekoli. Celý život na vůni zahrádky u domečku na kraji vesnice jen vzpomínám. Dneska už mám taky domeček na vesnici. Je mi o půlstoletí víc. Vyjdu na zápraží, vypiju si kafe a pozoruju, jak jde sluníčko po obloze nahoru. A vidím...záhony zeleniny potřebují zalít. Stromky okopat. Měla bych vyprat. A co budu vařit? Mladí se vrátí z práce, uvítají to. Vnuk ještě spí...bude jednou na to léto v našem víkendovém domečku taky tak vzpomínat...? Ranní káva je dopita a hurá do práce. Baví mě všechno, co tam dělám. Ale občas mi myšlenky přece jen utečou do tamtoho domku. Že mi nic nebrání jet se přesvědčit? Vrátit zpátky se nelze. Jak domek, tak jeho okolí a ulice, i celá vesnice, už vypadá úplně jinak. Jsem ráda, že má naše rodina kam v létě jezdit. Co se dá dělat...čas vrátit nelze....
Eva Mužíková
Milé... ještě dodám vůně čerstvě pořezaného dřeva, vůně mléka na tlamičkách telátek, jehňátek a kůzlátek, vůně včelích plástů, vůně čerstvě zoraného pole za našim stavením... no zkrátka- vůně na které se nedá zapomenout.. Ivano. K, i ty Tvé vůně jsou mi moc a moc blízké:)))
Věra Ježková
Děvčata, děkuji. Jano, černý rybíz miluju od dětství – zapomněla jsem na něj. To prádlo na mandlu musela být krásná vůně.
Jana Šenbergerová
Vůně benzinu, když jsme s tátou jezdívali na motorce, vůně černého rybízu, na který jsem tajně chodila, když ještě nebyl úplně zralý. A také vůně chleba z pekárny, která byla hned vedle školky, do které jsem chodila. A také vůně prádla, které jsem s maminklou chodila mandlovat do ruční mandlovny. Vůně vody v přehradě, kam jsme se chodili koupat, ...
Marie Ženatová
Paní Věro děkuji Vám moc za připomenutí všech těchto vůní, které také tak dobře znám...
Květa Chobotová
Ach, to je nádherných vůní, mám to také tak, v úctě zdraví květa
Věra Ježková
Děkuji. Máte také hezké vzpomínky.
Dagmar Bartušková
Věro, článek se mi líbí, přenesl mě do všech těch vůní, které v něm popisuješ - kromě jedné, vůně čerstvě nadojeného kozího mléka je mi úplně cizí. Vůni pilin mám spojenou s cirkusem, jak jsem napsala ke ve včerejší OD. Díky!
Jarmila Fialová
Z dětství mám vůni libečku z babiččiny polévky,vůni sila a obilí znám také moc dobře(pracovala jsem 25 let na sile) a teď mě často doprovází vůně Procter & Gamble a z druhé strany "vůně" pivovaru
Lidmila Nejedlá
To je milá vzpomínka na různé vůně v našem životě. I já je mám v paměti. Vanilkovou vůni v autě, vůni obilného sila, vůni babiččiny spíže a vůni mých dětí, když byly miminka.
Elena Valeriánová
Vůně čerstvě upečného chleba, vůně okurkového salátu, vůně borůvkového koláče ... vůně siláže z traktoru jedoucího přes vesnici. Věrko, tvé vůně se mi líbí.
Věra Ježková
Děkuji vám za milou odezvu. A Borku, za připomenutí filmu. Mám špatnou paměť na přečtené knihy a zhlédnuté filmy. Pryskyřice voní také krásně; Pařížskou moc nechodím, zejména ne ráno po dešti. :-)
Dana Puchalská
A víte někdo jak krásně voní na jaře po dešti Pařížská ulice? Ale musíte tam být ráno do 9ti hodin. Pak už to není ono. To tam najednou šílení turisté je to všechno pryč.
Libor Farský
Rád bych vám ještě připomenul nádherný film USA - drama z r.1992 "Vůně ženy". K obsahu: Slepota změnila plukovníka Franka Sladea v zatrpknutého, osamělého a cynického člověka, kterému se už nechce žít. Než se rozhodne definitivně skončit se svým životem, chce se ještě jednou pořádně pobavit. Spolu se studentem Charliem, kterého mu Sladeova rodina najala jako opatrovníka, odchází do New Yorku a jeho poslední výlet nekončí plánovanou sebevraždou. Slade si s Chrisovou pomocí začne znovu uvědomovat krásy života a pomalu se změní na energického muže, jakým kdysi býval. Mezi slepcem a Chrisem postupně vzniká sympatie a důvěra. Slade pomůže chlapcovi vyřešit i jeho školní problémy. Vůně ženy je jednoznačně hereckým a mistrovským sólem Al Pacina. Za svůj výkon slepého důstojníka získal svého prvního Oscara /1993/ a Zlatý glóbus /1993/ za nejlepší mužský herecký výkon.
Libor Farský
To je, Věrko, moc hezký článek. Já jsem zcela přišel o čich po ráně do hlavy železnou trubkou při nočním přepadení a můj život je tak velmi ochuzen. Přesto mi zůstala určitá čichová paměť, takže když popisuješ třeba vůně pilin, jehličí, pokosené trávy, nasbíraných hub a pod. zázračně si je vybavuji a rozlévá se ve mně příjemný pocit. Děkuji Ti za to.
Libuše Křapová
Mně voní jaro a zima. Když si v tyhle roční období domů donesu usušené a vyvětrané prádlo, to je nádherná vůně ! Moc pěkné, Věro :-)
Jana Kollinová
Z vůní vyjmenovaných v článku jsem okamžitě pocítila vůni čerstvě pokosené trávy a vůni deště. Třetí z mých nejmilejších vůní je intenzivní vůně jehličnanů a pryskyřice za časného mlhavého rána při procházkách spolu s ostatními pacienty dětské léčebny v Jeseníkách. Děkuji za článek, který mi vrátil provoněné vzpomínky z dětství.
Zuzana Pivcová
Mám sice vzhledem k horšímu čichu dnešní okruh vůní značně zúžen, ale vůně z přírody nebo při vaření některých domácích jídel mi zůstaly v paměti natrvalo. Díky.
Blanka Macháčková
Vůně vody u splavu v Jaroměři, vůně kůže v obuvi, vůně vinných sklepů - to jsou vůně mého dětství. A vždy mi ho připomenou. Krásné téma.
--- BANNER 9 ---

Vážíme si vašeho soukromí

My a naši digitální partneři používáme na této webové stránce soubory cookies. Některé z nich jsou k fungování stránky nezbytné, ale o těch následujících můžete rozhodnout sami.

Nastavení
Odmítnout vše
Přijmout vše
Nezbytné/funkční

Jedná se o nezbytné cookies, bez kterých by nebylo možné stránky reálně provozovat. Zahrnují např. cookies pro ukládání zvolených nastavení či zapamatování přihlášení.

Vždy aktivní

Analytické

Tyto cookies se používají k měření a analýze návštěvnosti našich webových stránek (množství návštěvníků, zobrazené stránky, průměrná doba prohlížení atd.). Souhlasem nám umožníte získat data o tom, jak naše stránky užíváte.


Marketingové

Používají se pro účely reklam zobrazovaných na webových stránkách třetích stran, včetně sociálních sítí a kontextové reklamy. Jsou přizpůsobeny vašim preferencím a pomáhají nám měřit účinnost našich reklamních kampaní. Pokud je deaktivujete, bude se vám při procházení internetu i nadále zobrazovat reklama, ale nebude vám přizpůsobená na míru a bude pro vás méně relevantní.


Uložit nastavení
Přijmout vše